V klubíčku štěstí
Anna McPartlin
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/405511/bmid_v-klubicku-stesti-EuX-405511.jpg
4
178
43
Od úmrtí jejího syna uběhlo dvacet let. Maisie stojí na pódiu a chystá se promluvit před zaplněným přednáškovým sálem na univerzitě. Je to sám o sobě nelehký úkol, a Maisie navíc prochází menopauzou, takže od zhroucení ji dělí jen jediný nával horka. Jakmile se však odhodlá vyprávět svůj příběh, neznámí lidé před ní se rozplynou a každé další slovo ji odvádí do minulosti. Ocitá se zpět v roce 1995, je prvního ledna — den, kdy jedno nedorozumění spustilo řetězec událostí, které jí navždy změnily život… Maisie se vzepřela svému násilnickému manželovi, sama vychovala dvě děti a pečovala o svou matku Bridie trpící stařeckou demencí. Role hlavy rodiny se přirozeně zhostil její šestnáctiletý syn Jeremy a svůj úkol vykonával až příliš zodpovědně. Nikdo z rodiny netušil, že Jeremy má tajemství — že neustále potlačuje to, kým je, protože tomu moc nerozumí. Věděl jen, že je jiný. A pak Jeremy náhle zmizel. Ta nejkrásnější kniha — soucitná, odhodlaná, vřelá, autentická a povzbudivá. - Marian Keyesová, autorka knihy Žena, která mi ukradla život Překypuje životem… a nepustí vás, dokud neodhalíte pravdu. - Sunday Mirror Laskavý irský humor knihu povznáší do jiné sféry. - My Weekly... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2019
,
Host
Originální název:
Somewhere Inside of Happy , 2016
více info...
Přidat komentář
Skvělá kniha. Prostředek trochu pomalejší, ale konec mě absolutně dostal. Plakala jsem. Vlastně několikrát v průběhu knihy. Totálně mě to vcuclo do děje a občas jsem měla problém vrátit se zpět. To na knihách miluju. Vřele doporučuji.
Tak tahle kniha ufff, začátek knížky 5 hvězd prostředek 4,5 ale konec ten mě dostal .... Zatím nepamatuju že by mi padala brada kam se až příběh hne, úplně mě to vtáhlo do děje, jako kdybych tam byl u nich... Knížka není zázrak ale stojí za přečtení a určitě je k zamyšlení, co vše ještě lidi dokážou dnes mít za předsudky... A tady se ukáže, co dokážou napáchat dospěláci v psychice mladých lidí ... a asi tečka ...
O téhle knížce se moc neví. Což se pokusím nějak zvrátit. Můžu totiž s naprostým klidem říct,že tohle je nejlepší knížka letošního roku a rozhodně jedna z těch nejlepších knížek,co jsem četla vůbec. Bála jsem se, že se mi to potáhne, ale to bylo tak neskutečně čtivé! Autorčin styl psaní je naprosto LUXUSNÍ a DOKONALÝ a co víc. Tahle knížka si mě tak připoutala (pravděpodobně na ní bylo sekundové lepidlo),že mě nakopla k tomu,že jsem ji četla i přes den a to i když jsem měla hlavu ze školy jako nafukovací balón. Grafická stránka knížky je neskutečně nádherná (snad vidíte obálku?!) a líbilo se mi oddělení jednotlivých dnů v roce 1995.Velkým plusem je i to,že příběh nevidíte jen jedněma očima,ale je z pohledu všech postav. Líbilo se mi i protínání časových linek. A postavy? Já si je zamilovala jednu po druhé,nebyla tam žádná,která by mi nepřirostla k srdci. Mojí velkou láskou se totiž stala Maisie,Valerie, Jeremy,Bridie,Rave i Fred. V téhle knížce se také potkáte s domácím násilím a stařeckou demencí,což mi rozhodně přijde přínosné a mně se to líbilo. A musím říct,že mi nahnalo slzy do očí už jen samotné hledání Jeremyho z pohledu Maisie,protože co si budem,tohle je hrozně smutný. Ale samotné rozuzlení příběhu? To mě jen nerozesmutnilo,to mi vyrvalo srdce z těla a postupně ho rozervalo na malé kousíčky,které bude dlouho trvat,než se dají dohromady.A snad ani potom to nebude už takové jako předtím. Já vážně vybrečela snad všechny slzy ze slzných kanálků a bude nějakou chvíli trvat,než se tam nahromadí.
Zajímavý námět, napínavé až do konce, místy zdlouhavé, dala bych víc prostoru pro Raveho a Jerema.
Zaujala mne obálka a podle názvu jsem předpokládala, že půjde o dívčí romanci protkanou štěstím.
Autorka hned z kraje nastíní, jak kniha skončí a poté postupně odkrývá jednotlivé charaktery a tím pomalu, ale jistě vtahuje čtenáře do příběhu.
Navzdory předeslanému konci, kniha nevyznívá pesimisticky.
Všechny postavy jsou neuvěřitelně plasticky vylíčeny a téměř každá z nich vzbudí určité čtenářské sympatie.
Protože nechci “ spoilerovat”, napíšu jen, že je až neuvěřitelné, kolik se toho vleze do jednoho lidského života, ať už v dobrém nebo ve zlém.
Mně se moc líbilo, jak se Maisie i ostatní s úctou starali o dementní babičku. Kdoví, jestli tento rys je lidem vrozený nebo se získává až během života? Tato obdivuhodná schopnost posouvá jejího majitele na vyšší vývojový stupeň člověka.
Vždyť přeci žádný zástupce zvířecí říše se o staré a nemocné jedince nestará.
Ale příběh není o poruchách paměti. Je spis o tom, ze každý člověk by měl mít právo na lásku. Na opětovanou lásku.
Protože tady na DK si užívám svou anonymitu přidám na závěr dva vzkazy pro lidi z mého okolí.
Míši, je mi Tě moc líto. Zasloužíš si láskyplný vztah a i když já Ti ho nemůžu dát, nevzdávej to a hledej, určitě najdeš …
Peťo, třeba jednou přestane platit, ze si nemůžeš dovolit komplikace ve svém životě a přestaneš se schovávat za různá klišé a svou manželku. Ti rozumní to pochopí a na těch ostatních nezáleží
Knihu jsem si koupila v akci za pár korun a musím říct, že mě velmi mile překvapila. Četla se v podstatě sama, a i když jsem víceméně věděla, jak to dopadne, pořád jsem byla zvědavá proč...a závěr mi nabídl mnohem hlubší význam, než jsem čekala. Určitě stojí za přečtení...
Velmi silný příběh, krásně vykresleny charaktery postav a vztahy v rodině. Jen jsem si v koutku duše přála šťastný konec.
Naprosto nádherná kniha. Věnuje se mnoha důležitým tématům dnešní doby. Ukazuje charakter postav, ať už pozitivní, tak negativní. nebo nejlépe oboje dohromady. Autorka úplně neuvěřitelně vtahuje čtenáře a vyvolává v něm neskutečné emoce. Děj je opravdu zajímavý, komplexní, dechberoucí a naprosto překvapující.
Už dlouho jsem nečetla tak výbornou knížku.
Silný příběh, s překvapivým závěrem, který musí dovést k pohnutí a zamyšlení každého čtenáře.
Oceňuji, že všechny postavy jsou vykresleny velmi uvěřitelně a lidsky, bez příkras.
O hvězdičku méně jen proto, že mi chvílemi přišel děj zbytečně zdlouhavý.
V klubíčku štěstí je nádherný a velmi emotivní román o rodině, vztazích, výchově dětí i péči o prarodiče. I přesto, že čtenář od začátku ví, jak příběh skončí, tragická linka zůstává dlouho zdánlivě skryta v pozadí jiných událostí. Díky pohledům různých zúčastněných stran se dává dohromady postupně skládačka celého příběhu. A čtenář si uvědomí sílu a hloubku prožitků, pochybností a otázek, které dokáží rozervat nejen duši Jeremyho, ale i čtenářovu. Smutný, ale silný příběh, který doporučuji všemi deseti.
Z pohledu Chlapa ktery si to přečetl jako odpočinek od jinych tvoreb co čtu, hodnotim knihu kladně..problémy dnešnich dni a celosvětově. Obrázek toho, co dnes vládne světem a ubližuje lidem , a to jsou posměšky a starání se o druhé :/...Pěkné čtení ;)
(SPOILER)
Anna McPartlin si opět zvolila téma smrti. Opět postavila příběh na postavě dobré ženy v roli matky a dcery. A opět zkombinovala velmi uvěřitelné zpodobnění rodiny, která byla naplněna láskou, vtipem a životem (tohle umí autorka vážně moc dobře), s tragédií. Zatímco „Poslední dny“ jsem přijala beze zbytku, protože mě zajímalo to, jak se může mladá ateistka vyrovnat se smrtelnou nemocí a faktem brzké smrti, tady toho na mě bylo přece jen moc. Hned na začátku se dozvíte z úst matky, že její šestnáctiletý syn Jeremy zemřel násilnou smrtí, a pak čtete tak trochu detektivku, protože je tu oběť, ale nevíte, jak se to stalo a kdo to zavinil. Vracíte se do doby před jeho smrtí, zjistíte, jaký byl, úplně vás okouzlí, zamilujete si ho, ale celou dobu vnímáte Damoklův meč, který stoprocentně spadne. A když se to stane, intenzivně prožíváte marnou naději rodiny, protože vy pravdu znáte, oni ne. (Tu detektivku jsem zmínila samozřejmě v nadsázce; kdo by vydržel číst o obětech, které má rád?)
Je to příliš citově vysilující, až drásavá četba. Ale je to opět čtivé, s výbornými dialogy; jen matčino veřejné vystoupení v závěru knihy je trochu načichlé patosem a mnohomluvností – je to ale vyznění knihy, takže asi proto.
Nevím proč,ale kniha mě moc neoslovila,musela jsem se do čtení nutit,abych ji dočetla.Předchozí kniha Poslední dny Rabbit Hayesove byla o hodně lepší.
Tak mě osobně tato knížka opravdu chytla za srdce. Tak krásná, čistá, plná emocí. Od začátku jsem tak nějak tušila o jaké téma se bude v knize jednat.. A konec byl napsaný tak dojemne a krásně, že jsem se neubranila slzám.
Ale bohužel, přesně tohle se děje a taková doba je. Bohužel i v dnešní době mají lidi předsudky a ublizuji lidem třeba jen slovem... Můžeme jen doufat, že svět a my s ním brzo budeme trochu lepšími. Každý má právo na šťastný život..
Dojemná kniha, plná citů, lásky, starosti o druhé. Také ale násilí, nepochopení a tlaku okolí, nenápadné netolerance a tíže dospívání.
Ač od začátku víme, že má tragický konec, začíná nenápadně a pozornost je upřena hlavně na násilí v rodině, výchovu pubertálních dětí a starost o člena rodiny se stařeckou demencí. Tragická linka příběhu se rozvíjí jakoby mimochodem a zpočátku se jeví nevýznamná proti ostatním starostem. Postupně nabývá na síle, stejně jako potlačované touhy a strachy v člověku a stejně jako zoufalství, když se s nimi člověk nedokáže vyrovnat. Až vygraduje v tragický konec, který mě osobně velmi překvapil. Závěr knihy v sobě nese naději, sílu lásky a odpuštění, prosbu o toleranci a vcítění se do druhých.
Co mě osobně velmi zasáhlo, byla síla dopadu drobných narážek, které už častokrát ani nevnímáme, že je vypustíme, a které ale mohou mít hodnotící nebo odsuzující charakter, a to i přesto, že je často vypustíme v žertu. Považuji se za tolerantního člověka, ale pod tíhou této knihy přemýšlím, že i tak se může stát, že ublížím.
Velmi silná kniha, jsem ráda, že jsem se k ní dostala a doporučuji každému, kdo rád přemýšlí o vztazích a dopadech našeho jednání.
Štítky knihy
přátelství homosexualita láska domácí násilí puberta Alzheimerova choroba sociální romány věrnost LGBT, queer, LGBT+
Kniha V klubíčku štěstí je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 229x |
| Čtenářské výzvě | 34x |
| Doporučených | 23x |
| Knihotéce | 219x |
| Chystám se číst | 195x |
| Chci si koupit | 33x |
| dalších seznamech | 4x |
Uf, byla to síla. Určitě stojí za předčtení.