Upíři, démoni & spol.

09.08.2021

Knížka jako celek je dobrá. Některé povídky byly lepší, jiné horší. Ale tak už to bývá.

06.06.2019

Do téhle povídkové knížky jsem se poprvé pustila tuším někdy na druhém stupni základní školy, a byla jsem naprosto unešena. Některé příběhy jsou slabší (a to dost výrazně), ale našly se tam i nějaké opravdu povedené, třeba Rendez-vous, ačkoliv tím koncem to autor zkazil... Také se mi líbila Sářina hrobka, a na další názvy si teď bohužel nevzpomenu. Rozhodně to není vyloženě hororové čtení, ale i tak to nedoporučuju číst před spaním.

14.10.2018

pěkný výbor

01.05.2018

Čakala som trocha děsu ale miestami som sa smiala nad pokusmi strachu....
Niektoré príbehy boli pritiahnuté za vlasy a niektoré podla mojho názoru radšej nemali ani uzriet svetlo sveta.

06.10.2015

Tak toto byl opravdu přehmat. Od knížky jsem čekala zcela něco jiného než co mi nabídla. Povídky až na Nech mrtvé odpočívat v pokoji a Neviditelné oko anebo Hostinec U Tří oběšenců, které byly vážně dobré, mě nechaly zcela chladnou. A některé byly i zbytečně dlouhé. Co bylo dobrý bylo povídání nad každou povídkou, což jsem uvítala. Ráda jsem se dozvěděla něco z doby napsání povídky.

28.05.2014

Veľmi vydarená zbierka poviedok, najviac ma zaujala starodávna poviedka Nech mrtvé odpočívat v pokoji, má skvele vykreslenú temnú atmosféru a vytvára napätie od začiatku do konca.
Z ďalších spomeniem Sárinu hrobku, Komnatu vo veži a Já, vampýr. Celkom zaujímavé, ale štýlovo trochu iné, sú Luella Millerová a Osud madam Cabanelové.

05.02.2014

Kniha která milovníky tajemna, či fantastiky určitě potěší, zvlášť ty co mají rádi staré mistry. Některé povídky jsou ve sbírce zažazeny čistě jen jako žánrové ukázky a nic víc na nich není - Sářina hrobka, Nech mrtvé odpočívat v pokoji, Neviditelné oko, Já vampýr. Zlomek vyprávění od Byrona je také zařazen jen díky slavnému jménu svého autora.
Ale dál už co povídka to skvělé čtení. Nejděsivější však byly ty povídky, které vlastně o žádných skutečných upírech nepsaly. Nakonec zjistíte, že těmi nejhoršími upíry si můžou být lidé navzájem. Například povídka Osud Madame Cabanelové o tupé lidské pověrčivosti, O oranžově zbarveném vévodství, Mortonova podivná smrt, Luella Millerová, popisující dokonalého moderního "upíra" a opravdu mrazivá povídka Uhranutý od Edith Whartonové, o jedné manželské krizi, kde se zbabělost muže mísí s fanatickou krutostí jeho manželky až vede k tragédii.
Zvláštní zmínku si zaslouží povídka Rendez-vouz jako příklad jak udělat ze strašidelné povídky naprostou frašku. Obsahuje výborný nápad a dvě třetiny vás mrazí po zádech, ale tam kde by to skutečný mistr, např. Lovecraft ukončil setkáním na schodech, drápáním na dveře, čekáním na další schůzku a myšlenkou na revolver, tam to M. Renard rozvádí dál a dál, takže nakonec schovává rozkládající se miĺenku ve svém bytě před jeím manželem atd. No prostě komedie a taková to mohla být povídka!
Jinak je této antologii málo co vytýkat, snad jen mohla být rozsáhlejší.

24.03.2013

Při čtení této knihy jsem se hezky příjemně bála. Udivilo mě, že první povídky o upírech jsou už z počátku 19. století. Některé byly opravdu děsivé. :-)

15.03.2013

Krásna knižka, prosto tento žáner milujem!

10.03.2013

Tohle jsou aspoň upíři! Žádné třpytící se, vnitřně rozervané, zamilované "bytosti"... ale skutečně děsivé, (většinou) krvelačné bestie. Vynikající přehled vývoje žánru, skvělé průvodní slovo. Některé povídky sice byly malinko slabší, ale celkový dojem to příliš nekazí. Za nejpovedenější (při jejich čtení se dostavilo lehké mrazení v zádech a mírně tísnivý pocit) považuji "Nech mrtvé odpočívat v pokoji", "Osud madam Cabanelové", "Rendez-vous", "Mortonova podivná smrt" a "Dívka s hladovýma očima". Poslední povídka "Místo setkání" má skutečně podařenou pointu.