Útěk

Příběh dvou chlapců,desetiletého a šestnáctiletého, které náhoda, zvláštní životní situace, strach a pocit osamění přinutí strávit společně několik dní. Jejich společný útěk a hledání cesty není pouhým sledem dobrodružných i nebezpečných zážitků,hrou na ostří nože,ale znamená především hledání a poznávání životních hodnot,touhu po přátelství a porozumění....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/25_/25898/utek-25898.jpg 3.356
Žánr:
Dobrodružné, Pro děti a mládež
Vydáno:, Albatros, SNDK - Státní nakladatelství dětské knihy
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Přidat komentář
katka9574
21.12.2017

Četla jsem na základní škole, líbila se mi tehdy moc.

RichardvonT.
17.01.2017

Útěk je třeba přečíst ideálně v těch 10 letech. Měl jsem to štěstí a tak dávám plný počet.

RenoPi
27.12.2016

Ona ta kniha je spíše filmovým scénářem, proto ty osekané věty a rychlé změny děje.

Dakarianna
20.11.2016

Povinná četba, naprostá tragédie. I v té páté třídě mi došlo, že to je nic moc.

Pajdin
08.03.2016

Děj by nebyl špatný, ale ty strašně osekané věty to celé zkazily. Chvílemi jsem měl pocit, jako by to psal hloupý učeň, který sotva napočítá do deseti.

kyticka152
14.01.2016

Knížka nebyla špatná a když se podívám na to z pohledu, že to byla povinná četba. Přišla jsem na to, jak úžasná knížka to byla.

Michla76
10.12.2015

První tvrdá zkuženost. Knížka, která mě dočista zkormoutila a zarmoutila a dlouho na mě působila. Ne, vůbec si nemyslím, že to bylo špatně, naopak, je důležité, aby právě i děti školního věku četly neveselé příběhy, protože je to obohacující a nutí je to přemýšlet. Ostatně, nutí přemýšlet už tím, JAK je napsaná. Předpokládá, že také děti mají mozek a nemá potřebu jim vysvětlovat, co si mají myslet.
Podobně teskná je kniha H. Šmahelové Velké trápení; zde je ale vyprávění právě víc přízpusobeno dětem a není ani tak beznadějná.

JohnnyBane
29.04.2015

Má úplně první přečtená kniha. Ach ta nostalgie. Pro dítě ovšem docela depresivní dílo.

bob0985
24.11.2014

Toto byla první knížka, kterou jsem přečetl za jeden den, když mi bylo asi 12 let. Pamatuji si, že byla na mě hodně syrová, ale dodnes si pamatuji zhruba její obsah :-)

regi1
12.03.2014

Po knize jsem sáhla,protože ji má syn v páté třídě v doporučené literatuře ve škole.Jelikož se jedná o psychologické téma,chtěla jsem vědět,co bude číst.
Knihu bych sama za sebe tedy dětem nedoporučovala. Vadil mi hlavně strohý jazyk,který autor používá.Něco tak holého mi nepřijde vhodné pro děti,které naopak mají mít barvité popisy věcí pro rozvoj fantazie-dle mého.Sekané strohé věty,třeba i o jednom slově.Vadilo to mě i jako dospělákovi.
Ikdyž téma je zajímavé a dokážu si je představit jako napínavý příběh v jiném zpracování,tak na mě kniha jako celek působila dosti pochmurně až depresivně.

Kateriska
11.06.2013

No, jedná se o poměrně útlou knížku, kterou jsme četli ve škole, a pak na ni dělali referát. Ne, že by mě tyto příběhy o dětech a jejich dobrodružstvích zrovna bavily, i Děti z Bullerbynu jsem jako malá nepřečetla celé. Ota Hofman používá jednoduché věty, mnohdy se jedná jen o jedno slovo ve větě (například: Dvaadvacítka.). Dost špatně se to chápalo, prvně jsem uvažovala, jestli se Saša setká v té zahrádkářské kolonii s jedním chlapcem nebo se dvěma. Tato knížka je vhodná pro starší děti, jelikož není zrovna lehce pochopitelná a oddychová. Když jsme to ve třídě četli, chvilku jsem se zamyslela a bum, už jsem nevěděla o co běží. Ale ten konec se mi moc líbil, a proto dávám knize tři hvězdičky!