Tvář
Dean Koontz
Zprvu to vypadá jako běžný útok psychopata na světovou hereckou hvězdu: šéf ochranky Channinga Manheima už pár takových řešil. Tenhle se však vyvíjí jinak - stupňující se hrozivé náznaky vedou Ethana Trumana k poznání, že terčem není herec, ale jeho opomíjený syn, se kterým se kamarádí. Když zjistí, že protivníkem mu je ďábelsky vynalézavý anarchista, pořád doufá, že situaci zvládne. Pak ale začnou lidé umírat a navzdory tomu dále zasahovat do života živých… Mistr napětí a hrůzy opět míchá svůj neopakovatelný mix neskutečna s realitou.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2005 , BB artOriginální název:
The Face , 2003
více info...
Přidat komentář
Jestliže tvorba Deana Koontze neolývá originalitou co se týče zápletek, rozhodně oplývá pestrostí co do žánrových konotací a stylu vyprávění. Neznám snad jiného autora, který mě obsahem svých knih tolik (příjemně) překvapuje a dokáže mi předložit hned několik knih, u nichž bych byl z fleku ochoten uvěřit, že je napsali různí autoři. Koontz se drží solidní jistoty, i v ní však dokáže zaujmout a potěšit. Stejně jako ve TVÁŘI, v podstatě hollywoodském krimi thrilleru o jednom (musím říct, že notně sympatickém) psychopatovi, osobním strážci a chystaném únosu dítěte filmové hvězdy, do něhož zasáhnou síly z jiného světa. Pakliže na něco sedí označení mysteriózní thriller (s přesahem do nadpřirozeného horroru), pak na TVÁŘ )jako dobře sednoucí facka. Vyloženě to nevyděsí, ale v rozjezdové části to má krásně chmurnou a temnou atmosféru. Možná je to zbytečně rozsáhlé, Koontz se tu a tam zbytečně rozepíše, ale pořád to způstává příjemným, oddechovým a zajímavým čtením, které se dokáže dostat do hloubky tématu a prostoru. 3.5*
Vážně mě Koontzovi záporáci baví :-) Líbí se mi, že je autor nepředstavuje jen jako čistá psychopatická monstra, ale mají také jiné stránky, které mě pobaví, nebo jen vyvolají úsměv. Horory mistra Kinga miluji, jsou pro mě top a děsí mě, u DK se mi líbí, že vždy jsou v knize místa, kdy si můžete na chvíli u úsměvných řádků odpočinout, než přijdou zase řádky hutně znepokojující. Tvář doporučuji a nezapomeňte na Koutkem oka, další super dílo.
Deana Koontze nejde nezbožňovat, pokud milujete děsivé příběhy plné obohacujících detailů, perfektně vykreslených a opravdových postav, příběhy u kterých se bojíte a brečíte...
Já jsem si Tvář ohromně užila. Bavila mne, vyvolala ve mne vztek, strach, lítost, smutek, dojetí. Je to úžasná kniha, jejíž děj se nedá zapomenout... Cítím ohromný obdiv k autorovi.
Všem jeho fanouškům doporučuji knihu Nevinnost, ta mne uchvátila ještě více, ale já nemohu jinak a i Tváři dávám pět hvězd. V tom příběhu jsem byla ponořená přes dva týdny a byl to skvělý čas strávený s touto knihou...
A autorův styl psaní je neopsatelný...
Koontze jsem začala číst teprve nedávno, a jsem ráda, že jsem tak udělala :-) Tvář jsem sfoukla za tři dny a byl to parádní zážitek. Náhodou jsem ji četla cca 14 dní po Kingovém Mercedesu, knihy jsou víceméně podobné (spíš méně, ale jsou) - v obou je psychopat, nějaký ten bývalý policajt :) A i když mám Kinga raději, tak v tomto případě byl Koontz lepší. Kingův psychouš Hartsfield nesahá Laputovi ani po kotníčky :)
Román patří mezi knihy, které se dají přečíst na jedno nadechnutí. Skvělá myšlenka a ještě lépe napsaná. Děj knihy je tak dokonalý, že se to zdá být až neskutečné. Je v něm všechno-láska, smrt, bohatství, touha, tajemství a především naděje. Samozřejmě se jedná o horor, ale pokud by každý horor měl takové parametry, rozhodně by oslovil více čtenářů a možná by se o žánru přestalo hovořit jako o pokleslém.
Tuto knížku bych zařadila mezi trochu slabší díla. Je to na mě až moc duchařské, místy roztáhlé a na konci příliš jednoduše vysvětlené. Začátek má skvěle našlápnuto, ale tempo postupně upadá a je to škoda. Od Koontze jsem čekala víc, ale knížka se dá přečíst, napětí nechybí a celkově dávám 65%.
Několik pasáží se zbytečně zdlouhavě protahovalo, což se občas u Koontzových knih stává, není to však úplně na škodu. Autor mě dokázal natolik zaujmout, že dnes mám doma spoustu jeho dalších děl, nakonec žeru i ty jeho popisné roviny, které se postupně tak rozjedou, že se nedá přestat číst..
Velmi pěkne napsaná kniha, která se odehrává v průběhu tří dnů. Během 469ti stránek jsem se ani trochu nenudila a nenarazila na jediné "hluché" místo. Pět hvězdiček a určitě si přečtu další knihy tohoto skvělého spisovatele.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Intenzita |
| 2005 | Podivný Thomas |
| 1994 | Chladný plamen |
| 1996 | Přízraky |
| 2019 |  Ashley Bellová |
Stejně jako Stephen King i Koontz umí napsat velmi napínavá reálná díla, ale jak tam připlete nadpřirozeno tak to je pro mě konec. Knihu i přes celkem dobrou čtivost jsem opět nedočetl. Nemám rád duchařiny a nereálné příběhy, to se pak vytrácí napětí a stává se z toho blbost. Nemám rád nedočtené knihy a vždy jsem dočetl sebevětší blbost až do konce a pak jsem nadával nad ztrátou času, dnes jakmile mě kniha hned po pár stránkách nechytne třebas stylem psaní i kdyby byl příběh sebelepší, hned ji odložím, což mě sice štve, ale dobrých knih je tolik a času tak málo, že se vše nedá přečíst. A jsou díla, které bych si chtěl přečíst i několikrát a dosud jsem se k nim nedostal, protože neustále čtu nové a nové knihy. Od Koontze se mě nejvíc líbila Intenzita.