Utopený buben

Utopený buben https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/475197/mid_utopeny-buben-riw-475197.jpg 3 2 1

Svůj první vydaný román uvozuje známý psychiatr Kamil Kalina (nar. 1945) otázkou, jak skutečná je skutečnost. Začíná jej téměř jako detektivku, ale spíše než na tento žánr se zaměřuje na to, co říká podtitul knihy „příběh o lásce, paranoiditě a síle žít“. Zdánlivě podivné události v severním cípu Máchova kraje, raněného dějinami 20. století, zasahují až do vysokých pater politiky a hlubokých úrovní lidských strachů a tužeb. Kolem nich autor rozvíjí příběhy literárních postav, které se z knih nějakým způsobem dostaly do „skutečného“ života, i příběhy „skutečných“ lidí; s tím, že všichni si svízelně hledají svá místa ve složitém světě a své odpovědi na otázku, jaká je cena „být člověkem“. Vyprávění nepostrádá napětí, zvraty, svébytný humor, a zrcadlí historická, politická, enviromentální a existenciální témata, s nimiž se setkávají a střetávají nejen postavy této knihy. V závěru románu ze snů vybuchuje tragický oheň; čtenáři a čtenářky se nedozví, co se vlastně stalo, protože se možná nestalo nic; mužští hrdinové umírají nebo odcházejí, a tři těhotné ženy symbolizují sílu žít, která je zmíněna v podtitulu knihy. – Buben se možná utopil, ale zní stále.... celý text

Přidat komentář

Snoopi
14.02.2023 3 z 5

Taková zvláštní všehochuť - a pěkně ujetá. Zpočátku jsem vůbec netušila, co od knihy čekat, ale mile mě překvapila. Asi se dá vnímat různě - já ji chápala jako zajímavou, vcelku vtipnou recesi a parodii na špionážní romány, všemožné thrillery a detektivky. Co ji značně obohacovalo, byly četné aluze a odkazy na knižní klasiku /Máj, Kytice, Shakespeare, Alenka v Říši divů, Patnáctiletý kapitán, Hrdinný kapitán Korkorán, Mrtvá a živá, Cesta kolem světa za 80 dní/, ale i na mnohé filmy /Nuda v Brně, Lepší to nebude, Kill Bill, atd./ Líbilo se mi, jak si autor vyhrál s jazykem, a také že se nijak nebál utahovat si ze současného dění v Čechách a Evropě - Brexit, vysoká politika, korupční skandály, praní špinavých peněz, nadvláda developerů, problematika utečenců, atd. Při čtení mě velmi bavilo všechny tyto narážky, ať už zcela zjevné či naopak důmyslně maskované, v textu objevovat. Pouze názvy jsou poněkud pozměněné - ocitáme se v srdci "Entropy", v zemi "Bojohemii", jíž před lety okupovali zlí "Moskalové", kterým nyní vládne "Ivan Ivanovič Rasputin"; brzy si uvědomíme, kde jsou "Korunní Zřídla", "Hrachovo Mědiště", tunelový komplex Barka, či kde hledat Bluser, a co se míní společenstvím "OTAN".
Bohužel velkou slabinou románu je samotný příběh - a jeho protagonisté. Myšlenka začlenit do textu jakési "post-románové samostatné bytí" několika literárních postav je určitě zajímavá a originální, ale autorovi se zcela vymkla kontrole, spolu s motivem dvojnictví. Kniha nemá pevný děj, při bližším čtení se neustále rozpadá a "drobí" na stále menší a menší kousíčky: nakonec vůbec nevíme, kdo je kdo, natož co se přesně stalo a proč. K porozumění též nijak nepřispějí naprosto nečekané, prudké posuny v čase i prostoru. Je to škoda, ze zajímavého a netradičního tématu se rozhodně dalo vytěžit daleko více: pomohlo by děj více zpřehlednit a ujasnit motivaci postav. Soudím však, že o příběh autorovi zrovna nešlo.

..."Například od jisté doby se tam pohybují neobvyklé osoby. Jsou úplně bezúhonní, nemají v rejstříku ani žádný dopravní přestupek. Divné, že? A vznikla tam nějaká pokusná farma, kam jezdí lidé až odtud, z hlavního města. Jaké pokusy tam dělají? A co dalšího - jen o kus dál od vaší operační oblasti bývalo rejdiště Tranhů. Pěstírny marihuany, pervitinové laboratoře a kdo ví co ještě. Protidrogovka tam udělala několik dobrých zátahů, ale jistě nezlikvidovala všechno. A najednou je tam klid!"
..."Jste schopný řídit tak velké auto?" "Řídil jsem jsem kamion, lokomotivu a tank," řekl věcně Pešta. "To by mohlo stačit," konstatoval Killy."
..."A hleďme, tady jsou naše CV s uvedením zvláštních kompetencí. O mně se tu píše, ehm, že mám schopnost velet, plánovat a řešit mimořádné situace... a co má být tohle? Logické myšlení skloubené s téměř uměleckou představivostí - to bych ani sám do sebe neřekl. - Billy má zvláštní kompetence... to ani nebudu číst." Billy drapla po archu. "Tak abyste věděli, souhrn mých zvláštních kompetencí je, že se umím postarat o misi jako o rodinu."
..."Tiše!" ozvalo se za ním. A z čista jasna ho kdosi srazil k zemi, do křoví na okraji paseky, dlaní mu mlčel ústa a pak si bolestivým chvatem vynutil nehybnost a poslušnost. "Omlouvám se, nechci vám ublížit, všechno vysvětlím, jen buďte zticha a ani se nepohněte," šeptal sytý mužský hlas. "Hlavně klid. Sledujte, co se děje." Na pasece přistávala helikoptéra. Přistávala bez hluku, s tichým hukotem a bzukotem. Větve okolních stromů se nezmítaly ve vichru vrtule, jen se lehce zachvívaly. Stroj dosedl a pustil dokola salvu reflektorů."
..."Jasmínu loubí, sedím u vína, zve dobré druhy dobrá hodina," oslavuje přátelské popíjení čínský klasik Li Po. "A já jsem sám," pokračuje posmutněle; osamělý piják v uvedené básni se však brzy dočká zajímavých kumpánů. Samotářské pití je totiž méně příjemné a více rizikové, zejména pokud má přinést přechodnou úlevu rozhárané mysli."
..."Jaksi se tu rojí kapitáni," poznamenal Patnáctiletý kapitán. "Ale jenom ty jsi můj," řekla Alice a objala ho. "Nepůjdeme nahoru? Moc ráda bych se trochu tulila a mazlila. Pak si ještě spinkneme. Svět počká, ne?"
..."Patnáctiletý kapitán a Alice našli stolek na terase mezi několika skupinami cyklistů, kteří rozprávěli o trasách, kilometrech a převodech."
..."Tady v Korunních Zřídlech je to zcela nezáživné," pokračoval Philleas Fogg. "Jenom obchodní válka mezi různými moskalskými mafiemi. Tím se nehodlám zabývat."
..."Tma tak hustá, že by se dala krájet a snad i jíst, ale žádná hladová ústa by se takovou tmou nezasytila. Tma černá jako uhel, černější než ztuhlý asfalt, o to černější, že před okamžikem ji prořezávalo prudké světlo svítilny."