Vápenka

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Ve svém třetím delším prozaickém díle z roku 1970 představuje Bernhard postavu Konráda a jeho manželku upoutanou na kolečkové křeslo. Konrád před lety zakoupil opuštěnou vápenku kdesi v Rakousku a uchýlil se do ní proto, aby získal klid nezbytný pro sepsání studie o sluchu, „nejfilozofičtějším ze všech orgánů“, o niž se již více než dvacet let neúspěšně pokouší. Společně se svou ženou se ve vápence zabarikáduje, izoluje se od okolního světa a připravuje se na sepsání epochální práce; ale čím víc se na ni koncentruje, chce ji konečně dostat z hlavy na papír, tím více se od ní vzdaluje. V psaní ustavičně troskotá, a tak se jako poslední akt, jenž může (nejen jeho) životu dát smysl, jeví smrt: o Vánocích, v den narození Spasitele, Konrád svou ženu zastřelí. O dva dny později nalezne policie promrzlého muže ve vyschlé žumpě; Konrád se nechává bez odporu odvést. Román Vápenka je „hledáním příčin“ této smrti, příčin ztroskotání psaní, ale obsahuje také témata deprimujícího dětství, nesnesitelné každodennosti nebo děsivé idyly, kterou představuje vápenka i její obyvatelé. Konrád a jeho žena jsou pro Bernharda typickými protiklady: on dává přednost Kropotkinovi, tedy politice, ekonomii a činu, ona Novalisovi, tedy poetické existenci a kontemplaci; Konrádovo postižení duševní je protipólem tělesného postižení jeho manželky. O Konrádově světě se přitom dozvídáme z vyprávění zástupce životní pojišťovny, který skládá Konrádovy výroky z hospodských tlachů, několika osobních setkání a hlavně ze svědectví dvou správců, kteří měli ke Konrádovi nejblíže a z jejichž vyprávění je možné – alespoň částečně – rekonstruovat, co se vlastně ve vápence stalo....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34538/big_vapenka-evv-34538.jpg 4.524
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Prostor
Originální název:

Das Kalkwerk, 1970


více info...
Nahrávám...

Komentáře (5)

Kniha Vápenka

Vandina
15.10.2019

Konrad je údajně odporný, současně však obětavý.

velkyel
25.10.2018

Velke nadseni. Mozna jeho nejlepsi kniha. Mnohem komplexnejsi nez zprofanovane ale dobre Myceni. Hlavni myslenkou je tryzen v neschopnosti dokoncit dilo.


wimpzk
12.11.2017

Uf, kniha dočtena. Už jsem v to skoro nedoufal. Ale popořádku. Bernharda jsem vždy měl a stále mám velmi rád. Jeho vodopád myšlenek, které se zdánlivě opakují, ale vždy se nově rozvíjí v další a další obrazy a úvahy, jeho neotřelý a provokativní jazyk, kterým si Bernhard nebere servítky, zkrátka toto vše mi kdysi učarovalo a vrhal jsem se do jeho knih jako do rozbouřených vln. Ale u Vápenky jsem najednou uvízl v bahně a nemohl se pohnout, zkrátka tuhle tůň jsem málem nepřeplaval. Proč? Vždyť jazyk je stále stejně břitký, valivý, naléhavý, ostrý…Kde je tedy chyba? Možná právě v tom, že vlastně nejde o děj, o vývoj postav, o dramatiku příběhu, ale prostě se zde spisovatel jen a jen vypisuje z nějakého traumatu prostřednictvím alter ega Konráda, možná se zde odráží Berhardova tvůrčí krize, kterou narouboval na nemožnost hlavní postavy sepsat studii o sluchu. Nevím.
Knihu jsem tedy dočetl, a asi navždy ji odložím hluboko do útrob knihovny a nebo pošlu dále, třeba zaujme někoho stejnou intenzitou, jakou mě od další opakované četby odradila.

puml
01.10.2016

Jeden z těch lepších Bernhardových románů. Klasický příběh o ztroskotanci, který se snaží různými vesměs absurdními kličkami docílit klidu na svou práci, kterou v tomto románu představuje studie O sluchu. Zároveň je to román o nemožnosti ideálního soužití a neschopnosti být bez toho druhého, i když je to soužití na hranici příčetnosti. On - racionálně zaměřený člověk; ona - tělesně postižená čtenářka Novalise. Tragédii jejich společného života ozřejmují různé vesměs banální prohlášení místních starousedlíků, které dávají celé tragické události komediální a někdy až fraškovitý ráz.

jarmik
03.01.2014

P. Bernharda jsem pro sebe objevil náhodou a teprve nedávno. Stal se mým oblíbeným autorem - i tento delší text se mi velice líbil, nemám k němu připomínek. Popisuje osud podivínského manželského páru Konradových, kteří žijí v bývalé vápence na rakouském venkově. Vynikající je opět koncepce nepřímého vyprávění, dokonce dvojmo nepřímého: jak se postupně ukáže, příběh vypravuje pojišťovací agent, který prodává životní pojistku mj. dvěma známým hlavní postavy (p. Konrada), a to p. Froovi a p. Wieserovi. Veškeré zamotané úvahy a vzpomínky p. Konrada jsou tak podány pojišťovacím agentem jenom podle toho, co mu o reprodukovali na střídačku p. Fro a p. Wieser. Celý článek na bloguj: http://jarmik.pise.cz/752-vapenka-thomas-bernhard.html