V první linii: Z Leningradu až do Berlína

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autor nastoupil rovnou ze školy, ve věku 18 let, na nejkrvavější úsek Leningradské a Volchovské fronty. Jako voják Rudé armády došel až do Berlína. Zázrakem zůstal na živu. Svoje vzpomínky na válku napsal proto, aby se osvobodil od strašných zážitků. Nepočítal s tím, že je bude někdy publikovat, a tak zůstaly 30 let v jeho pracovním stole. Byly publikovány až na naléhání spolubojovníků, v dobách relativního tání politického napětí v sovětské společnosti. Čtenář v nich nenajde ani lehké čtivo, ani hurávlastenecké popisy bojů. Obsahem je výpověď o skutečné podobě války na východní frontě, o které oficiální publikace, ale i nedávné ruské životopisy mlčí. Nad stránkami této knihy mrazí – tak otevřená výpověď o drastických činech na obou stranách fronty nemá obdoby. Po válce a po studiích se N. N. Nikulin stal odborným pracovníkem Ermitáže. Jeho oborem bylo umění starých evropských mistrů, vydal řadu knižních publikací a jako vynikající pedagog vychoval několik generací studentů. Jako vědecký pracovník státní instituce a evropsky uznávaný odborník navštívil několikrát i Západní Německo, kde měl možnost konfrontovat své zážitky s vojáky druhé strany; i o tom píše ve své knihy a i z těchto postřehů mnohdy mrazí. Nikulinovy vzpomínky na válku v první linii nejsou rozhodně vhodnou četbou před spaním. Knihu doprovázejí unikátní fotografie jednak samotného autora, dále oficiálního fotografa divize, ve které Nikulin sloužil – D. F. Onochina – a potom snímky H. Vierse, německého vojáka, který bojoval na druhé straně fronty a dlouho po válce se s autorem seznámil a spřátelil…...celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/387731/v-prvni-linii-z-leningradu-az-do-be-2pP-387731.jpg 4.727
Žánr
Literatura faktu, Válečné, Biografie a memoáry
Vydáno, Elka Press
Orig. název

Воспоминания о войне, 1975

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (10)

Kniha V první linii: Z Leningradu až do Berlína

Přidat komentář
heavy66
30. ledna

"Jen mrtví se dočkali konce války" - citát řeckého filozofa Platóna mě pronásledoval po celou dobu četby Nikulinových válečných zážitků.

frantisek0724
25.10.2020

Konečně výživná kniha od frontového vojáka Rudé armády. Bez příkras a zbytečných žvástů. Samozřejmě, ten kdo 2. světovou válku nezažil, nemůže věrohodnost zcela posoudit, nicméně osobně věřím, že tak to v Sovětské armádě fungovalo.
Až do stránky 185 nemám ke knize výhrady. Od kapitoly Berlín,konec války už mě děj tolik nebral.. Rukopis vznikl v roce 1975. Autor sám přiznal, že později by knihu napsal jinak, nelítostněji i pravdivěji. (" V roce 1975 mi změkčoval způsob psaní strach.")
Doporučuji, konečně pořádný vývar z "mlýnku na maso", žádná propagandistická polívčička ve stylu Zápisky odstřelovače, atd, atp.


Jackjelly
27.09.2020

Silná kniha.
Při jejím čtení mi přicházelo na mysl, že Rusko by si zasloužilo vlastní variantu Norimberského procesu. A s Ruskem vlastně celá východní Evropa, dobytá a dlouhá léta likvidována Stalinem a jeho pohrobky.
Samotný fakt existence SMĚRŠe a nebo zadržovacích oddílů pro mne nebyl nový, ale v této knize dostává barbarství bolševického velení RA onen potřebný osobní a dramatický ráz. Který je dokresluje jednu z hlavních příčin tak obrovského množství obětí v řadách RA během WWII.
Jak autor přesně píše:
"Ve válce se plně projevila podlost bolševického zřízení. Tak jak se v mírových dobách prováděly věznění a popravy pracovitých, inteligentních, aktivních a rozumných lidí, probíhalo teď totéž, ale v ještě otevřenější a odpornější formě. Například: Z vyšších míst přichází rozkaz – obsadit návrší. Pluk útočí neúspěšně několik týdnů, denní ztráty jsou velké. Stále jdou doplnění – lidí skutečně není nedostatek. Mezi nimi jsou dystrofici z Leningradu, kterým lékaři právě předepsali klid na lůžku a pořádnou stravu po dobu tří neděl. Mezi doplněními jsou čtrnáctileté děti, na něž se vojenská povinnost nevztahuje… „Vpřřřed“ a basta! Nakonec se nějaký vojín, poddůstojník, velitel čety, někdy i kapitán či velitel roty, když vidí tu do nebe volající tupost, ohradí a řekne: „To přece nejde tak ničit lidi. Na návrší pálí nepřítel z betonového bunkru a my máme jenom 76milimetrové dělíčko. Tím ho nezlikvidujeme!“ Hned je povolán politruk, SMERŠ 4 a tribunál. Jeden z práskačů, kterých je všude plno, svědčí: „Jistě, v přítomnosti vojáků pochyboval o našem vítězství.“ Ihned dodají vyplněný blanket. Je nutno pouze doplnit příjmení, a je to: „Zastřelit před nastoupenou jednotkou!“

Dera
09.09.2020

Ti co bojovali zůstali ve stepích a lesích ležet napořád. Než padli, zažili co je hlad, zima, nemoci, zranění a další strádání. Ti co moc nebojovali, ale hlavně veleli v drtivé většině přežili a slízli smetanu. V rudé armádě toto bylo více než zjevné.

Gaea
18.07.2020

(+ SPOILER) Emocionálně náročná kniha, která autenticky a zcela syrově popisuje válku očima sovětského vojáka. Knihou se jako červená nit line beznaděj, smíření se s osudem, cynismus a lhostejnost. Sověti měli za 2. světové války dle historiků cca 26 milionů obětí, novější revidované odhady hovoří až o 35 - 40 milionech. Bylo by zajímavé dát si tu práci a zkusit spočítat, o co nižší by byly celkové ztráty nebýt milionů bezejmenných obětí při zbytečných a k nezdaru dopředu odsouzených útoků a bitev. Vyjma vylodění v Normandii byla západní Evropa podobných jatek ušetřena, na území tehdejšího Sovětského svazu to však byla každodenní realita. Sověti zaplatili strašlivou cenu, nejvyšší z nejvyšších. Nebylo rodiny, která by o někoho ve Velké vlastenecké válce, mnohdy i opakovaně, nepřišla.
Povinná četba pro všechny válkychtivé jedince, kteří mají zkreslené, zidealizované a mytizované představy o (jakékoliv) válce.

katy87
11.07.2020

"U moci a při síle zůstali ti druzí - ti, kteří zaháněli lidi do Gulagu, ti kteří honili vojáky do nesmyslných, krvavých útoků na bitevním poli. Byli to oni, kteří konali ve jménu Stalina a kteří o tom dodnes mluví. V přední linii nikdo nekřičel - Za Stalina! - Komisaři nám to zkoušeli vypálit do hlav, ale v útocích komisaři jaksi chyběli." Naprosto dechberoucí pohled na 2sv očima sovětského vojáka...Utrpení vojáků na frontě bylo neskutečné, sám autor přiznává, že ty nejhorší části ještě vynechal. Popis toho, co s člověkem udělá válka... Kolik lidí muselo naprosto zbytečně zemřít? Další úryvek z knihy: "Slunce svítilo, vzduch krásně voněl a já jsem se neubránil myšlence na to, že v každém z těch tanků, u každého rozstříleného děla zemřeli lidé. Věděl jsem, že ten památník smrti brzy zmizí, přetavený v nové tanky a v nová děla. Přijdou noví lidé a budou znovu položeni na běžící pás války, který pracuje nepřetržitě a vyžaduje neustále nové oběti."

Křovák
15.12.2019

Popis neuveritelne diletantnosti sovetskeho vojenskeho veleni a neuveritelne zvireci vydrze tech, kterym veleli. Diky pane Nikuline

AURIL
20.06.2019

O tom, jak tupost a nadutost mála, zabila mnohé.

Smutek a marnost - s tím jsem knížku zavírala.

1