Umělcova cesta

S každou další stránkou si říkám: teď už snad! Ale cosi jako nakopnutí múzy se nekoná, jen náboženská agitka a modlení. Třeba je to chyba, ale v půlce odkládám, beru si zelenou tužku a jdu raději namalovat hrušku.

Za mě tato kniha jedno velké ano! Hlavně kvůli úkolům a praktikám, co jsou v ní uvedeny! Některé pasáže textu mi také úplně nesedli, ale prostě jsem to nějak přečetla a zaměřovala se hlavně na úkoly a tak. Ty jsou dobře koncipované a opravdu se člověk díky tomu změní!

Tahle knížka je pro mě klenot. Objevila se jakoby náhodou a velmi laskavým způsobem mi pomohla obnovit svůj vztah k vlastní kreativitě. A najednou to jde lehce, hravě, bez zpochybňování sebe sama.
Nutno zmínit, že aby ji člověk dokázal ocenit v plné šíři, musí být otevřen věcem mezi nebem a zemí. Pokud není (a i to je v pořádku), pak si dokážu představit, že ho kniha bude spíš rozčilovat. Takovým lidem bych doporučila sáhnout po jiné literatuře na téma kreativita.

Už dlouho jsem se s žádnou knížkou tak netrápila, jako tady s touto. Myslím, že to bylo překladem, některé věty vyznívaly podivně, chtěla bych zkusit přečíst si ji v originále, jestli to bude jiné. Nemám vůbec nic proti zmínkám o Bohu, ale tady to už bylo opravdu moc, hustotě výskytu snad může konkurovat jen Bible.
Přes potíže s formou mě úkoly zaujaly a chtěla bych je vyzkoušet. Jen se dost obávám, že nevydržím, vzhledem k nárokům na čas a pravidelnost.

Vyjímečně nechávám bez hodnocení. Jako učebnice vypadá dobře, jenže dodržování všech těch pravidel by vyžadovalo hodně motivovaného jedince, což mi aktuálně chybí. Na druhou stranu ta metodika, která je rozdělená do 12 týdnů a neslibuje zázraky do tří dnů, se mi líbila. Přitom to není napsané suchopárně, řada pasáží dýchá poetikou.
Každopádně jde o knihu, ke které se ve vhodné době vrátím a po odzkoušení dojde i na to hodnocení.

Knihu jsem četla už několikrát a stala se mi důvěrným průvodcem pro vlastní tvorbu i pro osobní rozvoj.
Kniha není určena jen pro ty, kteří sní o umělecké kariéře. Byla napsána pro každého, kdo by rád vyzkoušel něco nového, ale z různých důvodů to sám sobě nedovolí. A právě tyhle důvody se autorka v knize snaží zpochybnit. Velká část knihy je o zpochybňování a přehodnocování našeho chápání umění a kreativity, odbourávání názorů, které nás mohou v tvorbě brzdit nebo nás od ní odrazovat. Ano, může to trochu působit jako pouťový kolotoč dnešních motivačních rychlokvaškových biblí, kniha se mezi ně obsahem ale rozhodně neřadí. Naopak, celý proces kreativního uzdravování je dosti pomalý, byť je v knize naplánován do dvanácti týdnů.
Autorka předkládá různé nástroje a úkoly, které mají za cíl rozhýbat naši kreativitu, objevit to, co nás skutečně baví a především nebrat všechno okolo sebe tolik vážně.
Myslím, že by knihu neměli otevírat příliš předpojatí jedinci.

Knihu jsem si obstarala na doporučení, bohužel ve dvou třetinách musím vyhlásit porážku. Pár dobrých myšlenek a nápadů zabalených v neuvěřitelném množství balastu a agitačních keců. BTW autorku opravdu lituju, že musí tvořit v "cele" na Manhattanu. Já bych bez váhání obětovala veškerou svou kreativitu za podobné bydlení na Malé Straně :-).

Knížka je úžasná. Hlavně pro ty, kteří chtějí tvořit, ale pořád to odkládají nebo mají v hlavě spoustu předsudků a zmatků ohledně toho, jak má vypadat "umělec". Na knížku si musíte udělat čas, velká část knihy je "praktická"(cvičení), nelze ji jen "přečíst".

Pro mě tato kniha rozhodně není, nemám tyhle americké příliš pozitivní duchovní průvodce ráda :)

Kniha, která mne přivábila názvem i obálkou, k jejímuž přečtení mne sváděli mnozí, až jsem ji náhodou objevila v knihovničce někoho, do koho bych to nikdy neřekla a půjčila si ji k prostudování.

Autorka na základě vlastních zkušeností a mnohaleté terapeutické práce vytvořila jakýsi návod, podle něhož je možné rozvinout vlastní kreativitu, což ocení nejen zablokovaní umělci, ale i lidé, kteří v sobě jakékoliv kreativní tendence na první pohled nevidí. Je možné pracovat na sobě s knihou sám, ale také vytvořit ve více lidech skupinu a pracovat kolektivně. Každý týden se zabývá určitými tématy a problematikou kreativní práce, k nimž podává autorka nějrůznější osobní postřehy, zkušenosti a tipy. V závěru každé kapitoly je pak přiložen seznam úkolů, na nichž by měl rozvíjející se čtenář v daném týdnu pracovat.

Já, jako mnoho tvořivých lidí, vnímám mnoho věcí, které mne v kreativní práci blokují, přestože bych se jí velmi ráda věnovala. Přečtení tohoto díla mi dalo naději, že se dají tyto překážky zdolat a já se budu moci věnovat tvorbě bez omezení. Rozhodně se stane součástí mé vlastní knihovny a já mohu jen poděkovat autorce i jejím přátelům, že tato kniha vyšla a šíří své poselství naděje světem.

Výborná, inspirativní

http://bit.ly/zivotabudic_kreativity

Na úvod: Umělcova cesta je v mé dosavadní čtenářské "kariéře" šampionem v počtu měsíců čekání na splnění rezervace z knihovny. Rezervoval jsem si ji před Vánoci v roce 2014 a dočkal se až začátkem října 2015...

Tahle kniha a celkově i celý program spíše vypadá jako součást nějaké kognitivně-behaviorální terapie. Objevuje se zde pár zajímavých postřehů a věcí (třeba ohledně perfekcionismu), drobných krůčcích na cestě za poznáním svého uměleckého já anebo i návyků v podobě psaní nápadů na papír v podobě "ranních stránek", ale vše je bohužel zabaleno v jakémsi duchovním balastu, kdy se autorka odvolává na vyšší vesmír, stvořitele, Boha a kosmos. I když vlastně na začátku tvrdí, že nemusíte být věřící a všechny ty proslovy si lze nahradit něčím, nám blízkým, tak mě opravdu nic nenapadá, protože ke konci knihy jsou už i v podobě cvičení jakési modlitby ve formě děkování Bohu a tvořením pro božskou dokonalost. Cameron tvrdí, že umělce má každý v sobě, jde jen o to ho odblokovat a nenechat se strhnout zpět těmi zablokovanými (přáteli), bohužel se místy až moc pouští do příliš veliké esoterní mlhoviny s pomocnou rukou amerického uctívání vyššího já v podobě Boha. Úkoly též každému sednout nemusí. Zajímalo by mě, jak se člověk cítí po absolvování programu a zda se skutečně stane tvořivým a bude mít větší nadhled a chuť v oblasti svého uměleckého života. Já narovinu přiznávám, že bych to nedokončil.