Toxický squat
Hana Kavurová
Syrově upřímná exkurze do světa tvrdých drog Toxický squat od mladé autorky Hany Kavurové naléhavě osloví širokou škálu čtenářů napříč generacemi. Toto působivé dílo se nejen výpovědní silou i autenticitou příběhu dvou sester v područí omamných látek, ale především literární kvalitou může směle řadit po bok již téměř klasických bestsellerů tohoto žánru, jakými jsou třeba tituly Děti ze stanice ZOO či Memento. "Snažím se vrátit do normálního života a chovat se, jakoby nic. Mluvím s lidma a přemýšlím, jak se k nim zase dostat o krok blíž. Ale moc se mi nedaří... Nechápu je. Ignoruju jejich problémy, se kterými se mi svěřujou. A občas si říkám, o čem to vůbec melou. Copak vědí něco o životě?! A potom si vzpomenu, co a jak jsem řešila já. Fety fetem. Fetem fety... Jinak snad vůbec nic. Den co den. Roky... "... celý text
Přidat komentář
jedna z nejhorších knih s drogovou tématikou co sem měl možnost číst... v anotaci zmíněná díla, co se již stihla stát klasikou (Memento a Děti ze stanice ZOO) nemají s touhle slátaninou vůbec nic společného. kniha je psaná jednoduchými - v podstatě holými větami - a celkově pouze vykrádá motivy z jiných knih a taky filmů o drogách. hrůza.
Děj mě úplně vtáhnul. Myslím si, že Hana Kavurová je skvělá mladá spisovatelka, kterou čeká nadějná budoucnost spisovatelky knížek pro teenagery. Na knize bylo jediným rušivým elementem (alespoň pro mě) pražské nářečí. Jsem zvyklá na knížky, které jsou psány spisovně, ale chápu, že to je pro efekt. Autorka skvěle vylíčila, jak drogy dokáží měnit lidské životy a jak moc dokáží člověka zničit a co je pro ně člověk schopen udělat. Působilo to na mě depresivně a hodně věcí jsem si díky tomu uvědomila, takže knihu vřele doporučuji. :)
Dobrá kniha, příběhy s drogovou tématikou jsou vždy specificky psané - chaoticky, autenticky, zamyšleně. Náhled do prostředí drogově závislých, jež většina z nich, by ráda drogám odvykla a zejména popisy chování a osudy těchto lidí.