Typografická písma latinková
Oldřich Hlavsa
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/271758/bmid_typograficka-pisma-latinkova-XuF-271758.jpg
5
4
2
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
Uprimne, toto je typograficky orgazmus. Ku knihe som sa dostal ako k dedicstvu po predoslom sefovi tlaciarne u nas. Viete take tie odborne knihy v policiach, ktore sa dedia spolu s kancelariou a nik ich nestuduje. Absolutne nadherna sadzba snad 1000ky rezov pisiem. Viete si predstavit tu pracu dat to dokopy?? Neexistovali pocitace! Kniha je z roku 1957. Akoze je jasne ze pravdepodobne uz vznikala fotosadzbou, pretoze si dost dobre neviem predstavit niekdajsiu tlaciaren ktora by vlastnila vsetky pisma obsiahnute v knihe. (Inak... Z jednej strany nejaka spina vystrihla ...pravdepodobne krasnu kaligraficku verzalku.)
Ak na to natrafite v antikvariate, berte to.
Kniha kde je hlavnou postavou samotne pismo. Ktore pri citani sotva kedy vnimame, ale v podvedomi na nas vplyva. Su o tom desiatky studii, preco sa nam toto cita lepsie ako tamten text, a ake pismo sa na ake ucely hodi ci nehodi. Maloktory grafik alebo editor textu, korektor uz dnes vie, co to je rieka, vdova, sirotek. Estetika textu sa dnes az tak neriesi. Aspon v knihach by to tak ale malo byt. Umenie sadzacstva vymrelo so zmenami technologie. So zjednodusenim prace a pocitacmi sa sadzacom stal kazdy kto dokaze vo worde zmenit velkost pisma. Ale typografia mala kedysi svoje pravidla overene praxou a ucilo sa to v skolach. A chyby sa nesmeli robit casto, lebo sa nedalo na obrazovke prepisat slovo, ale sa musel rozmetat minimalne riadok, ak nie znova cela strana. Tento povzdych by som zhrnul tak, ze ... kedysi ludia po sebe aj citali a pozerali sa co vypustaju z ruk. Ja to beriem tak, ze tato kniha je aj pamiatka na niekdajsich majstrov sadzacov.
Štítky knihy
typografie písmo, dějiny psaní
Autorovy další knížky
| 1976 |  Typographia. Písmo, ilustrace, kniha |
| 1981 | Typographia 2. Fotosazba |
| 1986 | Typographia 3 |
| 1957 | Typografická písma latinková |
Souhlasím s Corsem, že to je "typografický orgasmus". Díky seriálu Identita na ČT jsem objevil postavu Oldřicha Hlavsy, kterému se skláním až k zemi, protože to byl podle mne naprostý génius. Sehnal jsem si nejenom tutu učebnici latinkového písma, ale i jeho Opus magnum Typografie 1-3, které popíšu dále.
Je to ozvuk poctivého řemesla, vpodstatě vzpomínka na něj, jak se dělalo. Typografie měla nějaká psaná i nepsaná pravidla, a dbalo se na výraz, kompozici, autoři a sazeči byli spoluatory knih, nikoliv pouhými techniky, kteří to "provedou". Na knize (učebnici) o písmech je to vidět krystalicky čistě - těch typů je tolik, těch možností využití i zkažení je tolik, že typograf musí mít nejen znalost řemesla, ale i specifický výtvarný cit. Je to umění. A takhle kniha je jakoby základní pilíř, se kterým by se měl každý milovník knih seznámit.