Oldřich Hlavsa

česká, 1905 - 1995

Populární knihy

Nové komentáře u autorových knih

Typographia 3 Typographia 3

Kdo měl v ruce Typographii 1, Typographii 2, nemůže nevzít do ruky Typographii 3. Tato trilogie je Opus magnum Oldřicha Hlavsy, génia české knihy, který v každé realizaci přemýšlí oi tom, jak to udělat jinak, zajímavě, nově, ale čistě a ve vztahu k textu knihy, kterou upravuje. Krásným příkladem je mimochodem knihy novinových článků Karla Čapka Na břehu dnů (1966), která je celá zalomena jako noviny a její přebal jsou složené Lidovky...Nádhera. Ale zpět k této tečně za trilogií. Tento díl nenechá nikoho na pochybách, že typografie je výsostný umělecký obor. Za skvělý považuji experiment, ke kterému Hlavsa vyzval své kolegy typografy Milana Jaroše, Ľubomíra Krátkého, Václava Kučeru, Jiřího Rathouského, Jana Solperu, Josefa Týfu, Rostislava Vaňka a Zdeňka Zieglera, kterým zadal obálku na Goethova Fausta. A všichni udělali svou variantu a ty v knize vedle sebe defilují. Takže člověk žasně, co to znamená výtvarný výraz, jaké možnosti knižní úprava a obálka má, jak to pokaždé posouvá knihu trochu někam jinam, i když jde stále o jednoho Fausta. Takže nevím, kde je pan Hlavsa pochován, ale budu-li to vědět, půjdu se mu poklonit.... celý text
Apo73


Typographia 2. Fotosazba Typographia 2. Fotosazba

Nezbývá než pokračovat v chvalozpěvu, jaký jsem pěl na Typographia 1. Oldřich Hlavsa a Karel Wick se opět rozmáchli a udělali si vznešený a strhující výlet do světa fotosazby. A nás, čtenáře a milovníky knih, vzali s sebou. Musím říct, že od té doby, co jsem měl možnost takového Setkání s umem typografickým, se dívám do tiráží nejen na ilustrace, ale i na typografii a sazbu, aby člověk věděl, s kým má tu čest. Fotosazba nabízela samozřejmě ještě větší možnosti než tisk z výšky, o kterém byl první díl. A paradoxně až tady si člověk uvědomí sílu a neuvěřitelnou technickou náročnost té předchozí knihy, když je každý strana vlastně originál. U fotosazby je to už trochu jednodušší, což neznamená, že je možné přestat klást umělecké požadavky na výtvarnou stránku knih. Vůbec ne. Naopak. A ještě jedna věc mne vlastně překvapila - na to, jaké politické a ideologické škváry se za normalizace vydávaly, musím říct, že úroveň úpravy knihy jako oboru byla zcela v duchu 60. let na světové úrovni. A tu mj. zajistil právě Oldřich Hlavsa. Skvěle, opět klobouk dolu!... celý text
Apo73


Typographia. Písmo, ilustrace, kniha Typographia. Písmo, ilustrace, kniha

Nádhera! Oldřich Hlavsa byl génius. Není divu, že tato kniha dostala Grand Prix na mezinárodní soutěži. Procházet si ji, číst si vysvětlivky, komentáře, znamená kochat se a brodit nepřeberným množstvím variant typografických řešení obálek i zlomů, písem a ilustrací, což všechno ukazuje, že typografie je výsostný výtvarný obor, který dokáže z knihy udělat umělecký zážitek bez ohledu na její text. A když se to podaří komplementárně vystihnout, může typograf text povýšit do dalších uměleckých dimenzí. Pro mne je z této knihy největší poučení, že je třeba NEBÁT SE být čistý ve výrazu. Klidně to přehnat, rozmáchnout se, ale zůstat prostý, neprosazovat svoje ego. Když se člověk dívá na ta výtvarná řešení stovek knih, vidí ty nepřeberné možnosti, jaké jsou a při návštěvě knihkupectví nebo Světa knihy lituje, kde to je dneska. (Netvrdím, že se dnes nedělají dobré typografie, ale určitě ne u mainstreamové literatury.) Takže Oldřich Hlavsa a Karel Wick stvořili neuvěřitelné, přesahující dílo, které se sice tváří téměř přehledově, ale samo se stává uměleckým artefaktem. Klobouk dolu!... celý text
Apo73



Typografická písma latinková Typografická písma latinková

Souhlasím s Corsem, že to je "typografický orgasmus". Díky seriálu Identita na ČT jsem objevil postavu Oldřicha Hlavsy, kterému se skláním až k zemi, protože to byl podle mne naprostý génius. Sehnal jsem si nejenom tutu učebnici latinkového písma, ale i jeho Opus magnum Typografie 1-3, které popíšu dále. Je to ozvuk poctivého řemesla, vpodstatě vzpomínka na něj, jak se dělalo. Typografie měla nějaká psaná i nepsaná pravidla, a dbalo se na výraz, kompozici, autoři a sazeči byli spoluatory knih, nikoliv pouhými techniky, kteří to "provedou". Na knize (učebnici) o písmech je to vidět krystalicky čistě - těch typů je tolik, těch možností využití i zkažení je tolik, že typograf musí mít nejen znalost řemesla, ale i specifický výtvarný cit. Je to umění. A takhle kniha je jakoby základní pilíř, se kterým by se měl každý milovník knih seznámit.... celý text
Apo73


Typografická písma latinková Typografická písma latinková

Uprimne, toto je typograficky orgazmus. Ku knihe som sa dostal ako k dedicstvu po predoslom sefovi tlaciarne u nas. Viete take tie odborne knihy v policiach, ktore sa dedia spolu s kancelariou a nik ich nestuduje. Absolutne nadherna sadzba snad 1000ky rezov pisiem. Viete si predstavit tu pracu dat to dokopy?? Neexistovali pocitace! Kniha je z roku 1957. Akoze je jasne ze pravdepodobne uz vznikala fotosadzbou, pretoze si dost dobre neviem predstavit niekdajsiu tlaciaren ktora by vlastnila vsetky pisma obsiahnute v knihe. (Inak... Z jednej strany nejaka spina vystrihla ...pravdepodobne krasnu kaligraficku verzalku.) Ak na to natrafite v antikvariate, berte to. Kniha kde je hlavnou postavou samotne pismo. Ktore pri citani sotva kedy vnimame, ale v podvedomi na nas vplyva. Su o tom desiatky studii, preco sa nam toto cita lepsie ako tamten text, a ake pismo sa na ake ucely hodi ci nehodi. Maloktory grafik alebo editor textu, korektor uz dnes vie, co to je rieka, vdova, sirotek. Estetika textu sa dnes az tak neriesi. Aspon v knihach by to tak ale malo byt. Umenie sadzacstva vymrelo so zmenami technologie. So zjednodusenim prace a pocitacmi sa sadzacom stal kazdy kto dokaze vo worde zmenit velkost pisma. Ale typografia mala kedysi svoje pravidla overene praxou a ucilo sa to v skolach. A chyby sa nesmeli robit casto, lebo sa nedalo na obrazovke prepisat slovo, ale sa musel rozmetat minimalne riadok, ak nie znova cela strana. Tento povzdych by som zhrnul tak, ze ... kedysi ludia po sebe aj citali a pozerali sa co vypustaju z ruk. Ja to beriem tak, ze tato kniha je aj pamiatka na niekdajsich majstrov sadzacov.... celý text
Corso