Údivice se směje
Radko Kejzlar
První část trilogie, která v mnohém připomíná knihy Bylo nás pět, Knoflíkovou válku nebo Zvonokosy, sleduje s humorem drobné příběhy malých řemeslníků, místních politiků..atd
Přidat komentář
![Nacopak Nacopak](https://www.databazeknih.cz/img/users/empty.jpg?v=1446561771)
16.10.2013
![3 z 5 3 z 5](img/content/points/3.png)
Úsměvné historky občanů z malého předválečného městečka napsané s přehledem a chytrým lehkým stylem. Příjemné čtení.
Autorovy další knížky
1967 | ![]() |
1970 | ![]() |
1992 | ![]() |
2005 | ![]() |
1992 | ![]() |
Autor byl filolog a překladatel a série Údivice prý připomíná Bylo nás pět a Knoflíkovou válku. Ani nemůžu vypovědět, co všechno jsem od ní čekala. Naše cesty se ale zkrátka neprotnuly. Přitom to vypadá tak zajímavě: městečko těsně před druhou světovou válkou žije zatím celkem poklidným životem, řeší se tu spíš malé lumpárny a smolařské příhody než závažné dějinné události. O těch prvních autor podrobně vypráví, o těch druhých se mluví třeba v hospodě. A mluví se a mluví. A mluví, ačkoliv dialogů tu zas tolik není. Uznávám, že autorova slovní zásoba je bohatá a on vládl nejen spisovnou češtinou. Bohužel jsem si přišla jako při setkání s jedním kolegou: po půlhodině od mé nevinné otázky "Jak se máš?" pořád jen poslouchám; teď zrovna došel k tetě sousedovy švagrové a jejím kočkám. Užvaněný chlap, hůl do ruky :-). Já se už budu otázky "Jak se máš, Údivice?" bát. A víte, že mě to mrzí? Prostě jsem se těšila a nevyšlo to.