Tvář mojí dcery
Kathryn Croft
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356461/bmid_tvar-moji-dcery-opU-356461.jpg
4
272
86
Televizní reportérce Simone Porterové byla před osmnácti lety unesená půlroční dcerka Helena. Byť si Simone i její manžel Matt po této obrovské ráně dokázali postupně znovu vybudovat společný život, bolest z utrpěné ztráty je nikdy neopustila. Pak se však po všech těch letech zničehonic objeví mladá žena jménem Grace a tvrdí, že má o Heleně informace. Může jí Simone důvěřovat? A kdo vůbec Grace je? Dívka zmizí stejně nečekaně, jako se objevila – a Simone se pouští do zoufalého pátrání. Čím více se přibližuje k pravdě, tím větší nebezpečí jí hrozí. Před osmnácti lety přišla o dítě. Přijde při jeho hledání i o život? Dotisk v roce 2018... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
The Girl You Lost , 2016
více info...
Přidat komentář
Tak tohle byla opravdu slátanina. Knížka jakože rádoby thriller, kde se míchá a míchá, až je z toho úplně nezáživné nic. Chování hlavní postavy je někdy tak naivní a nereálné, že nevíte, jestli je to k smíchu, k pláči, nebo k zamyšlení, jestli to myslí autorka opravdu vážně. No bojovala jsem s nechutí knihu dočíst, ale myslela jsem si, že to aspoň vygraduje na konci. A nee. Od půlky knihy jsem tušila a ejhle trefila jsem se. No, za mě podprůměr, ztáta času a škoda investovaných peněz.
Téměř celá kniha mi připadala celkem nudná, tak trochu o ničem a zdlouhavě napsaná. Ale závěr stál za to! Někdo tu v komentáři píše, že to bylo jasné hned od začátku. Mně teda ne! Za ten překvapivý konec dávám 4 hvězdy.
Jakmile je v knize téma únosu dítěte, je to vždy náročné čtení... Když Simone svitne naděje, že se po osmnácti letech krátce setkala se svojí dcerou, neváhá a pouští se do jejího hledání.
Příběh je plný zvratů, bez jediného hluchého místa. Jde odhadnout co se asi před lety stalo, ale určitě ne proč k tomu došlo. Až autorka složí celou mozaiku, je to překvapení.
Tak dalo se, ale je spousta lepších thrillerů na toto téma. Místy některé situace mně přišly strašně nevěrohodné a chování hlavních hrdinů nepochopitelné. Dočetla jsem a asi i brzy zapomenu.
Tak tohle byla hovadina. Asi jako když se pubertačka rozhodne,že napíše detektivku. Od začátku tušíte,kam to celé směřuje,a jaké bude to "šokující" odhalení. Děj je příšerně nevěrohodný a nezáživný,styl psaní odpovídající školákovi. A já si tu blbost koupila ????
Před osmnácti lety byla unesena půlroční Helena. Manželství Simone a Matta ztráta nepoloží, jejich vztah je i po letech láskyplný a plný důvěry. A pak se objeví Grace. Je to ztracená dcera, nebo jen dobrá lhářka a kam zase zničehonic zmizela ? Příběh byl dost překombinovaný, situace těžko uvěřitelné. Konec jsem vytušila, přesto jisté napětí nechybělo.
Vcelku zajímavý námět, který mohl mít potenciál napínavého detektivního příběhu...ale autorka ho nevyužila. Příběh se nečetl špatně, stylu autorky rozhodně nechybí smysl pro akčnost, ale když jsem se nad tím pak zamyslela, tak mi to přišlo trochu na hlavu. Kapitoly kurzívou, které měly odkrýt pohnutky a charakter pachatele mi přišly naprosto nepromyšlené a zbytečné ve vztahu k tomu, jak celý příběh ve finále skončil.
Čím víc se snaží autoři šokovat, tím větší "slátanina" z toho vzejde. Otrávená jsem byla již od počátku událostmi s "nalezenou" dcerou a hlavně všemi těmi dále popisovanými nepravděpodobnými formami pátrání. Vše bylo tak vzdálené životu, že i přes velkou snahu jsem příběh nedokázala víc prožívat - hlavní hrdince vše vycházelo celkem jak po másle, zvonila u cizích lidí, kteří s ní ochotně jednali a každou lež jí hned spolkli, navíc jí předávali seznamy s kontakty na další lidi, případně si sem tam něco ukradla z pokojů, které procházela, když si dovolila jít na wc. Trochu jsem od počátku nechápala, proč se vše řeší tak na tajno, pomocí lží a vymýšlených identit, když pro to nebyl žádný důvod a proč se prostě nezavolala policie, případně Simone nezajela za Ginny a prostě nežádala vysvětlení. Asi proto, že bychom přišli cca o 100 stran textu o ničem. O konci a rozuzlení ani nemluvím..... Dočetla jsem už rychločtením, protože mám množství jiných knih a nechtěla jsem protahovat svůj čas s tímhle "dílem" :-) Abych jen nehaněla, musím říct, že téma mi poskytlo určitý materiál k přemýšlení o tom, jak by se člověk choval a hlavně co by cítil v situaci, kdy by přišel o dítě jako je to v této knize a po 18 letech přišla dospělá cizí dívka a tvrdila, že je dcera. Krev sice není voda, ale těžko by se už asi v takové situaci hledaly bližší vzájemné vztahy a někde se navazovalo... Celkově knihu však bohužel nedoporučuji.... :-)
Dala bych 4,5 hvězdy, půl hvězdy ubiram za náhodu, jak vše se v pravý čas točilo kolem Simone. Jinak kniha moc dobře napsaná, napínavá, s překvapivým koncem, i když tak nějak jsem to tušila. Škoda, že od autorky není nic dalšího vydano v češtině a zatím se ani neplánuje, jak mi na Ikaru oznámili. ☹
"Tvář mojí dcery" je skvělý thriller, který je nabitý akcí. Neznám žádnou jinou knížku, kde by opravdu každá stránka byla tak plná děje a akce. Zdá se, že příběh bude vyprávět o únosu dítěte... Ano, ale nenechte se zmást. Když totiž Simone, hlavní hrdinku, které bylo před osmnácti lety ukradeno miminko, osloví na ulici neznámá mladá žena, která tvrdí, že ona je její unesená dcera, začnou se dít neuvěřitelné věci a zvraty v životě Simone, jejího manžela, ale i dalších lidí. Zjistí Simone, co se před lety stalo a zda Grace, která tvrdí, že je její dítě, lže nebo mluví pravdu? Stane se opravdu spousta událostí... a někdy opravdu neuvěřitelných. Konec je opravdu šokující a hlavně k zamyšlení... Jak byste se zachovali, kdybyste byli v kůži Simone? Hvězdičku ubírám za lehkou překombinovanost. Jednoduší by to možná bylo lepší. Jinak, já si "záporáka" typla dobře. U mě to takové překvapení nebylo. Spíš jsem nevěděla "jak"? Na konci je ale vše vysvětleno. Určitě doporučuji všem, co mají rádi thrillery a hodně akce!
"Věci často nebývají takové, jaké se zdají na první pohled."
Kniha nebyla špatná, určitě má velmi dobrý námět. Na mě tam ale bylo až moc překombinovaných a ne úplně uvěřitelných situací...
Jo, tak tohle jsem si užila. Napínavé, autorka vede příběh od začátku do konce na jedničku. Musím přiznat, že závěr mě dost zasáhl, což mě překvapilo a rozhodně nad tím jdu zapřemýšlet.
Knížka se mi moc dobře četla, je napínavá od začátku do konce. Konec mě překvapil to jsem vůbec nečekala takový zvrat. Knížku můžu jen doporučit. Za mě pět hvězdicek je málo.
Od úplného začátku se objevilo napětí a prakticky po celou dobu to tak zůstalo. Konec mile překvapil, i když jsem to čekala. Doporučuji.
Štítky knihy
pro ženy thrillery napětí únosy dětí pátrání
Tvář mojí dcery
Kniha Tvář mojí dcery je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 396x |
| Čtenářské výzvě | 35x |
| Doporučených | 19x |
| Knihotéce | 278x |
| Chystám se číst | 229x |
| Chci si koupit | 43x |
| dalších seznamech | 8x |
Co k tomu říct. Námět dobrý, ačkoliv nic originální. Zápletka je už horší, na můj vkus trochu překombinovaná. Prolínání příběhů - tedy rádoby příběhů - je v dnešní době tak populární, že mě to začíná docela nudit.
Na téhle knížce jasně poznáte, že ji psala ženská. Psychologii postav tak, jak ji vykreslila autorka, by totiž chlap neudělal. Není to žádná kvalitní literatura. Trochu to na mě působí stylově jako lepší slohová práce. Na druhou stranu má kniha celkem spád, četla se rychle a vcelku dobře, ale ty popisy kolem přímé řeči jsou tak zbytečné, že pookud byste četli jen věty v uvozovkách, o nic nepřijdete