Útěk z Leopoldova: Věznice, odboj, doba
Jaroslav Rokoský
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480083/bmid_utek-z-leopoldova-veznice-odboj-dob-hdV-480083.jpeg
4
9
4
Nejkrutější věznice ve stalinském Československu byla v Leopoldově. Dne 2. ledna 1952 se tam odehrál legendární útěk. To, co se nejdřív zdálo nemožné, se rychle proměnilo v jeden z nejnapínavějších a nejsilnějších příběhů, jaké kdy komunistická ČSR zažila. Ze staré pevnosti, postavené kdysi na obranu proti Turkům, uprchla šestice politických vězňů – pět Čechů a jeden americký Slovák –, z nichž hned pět zde mělo strávit zbytek života. První ze tří svazků se zaměřuje na osudy hlavních aktérů, kteří prokázali nevšední odvahu. Jednotlivé kapitoly zachycují odbojovou činnost aktérů, pokud nějaká byla, širokou škálu spolupracovníků, zatčení, pobyt ve vazbě a výslechy, soudní procesy, v nichž byli odsouzeni k trestům smrti, které byly posléze změněny na doživotí. Popisuje jejich vězeňskou anabázi až po pobyt v Leopoldově, nejstřeženější věznici v zemi, kam doputovali jako nejtěžší zločinci. Druhý svazek pojednává o samotném útěku z Leopoldova. Ve dvaapadesátém roce se z odvážných mladých mužů, politických vězňů, stali prchající štvanci. Každý chybný krok znamenal nebezpečí zatčení. Jejich anabáze na útěku vypovídají o stavu tehdejší české a slovenské společnosti mnohé – jestliže se za války vědělo, komu se dá věřit a před kým se mít na pozoru, nyní nebylo často zřejmé, na čí straně kdo stojí, jak se kdo zachová. Třetí svazek líčí poměry ve staré pevnosti, kde trpkost a každodenní tíhu existence v padesátých letech pociťovali muži různého přesvědčení, vyznání, povolání a věku. V tíživé době, kdy se uplatňovalo „třídní“ pojetí trestu a náčelníci věznice s dozorci byli instruováni, že s odsouzenými nemají mít žádné slitování, si zde prožili své. Jednotlivé kapitoly popisují, kdo se jak za mřížemi choval, jak proběhla vzpoura v Leopoldově v srpnu 1955 a jaký vzkaz vyslali vězni na Západ. Závěrená kapitola je truchlivou bilancí – kteří muži už branou vězení neprošli a zemřeli za mřížemi naplňujíce tak dobové tvrzení, že do Leopoldova se vchází a z Leopoldova vynáší.... celý text
Přidat komentář
Tuhle tu literaturu vyhledávám, nemusí to být jenom naučná literatura, vyhledávám i romány z této doby. Osobu Pravomila Raichla znám z knihy Pravomil aneb Ohlušující promlčení, která se mi líbila.
U čtení této knihy jsem si uvědomila, proč vlastně tuhle literaturu vyhledávám, čekám, že objevím známé jméno.
Tato kniha byla pro mě zajímavá tím, jak byla poskládaná. V prvním dílu jsou popsáni hlavní aktéři, ve druhém jejich útěk a ve třetím dobu. Kniha se mi četla navzdory tématu velice lehce a rychle.
A musím říct, že u příběhu Štěpána Gavendy jsem ani nedýchala.
Těch sedm kroků
sem a tam.
Těch sedm kroků
sám a sám.
Těch sedm kroků
od okna ke dveřím,
kdy pomalu už nevěřím,
že chodím sám,
sem a tam.
Nesedí mi, když autor cituje sebe sama, čehož je zde v míře bohapusté. Místy jde o čtivou publikaci. Autor se nevyhýbá ani paradoxům; milost prezidenta republiky zachránivší od popravy, přesto je dštěna síra na komunistickou nelidskost. Jde o zajímavý postřeh, který vnáší objektivnější vhledy, což pozorného čtenáře donutí k zamyšlení. Publikace je opatřená velkým počtem jmen, která však pro ni nejsou důležitá, neboť na zbylých stranách se s nimi již nesetkáte. Jejich připomenutí dělá jen jakousi vatovitost a tvoří dějovou rozplizlost. Totéž platí o zbytečných podrobnostech, které knihu akorát natahují, komplikují, ačkoli mají ve stavbě příběhu epizodní roli. Po dočtení jsem nabyl dojmu, že autoři z knihy udělali šicgumu, aby dostáli objednávce; ani ne polovina trilogie se tomu útěku věnuje, ale chápu, v dnešní plytké době prodává nadpis, ne to pod ním. Nemůžu se zbavit dojmu parazitismu. V hodnocení se mi objevily 4 hvězdičky, avšak na víc jak dvě to není.
Kdyby si autor celé své dílo ještě jednou přečetl a věnoval nějaký čas stylistickým úpravám a vynechání vícekrát uvedených informací, mohl množství nashromážděných informací mnohem lépe zúročit. I tak ho lze k přečtení doporučit. O dramatických osudech útěkářů, poměrech ve věznicích a atmosféře doby vypovídá do všech podrobností.
Štítky knihy
vězení, věznice 50. léta 20. století političtí vězni Leopoldov
Veledílo. Autor to vzal skutečně od podlahy. To, co se stalo v Leopoldově v lednu 1951 je něco neuvěřitelného. Samotný popis útěku je v knize uveden krátce. Daleko více se autor věnuje životu jednotlivých aktérů (protistátní činnost, zatčení, život po útěku) a fungování věznice Leopoldov. Asi nejtvrdší je třetí svazek, který se zabývá hlavně životem ve věznici a ukazuje, jak zrůdný komunistický režim byl a co byla většina leopoldovských bachařů za svině. Dílo se napsáno velmi podrobně a chvílemi jsem se v něm ztrácel.