Totální rauš – Drogy ve třetí říši
Norman Ohler
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/296746/bmid_totalni-raus-drogy-ve-treti-risi-ZVc-296746.jpg
4
334
84
Strhující jako thriller – první komplexní studie drogové problematiky ve třetí říši. Když Němci v roce 1940 vtrhli do Francie, měli vojáci wehrmachtu k dispozici třicet pět milionů dávek pervitinu. Látka – dnes mezinárodně známá jako meth – byla tehdy k dostání v každé lékárně. Droga měla umožnit tzv. bleskovou válku a stala se běžnou součástí výbavy vojáků. Dokonce i údajný abstinent Hitler se rád uchyloval k farmaceutickým stimulantům. V době, kdy nařídil poslední ofenzivu v zimě roku 1944, nebyl čistý ani jeden den. Jeho osobní lékař Theo Morell jej zásoboval všemi druhy léků, hormonů i tvrdých drog. Pouze v tomto stavu mohl vůdce vydržet tak dlouho. Ohler prošel všechny materiály k tématu, hovořil s pamětníky, vojenskými historiky i lékaři. Na knize se podílel přední historik Hans Mommsen, který také napsal doslov.... celý text
Válečné Literatura naučná Historie
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Der totale Rausch – Drogen im Dritten Reich , 2015
více info...
Přidat komentář
Šokující a hodně čtivé, na to, že jde o faktografii a navíc téma, o které se tolik nezajímám.
(audiokniha)
Velice zajímavá kniha, týkající se tématiky, která sice není úplně nová, ale moc se o ní neví. Jedná se sice o literaturu faktu, ale autor knihu napsal tak napínavě a poutavě, že se poslouchá jedním dechem, a také z tohoto důvodu bych ji žánrově přirovnala k thrilleru. I díky interpretaci, která je pro knihu opravdu přínosem.
Autor někdy příliš ohýbá fakta, aby mu seděly do konceptu, ale navzdory tomu se jedná o vynikající sondu do problematiky Třetí říše, o které se téměř nemluví. Téma je zajímavé i z hlediska jistých paradoxů, kdy stát na jednu stranu potíral užívání alkoholu a tabáku, jakožto látek oslabujících árijskou rasu, na stranu druhou byl velmi tolerantní (a navázal tak na Výmarskou republiku) k užívání drog. Rozhodně povinná četba pro všechny, kteří se tímto obdobím zabývají.
Část o Hitlerovi se ale mohla klidně zkrátit, čtenář by pochopil i dřív, že Hitler byl feťák.
Doporučil mi ji zubař, když mi tahal kořeny. Teda skoro...oba jsme četli stejný reflex. A jo, něco na tom bude. Dala jsem darem a potěšila.
Nechtěl bych vidět tu kopu drog, kterou Třetí říše zkonzumovala za celou dobu války.
Zajímavé, čtivé!
Keď máš v ruke kladivo, všetko vyzerá ako klinec.
Nie som historik, preto nebudem špekulovať o pravdivosti "faktov", ale aj keby to bola pravda ich interpretácia bola vždy jednoúčelová. Všetko čo nezapadalo do vytýčenej koncepcie bolo prehlásené za nedôverihodné alebo príliš zhovievavé.
Ta nosná myšlienka bola celkom zaujímavá, ale po krátkom čase sa v podstate dookola opakovala.
Na historii lze nahlížet z mnoha pohledů. A tohle je pohled zbavený nánosů patosu. Nesmyslná válka ve své nestydaté nahotě. Ne – nejedná se pokus bulvarizovat historii. Všechny zmíněné drogy byly ve své době zcela legální. Německé chemické a farmaceutické továrny je chrlily jak na běžícím páse. Pervitin se třeba prodával jako náplň čokoládových pralinek a měl zahánět únavu žen v domácnosti. Byla to svým způsobem opojná doba, kdy ty – dle dnešního měřítka – nejtvrdší drogy byly běžně k dostání v samoobsluze.
Kniha je postavená na historických faktech, především na lékařských záznamech Hitlerova osobního lékaře Morella. Nečetl jsem žádnou životopisnou knihu o Hitlerovi. Ale obrázek, který Ohler vytvořil právě na základě zmíněných faktů je excelentní a myslím, že víceméně přesný. Hitler jako zajatec své vlastní velikosti. Své ideologie. Posedlý sám sebou. Ač vegetarián, permanentně nadopovaný zvířecími hormony. Trpící silnou zácpou a chronickým nadýmáním. Radující se, když bez problému stráví listový salát, či špenát. Šťastný, když se dobře vys..re. Nervózní z toho, že mu bude třeba bzdít uprostřed důležitého jednání. Uzavřený ve svém Vlčím doupěti – vlhkém tmavém bunkru, odříznutý od reality. Paranoidní. Chybující. A poslední měsíce války závislý na těch nejtvrdších drogách. A kolem něj klaka bizarních generálů a poskoků. A tahle zfetovaná partička bez mrknutí oka vraždí miliony lidí – nejen své údajné „nepřátele“, ale i své vojáky díky nesmyslným rozkazům.
Důkazů, že lidstvo ženou do záhuby podobní bizarní týpci jako byl Hitler, jsou mraky. V poslední době třeba spor Trumpa a Kim Čong-Ila o to, kdo má větší červené tlačítko, které odpálí jaderné rakety. Člověk by se nad tím snad i zasmál… jenomže ten úsměv by třeba také mohl být drobet „zářivý“!
Supr kniha... Fakta proč byl začátek války tak bleskový a Němci byli nepřekonatelní.
O to horší byl jejich konec se všemi těmi nežádoucími účinky pod vedením věčně sjetého vůdce.
Kdo ví jaká rozhodnutí by dělal s čistou hlavou...
Super a ještě jednou super! opravdu zajímavý pohled na fungování nacistické mašinérie a člověka v jejím čele. HItler, drogy, jen ten rock-n-roll chybí...
Že byl Hitler šílenec, to snad ví každý, ale toto? Nasypat do sebe tolik kombinací látek a ještě u toho napáchat tolik zla? Kniha se mi zdá až moc přemrštěná. Takže ne všemu věřím a rozhodně ne v takové míře, jakou ji autor líčí. Jestli to není jen past na nás, čtenáře. Ale jinak se to docela dalo číst, byl to takový dokument na papíře.
PS: docela jsem se i pobavila - reklama na čokoládové pralinky - Více zábavy při domácích pracích - pralinky s obsahem metamfetaminu.
KNiha mi toho dala určitě hodně ale na druhou stranu, jak tomu můžu věřit, když sám autor uvádí, že to tak být nemuselo? Proč by se ale zápisy z archiválií mýlily? Byl to teda zásah - nikdy jsem nečekala takovou proměnu co se týče Hitlera. Myslela jsem, že je to inteligentní chlap a přitom se sám na sobě dopouštěl takových chyb. Jak se psalo v knize z abstinenta superfeťákem.
Nejvíce mě kniha dostala, když autor píše o tom, jak i Baťa používal vězně koncentračních táborů k tomu, aby testoval výdrž své obuvi. Je mi do breku k čemu všemu se člověk sníží, aby on na tom vydělal.
Knihu doporučuji si přečíst ačkoli si nedokážu představit komu výhradně ji doporučit. Sama jsem si ji vzala z toho důvodu, že mě to prostě zajímalo. Kdyby vás to taky prostě jen zajímalo, tak ji zkuste.
„Když ti před Moskvou dojde pervitin,“ zpívají J.A.R. a vědí o čem. Když Bergier a Pauwels v Jitru kouzelníků nazvali kapitolu o nacistickém Německu „Několik let v absolutním jinde“, byli zdá se naprosto trefní, přestože tím mysleli odtržení od okolní reality jejím zahalením do blouznění (?) o nadčlověku a okultních silách či prosazování bizarní nordické vědy a slídění po mocných artefaktech. Ohlerovo „jinde“ je prozaičtější: pervitin. Zatímco v Jitru kouzelníků jsou Hitlerovy změny stavu popisovány tak, jako by se stal médiem, Ohler přesvědčivě dokazuje, že byl prostě v rauši. Sakra! Fascinuje mě, že existuje tolik paralelních a vzájemně izolovaných neučebnicových výkladů Třetí říše. Neposoudím, nakolik je tahle kniha objevná (pro mě ano), ale každopádně autor píše zapáleně, kriticky a neváhá sahat pro příměry ke Goethovi či vedle citování zdrojů fabulovat o tom, jak se Hitler ploužil bunkrem s fleky od polívky na uniformě. Neříká, že běsnění, nelidskost a vymknutí se z normality způsobila chemie v německé krvi - ale řada věcí se tím docela vyjasňuje. Tahle knížka je bystrá a nadupaná jak Heinrich Böll po balíčku od maminky.
Totální rauš v četbě. Kniha čtenáře tak vtáhne do děje, že si až připadá, že tam s nimi je, v roli pozorovatele.
Rozhodně stojí za přečtení. Clověk až nevěří co vše se ještě dá dozvědět.
Ptám se, proč toto v dějepse nebývá?
Normal Ohler odhaluje paradox, kdy diktátorský režim hlásající čistotu rasy a všechny návykové látky striktně zakazoval, sbíral energii ke svému fungování v tvrdé droze. Byly to chemické preparáty, díky kterým se Hitler držel dál od skutečného světa. Pervitin resp. eukodal mu umožňoval nepřipouštět si stále se zhoršující situaci německé armády. I když generálové trvali na změně strategie, Hitler si dál udržoval euforickou náladu a byl nadále přesvědčen o konečném vítězství nacistického Německa.
kniha ktorá zásadným spôsobom mení pohľad na priebeh 2.sv. vojny. dalo by sa to maximalizovať až na tvrdenie, že bez tejto knihy vlastne ani neviete čo sa na strane Nemecka a jeho jednotiek Wermachtu vôbec dialo. silné informácie okorenené číslami. a farmabusiness mafia v rozkvete. po tejto knihe budete rozumieť vtipu: žuvačka zo 44´;) len tak ďalej
Štítky knihy
drogy Adolf Hitler Třetí říše (Nacistické Německo), 1933-1945
Totální rauš – Drogy ve třetí říšiKniha Totální rauš – Drogy ve třetí říši je v
| Právě čtených | 12x |
| Přečtených | 470x |
| Čtenářské výzvě | 67x |
| Doporučených | 40x |
| Knihotéce | 194x |
| Chystám se číst | 281x |
| Chci si koupit | 78x |
| dalších seznamech | 8x |
Popravde celkom neviem, čo si o tejto knižke myslieť. K literatúre faktu o kontroverzných témach už nejak zo zvyku pristupujem rezervovane, hranica medzi históriu a konšpiráciami je na týchto poliach často veľmi tenká a nejasná. Nie inak je to aj s Totálnym raušom. Čerta starého viem, ako to naozaj bolo, na analýzu primárnych zdrojov nemám čas vlastne ani záujem. Veriť teda môžem iba svojej intuícií a pri overovaní faktov sa viem spoľahnúť iba na logiku (a logické chyby) v texte diela.
A tak, ako mi úvod Totálneho raušu prišiel zaujímavý, pochopiteľný a uveriteľný, čím som v knihe postupoval ďalej a ďalej, toto pozitívne nastavenie sa vo mne začalo meniť. Autor čím ďalej tým viac ukazuje (alebo hľadá) drogy za pomaly každou udalosťou čo sa behom vojny prihodila až som mal pocit, že na pervitíne podľa neho fičala celá nemecká vojnová generácia. Netvrdím, že to tak byť nemohlo, iba sa mi to nevidí celkom pravdepodobné.
V závere sa však objavuje pre mňa nepochopiteľná logická chyba – Hitler sa v bunkroch pod Berlínom trasie v absťáku a doktor Morell nie je schopný v rozbitom meste zohnať mu ani kofeín, aby hneď na nasledujúcich stranách hnal do poslednej zúfalej obrany dobíjaného mesta násťročné deti, nadopované pervitínom. Toto rozhodne na dôveryhodnosti nepridá...
Netvrdím, že Totálny rauš je zlá kniha, to určite nie! Písaná je veľmi príjemne, číta sa skvele. Akurát ja osobne som skeptický, či ju možno bez výhrad zaradiť k faktografickej literatúre.