Panský soud
Sándor Gergely
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/223943/mid_pansky-soud-ISd-223943.jpg
4
1
1
Trilogie Jiřího Dózsy série
1. díl >
Panský soud je úvodem rozsáhlé trilogie (po prvé vyšel její první díl rusky a maďarsky v Moskvě r. 1935). Autor v ní zachycuje nesnesitelné životní podmínky uherských nevolníků počátkem 16. stol., z kterých vyrostlo velké povstání selského lidu, vedeného jedním z největšich postav maďar. historie, Jiřím Dózsou. V této části je vylíčeno ticho před bouří, ticho zvučící však zoufalým stonem mučených ubožáků. Poddaný je kusem inventáře svéhopána asvécírkve. Králi odvádí daně, zeměpánu poskytuje dary a právo první noci, představitelům Říma platí desátky a devátky. Část týdne pracuje na panském za sebe, část za rychtáře. Vynechá-li robotu, dostane pětadvacet ranholí.Těžší přestupky (pytláctví a p.) jsou trestány utětím ruky (to když je panský soud milostivý) nebo hlavy. Ve věčných půtkách mezi pány vytéká krev nebožáků proudem. A tu vzplane jiskra naděje: z Čech přicházejí zvěsti o bratřích ze Štyrska, o selských vzpourách. Páni reagují útlakem ještě krutějším.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 1951 , MírOriginální název:
Urizsék , 1935
více info...
Přidat komentář
Štítky knihy
16. století Uherské království povstání historické romány
Dobré čtení. Kniha vyšla v roce 1936 v Moskvě, ale není zdaleka tak ideologická jako třeba Čtveráci Václava Kaplického. V románu vystupuje mnoho historických postav, například hrabě János Kanizsai, pan Héderváry z Rábu nebo arcibiskup Tamás Bakócz. První díl se odehrává v roce 1514 v maďarské župě Mošoň u hranic s Rakouskem (dnes jsou v Mošoni oblíbené termální lázně). V Uhrách se střetávaly zájmy krále Ladislava Jagellonského, vysoké šlechty, církve a císaře Maxmiliána Habsburského. Bankovní dům Fuggerů chtěl poškodit Benátky a otevřít si obchodní cestu po Dunaji. Život uherských poddaných byl tehdy mnohem tvrdší než u nás. Běžné byly tresty useknutí ruky, uříznutí jazyka nebo naražení na kůl. A tak když arcibiskup Bakócz vyhlásil křížovou výpravu proti Turkům, hlásili se do ní především ožebračená nižší šlechta, studenti, sedláci, tuláci a chudí tovaryši. V Mošoni se stal jejich vůdcem písař Gabriel Balogh.