Top 10 – Kniha druhá
Alan Moore , Gene Ha , Zander Cannon
https://www.databazeknih.cz/img/books/63_/6300/bmid_top-10-kniha-druha-E0q-6300.jpg
5
83
10
Obří mnohovrstevné město Neopolis, vybudované krátce po druhé světové válce, mělo sloužit jako domov rychle se zvětšující populace superhrdinů, superhrdinek a superpadouchů, kteří se v předchozím desetiletí nebezpečně přemnožili. Když byli všichni tito tvorové s neobvyklými schopnostmi konečně pěkně pohromadě, řada problémů se tím vyřešila, ale jak to bývá, jiné zase vznikly. Především proto, že v 60. letech populační exploze nabrala na síle. A v 80. letech už byl z Neopole vyslovený Papinův hrnec. Město bylo přelidněné a nedofinancované a začalo být jasné, že běžnými policejními metodami je prostě zvládnout nelze. Proto se v roce 1985 Neopolis zapojila do policejního systému zahrnujícího mnoho alternativních zemí, který byl řízen ze světa známého jako velkoústředí. Naše část této sítě, Desátý okrsek, něžněji přezdívaný Top 10, vyhledává své policisty ve městě samotném a v jeho okolí a pracuje podobně jako ostatní policejní sbory na Zemi, ovšem s jednou velikou výjimkou: i policisté Top 10 vládnou zvláštními schopnostmi, protože jinak by jim obyvatelé Neopole přerostli přes hlavu. Barvitá sbírka detektivů z Desátého okrsku pokračuje ve své nelehké práci. Brzy budou muset čelit výzvám, jaké ještě nezažili: od dopravní kalamity přes zradu ve vlastních řadách až po kataklyzmatický závěr, v němž nečekaně splyne řada zápletek z prvního svazku. Blíží se finále, na které tak brzy nezapomenete!... celý text
Literatura světová Komiksy Sci-fi
Vydáno: 2004 , BB art , CrewOriginální název:
Top 10 , 2000
více info...
Přidat komentář
Oba díly Top 10 jsou po Strážcích moje neoblíbenější komiksy Alana Moora. Kresba od Gena Ha je skvělá a dobře doplňuje příběh. Příběh je v superhrdinského žánru ale pojatý velmi originálně. Styl vyprávění připomíná realističtější kriminálky, jen všichni od policistů přes zločince až po prodavače mají superschopnosti. Dialogy a všechny hlavní postavy jsou výborně napsané, jednotlivé případy jsou skvělé, jen hlavní příběhová linka se pořádně rozjede až ke konci komiksu.
Vizualni stranka je neuveritelne bohata, detailu tolik ze se da snadno prehlednout nejaka drobnost, ktera se ukaze jako dost dulezita pro pochopeni deje. Samotny pribeh pry navazuje na dil prvni, ktery jsem bohuzel necetl. Presto v mnozstvi postav je obtizne nejaky pribeh sledovat. Az ke konci dilu se dej trochu vyjasni, naprimi a ctenar nemusi travit lustenim kazdeho obrazku cas jak nad krizovkou :-) Dam si zavazek, sezenu si prvni dil :-)
Kvalitní pokračování, ale něco tomu chybí. To kouzlo první knihy tam tak úplně není. Potěšila mě nová postava robota Joeho a spousta detailů z tužky Gena Ha. Samotný detektivní příběh a jeho závěr mě klasicky nenadchnul.
Za mě trošilinku slabší než první díl. Méně narážek, slabší dějové linie, ale i tak si Top 10 stále drží svou úroveň .) "Válka mezi supermyšma a kocourama vyeskalovala do tajného crossoveru v paralelní realitě! A to mi ti hajzlové dělají pořád!" :)
Ještě o trochu lepší než první kniha. Děj je přehlednější a jelikož se jedná o druhou polovinu celého příběhu, tak také s jasným ukončením různých dějových linek. Humor stále funguje, kresba stále skvělá, scénář taktéž. Moore zde ještě více paroduje superhrdinský žánr a jeho neustálé bobtnání.
Hodnotím jako celek obě knihy. A asi první od Alana Moora co mě bavilo. Opravdu různorodí hrdinové. Seržant pes vede:-) A hodně mě bavila kresba.
Druhá kniha Top 10 mě bavila mnohem víc. Nebudu se opakovat vychvalováním Moora, jen můžu říci, na stránkách knih Top 10 narazíte na ET mimozemšťana, myší verze komiksových hrdinů, kočičího Galactuse, posádku Enterprise, posádku Stargate 1, zlomeného Petera Parkera, Batmana, Robina, Wonder woman, Leelu, Frye a Bendera, Asterixe a Obelixe, Leonidase, Wolverina, čaroděje ze země Oz, Aquamana, Green lantherna, Supermana, Shazama, Flashe, the Beatles, Godzillu, Angela, Preachera, Charlese Xaviera, Cyclopse, Bažináče, JLA, Wallace a Gromita, Elvise, V, Vulturea, Clinta Eastwooda, Aladina, Kapitána Ameriku, Dr. Dooma, Ghost ridera, Thora, Lokiho, Bansheeho, Krišnu, Shivu, Hobgoblina, Fantastic four, Angela, sentinely, batmobily, hafana Falca, Lolu běžící o život a plno dalších odkazů. Jen je najít :)
No tak to je obrovská parádička a ohodnotím to jako celek. Moore je opravdu génius a zdá se, že může do ruky chytnout jakýkoli žánr a stvoří naprostou pecku. Detailní kresba se sice nese na hlavní vlně, ale je dokonalá, ty spousty sračiček kolem a děje na pozadí hlavní linie jsou orgasmické. Už jsem to přečetl před nějakými dvěma měsíci, ale pořád mám před očima ty dvě děcka, jak si "hrají" s hmyzem a nepotřebují k tomu zapalovač a jakoby v pozadí přijíždí vyšetřovatelé - a toho jsou plné obě knihy, no paráda. Taková mutantní kočko-myší válka s vlastními vesmíry, odehrávaící se v podstatě bokem hlavní linie je dalším zářným příkladem. Ten způsob jakým běží děj kupředu mi připomínal střih napínavého serálu v televizi (Zacku, četl jsem tvou starou recenzi a mohl bys prozradit, který detektivní seriál jsi měl na mysli?) a musím říct, že to funguje naprosto perfektně. U grafické stránky věci mě ještě moc na koulích zahřála práce se světlem - efekty lamp, světel, výstřelů, skel, průhledná policistka, vždy tak jemně zmatněno, přímo lahůdka (což kresbu v mých očích ještě povyšuje). AM rozjíždí ve velkém tempu fantastický kolotoč děje, zvratů a bočních linií, nedotahuje však pointy všech událostí do úplného konce a nechává čtenáře, aby pomocí dostatečného množství vodítek si dal všechno dohromady sám a tím aspoň mne držel pevně připoutaného ke čtení. Jak to má být u správné detektivky. Propracovanost jednotlivých postav, jejich zázemí, minulost, vývoj jejich vztahů, problémy a všechna ta omáčka kolem je tak realistická, že netrvalo dlouho, abych se s nimi sžil a opět byl prožitek hlubší. Celé to má obrovskou dynamiku a spád. Smekám před moorovou jasnozřivostí a komplexním přístupem k alternativní realitě, krásným příkladem je vyváženost sociálních modelů a problémů světa plného lidí se superschopnostmi. Např. taková politická korektnost (které teď má každý plnou hubu), když přijde řeč na "plecháče," že by spíš ocenili pojmenování "mecho-američani" či "post-organické bytosti." S tím taky související nevraživost mezi živými a mechanickými - nápisy po zdech atd. Je to prostě lahůdka a četba byla čirým potěšením.
Stejně dobré jako první díl.