Tunelem na svobodu

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Fascinující příběh muže, který se šestnáckrát pokusil uprchnout ze zajateckých táborů 2. světové války. Přezdívali mu Krtek a často s použitím pouhého 25cm nože na máslo vyhloubil celkem osm tunelů, některé z nich až v hloubce deseti metrů pod povrchem. Snažil se uprchnout také z pracovních čet, přesekával ostnaté dráty a skákal z jedoucího vlaku. Když byl vězněn v táboře Stalag Luft III v Polsku, pomohl zorganizovat útěk 76 mužů, kteří později vešel ve známost jako "Velký útěk. Seržant John Fancy, pilot britského Královského letectva, byl sestřelen při bombardovacím náletu v severní Francii dne 14,5.1940. Němci ho zajali a věznili až do konce války a Fancy se za tu dobu 16x pokusil dostat na svobodu. Třikrát skutečně utekl, ale pokaždé byl znovu dopaden....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278265/big_tunelem-na-svobodu-Y1r-278265.jpg 4.46
Žánr:
Literatura faktu, Biografie a memoáry, Historie

Vydáno: , Víkend
Originální název:

Tunnelling to Freedom


více info...
Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Tunelem na svobodu

lenulitah
18.09.2018

Docela mi to připomnělo Sedmou rotu. Autor s humorem líčí, jak se snažil dostat z německého zajetí. Nechci snižovat jeho utrpení, ale když to člověk srovná s tím, co si prožili jiní v koncentračních táborech...

rasputin
15.02.2017

Vždycky se blbě hodnotí knihy, které sepsal „nespisovatel“ podle svých skutečných zážitků. Alespoň mě ano. Pokud bych měl hodnotit příběh a konání pana Fancyho a měl tu možnost se s ním osobně setkat, tak bych smekl a uklonil se.
Pokud bych měl hodnotit zpracování literární, tak jsem trochu v rozpacích. Zpočátku jsem se ztrácel v množství tunelů a zároveň mě udivovala jakási strohost ve vyprávění. V jednom odstavci plánoval vykopat tunel a v dalším odstavci ho chytili. Postupně jsem i získal dojem, že to jejich zajetí bylo něco jako přísnější skautský tábor. ....


valda
22.08.2016

John Fancy byl britský pilot. Někdy na začátku války ho Němci sestřelili a on skončil v zajateckém táboře. Piloti se u Němců měli celkem "dobře". Na rozdíl od ostatních zajatců, nebo nedejbože třeba Židů. Bylo to proto, že Hermann Göring byl taky pilot, a postaral se tak u pilotů o lepší podmínky v zajetí. Takže Fancy dostal kvalitní lékařskou péči a až do roku 1944 i přijatelné příděly potravin. Měl tak i dost prostoru pro to, aby podnikal jeden pokus o útěk za druhým. Vždy ho chytili, ale nikdy nezastřelili, nezmrzačili, neumučili k smrti ani neposlali do speciálního tábora. Měl asi obrovské štěstí. V jeho popisu zajetí v Německu druhé světové války vypadá někdy až trochu moc idylicky. Ale je to asi dáno autorovou povahou, že si prostě nepřipouštěl, co by se mohlo stát, a jednoduše se soustředil na to, jak utéct. Šílenství války, které probíhalo kolem něj, většinou odbyde jednou větou a soustředí se zase na popis, jak pokračovaly jeho pokusy o útěk. Žádný sentiment, žádné hrdinství, žádná filozofie. A možná právě proto, že takový byl, tak celou tu dlouhou válku přežil.

milamarus
11.01.2016

Neskutečné vyprávění plně se soustředící na útěkové dobrodružství jednoho nezlomného člověka, který žije podle následujícího vzorce:
– konstatování předpokládaného/vzniklého problému
– návrh na jeho řešení
– realizace řešení.
Nemělo by Vás proto překvapit, že knihu dokázal oprostit od ufňukaných vzpomínek plných strachu a překvapivě i od negativních zážitků s Němci. Ti zde působí pouze jako organizátoři povinných nástupů a kontrolních prohlídek. A mám pocit, že spolu s narážkami na kvalitu ubytování a stravy jsou v knize zmíněni jen proto, aby čtenář nezapomněl, že se příběh odehrává uprostřed zajateckého tábora.
Útěk z něho se nepovedl napoprvé (to se dočtete hned na obálce knihy). A ano, po každém objevení budované únikové cesty přišel trest. Vyjádřený však jen jediným děsivým slovem: chladírna. Žádné několikahodinové výslechy či mučení. Žádné exemplární popravy, jež by vyprovokovaly jednu či druhou stranu podniknout něco sobeckého, neomaleného, nestatečného; něco, co přeruší veškerou soudržnost, přátelství a notnou dávku štěstí. Nic.
Po potrestání pachatelů následuje další plán těch samých pachatelů a další akce. Obdivný pohled na ně tak nechcete a nemůžete přenastavit. Oni statečně putují dál a dál a dál… až k vytoužené svobodě!

Zkrátka: jsem přesvědčena, že pozitivní nálada a přístup pana Fancyho si každého vnímavého čtenáře získá a bezmocnost “čmuchalů“ si krutě vychutnáte i po těch více jak 70 letech.

Doporučuji! :-)