Witchblade Kompendium. Kniha 5

27.12.2023

„Nevím,
kdo je otec,
protože jsem
už dýl než rok
s nikým nespala.“

„Smrt je vždycky horší pro ty živý.“

Jen se na knihy v sérii Witchblade podívám už mám orgasmus. Když vidím ty nádherné obálky v kolosálním formátu, mé tělo šílí. A pak to rozbalím, začuchám a jsem hotovej. Avšak nebylo by fér tuto nádheru nějak omezovat erekcí a čuchem, je potřeba do toho dát i oči a mozek. Tak že ochrannou blánu lehce rozříznout a hurá do světa artefaktů. Stop! Stop! Nejdřív do kuchyně udělat půl litru Mexické kávy s kakaovým drceným bobem a lžící skořice. A pak teprve hurá do světa Witchblade, která má udržovat rovnováhu mezi Darkness a Angelus.

Citát: Ohrožení života mi brání myslet na jiný starosti.

Příběh začíná pohřbem detektiva Jakea McCarthyho. Docela jsem si na něj v předešlých kompendiích zvykl. A Sáře rozhodně nebyl lhostejný. Tak trochu se podivuji, proč zde nezasáhla Witchblade. V předchozím příběhu nebyla zas tak moc daleko. V tomto svazku dochází k obrovské změně. Sára Pezziniová je těhotná, to víme z předešlých příběhů, ale už jí Witchblade spíš ohrožuje. Tak se rozhodne, že je čas na změnu. Avšak těžko říci, zda se rozhodla Sára nebo Witchblade. To vše ukáže až čas. Rozhodně tu dochází k dramatickým událostem i změnám.

Citát: Máš tak neuvěřitelně mocnou zbraň a dokážeš se mnou jen postrkovat? Vůbec jsi nepochopila, co jsi získala.

Co se týče kresby je to složité. Na konci najdete jména kreslířů u všech sešitů. A každý kreslí svým nádherným stylem. Až se z toho točí hlava. Převážně tu figuruje jméno klasika na Witchblade a tím je Stjepan Šejič. Ale najdete tu i jména jako je například Mike Choi, Hairsine & Firchow, Joseph Linsner, Adriana Melová nebo například Chris Bachalo. Opravdu není vůbec jednoduché najít toho nejkvalitnějšího tvůrce. Všichni jsou totiž kvalitní a k tomu ještě mistři barvíři jako je třeba Troy Peteri a máte tu pestrou škálu nádherných kreseb. Jen se kochat.

Citát: Já umím lítat?!?! Dobrý vědět.

Co dodat? Sára se zbaví Witchblade a ta se upne na novou nositelku. To vám musí asi tak stačit. Najdete tu i vysvětlení, kdo je otcem Sářina dítěte, najdete zde příběh Patience alias Magdalény a podíváme se i do Japonska roku 1635. . . A mnoho dalšího najdete přímo v knize. Je tu spoustu boje, krve i překvapení a několik veselých situací. Asi nejlepší je papoušek, kterého má v kanceláři Sára Pezziniová – má dobrý kecy. (Nevím, proč jsem ho ještě nezastřelila – to říká Sára, ne ten papoušek) (Mám výhled na hezkou prdelku – to říká papoušek, ne Sára). Dále je tu pár hororových scén, docela dost krve, akce, a nějaké to překvapení.

Citát: Chceš říct, že když vidíš sexy bloncku s křídlama, jediný, co tě napadne, je, že tady někde pořádají maškarní!?

No a jsem u těch překvapení. Když Sára porodila (samozřejmě za dramatické situace) šlo to z příběhem trochu z kopce. Několik sešitů bylo jen ťuťuňuňu a samé líbání, a krmení a líbání, a postelové scény a líbání . . . uf. Jak červená knihovna. Bohužel vrcholem byl příběh, který mě docela naštval. To, co provedou Sára a Dani v posledním čísle (#124) tohoto svazku mi do celkového příběhu vůbec nesedí. Asi to tak má být, podle scénáristů, ale rozhodně to tak nemělo být podle čtenářů – tedy, alespoň podle jednoho čtenáře, jako jsem já. Tak že snižuji o jednu hvězdu.

Citát: Co šéf zbouchnul tu kozatou nánu všechno šlo do kopru.