Tajemství Viléma Storitze

od:


KoupitKoupit eknihu

Tajemství Viléma Storitze (1910, Le secret de Wilhelm Storitz) je vědeckofantastický román francouzského spisovatele Julese Verna z jeho cyklu Podivuhodné cesty (Les Voyages extraordinaires). Verme začal na knize pracovat již roku 1898 (mimojiné i s pracovním názvem L'Invisible, tj. Neviditelný - román s týmž názvem vydal H. G. Wells v roce 1897) a v práci pokračoval ještě v roce 1901. K tisku však román připravil až po otcově smrti jeho syn Michel, který sice ponechal původních devatenáct kapitol, ale poněkud pozměnil děj. Původní Vernův text byl vydán až roku 1990. Děj románu je neurčitě datován do 2.poloviny 18. století do doby vlády rakouské císařovny Marie Terezie a odehrává se v tehdy maďarském městečku Ragz, ležícím dnes na území Srbska asi třicet kilometrů od Noveho Sadu. Sem přijede z Paříže na svatbu svého bratra, portrétisty Marka, inženýr Henri Vidal. Budoucí štěstí novomanželů má však v úmyslu zničit zlosyn Vilém Storitz, syn zemřelého věhlasného zhořeleckého alchymisty Otty Storitze. Miluje totiž Markovu nevěstu Myru Roderichovou, která jej odmítla, a chce se jí zmocnit za každou cenu. Po svém otci zdědil recepturu na kapalinu, jejíž požití učiní člověka neviditelným, protože mění povahu světla procházejícího tělem. Účinek této řídké tekutiny žluté barvy je trvalý, pokud není požita druhá látka, která působnost první zruší. A právě tento vynález Vilém Storitz zneužije k tomu, aby sňatku snoubenců zabránil. Když jednoho dne Myra zmizí, všichni si myslí, že byla Storitzem unesena. V souboji Marek neviditelného Storitze probodne šavlí, ten vykrvácí a stane se opět viditelným. Tajemství obou látek si však vezme sebou do hrobu, což je o to hroznější, když se zjistí že Myra nebyla usnesena, ale násilím donucena stát se také neviditelnou. Snoubenci přesto vstoupí do stavu manželského a věří, že jejich láska všechno překoná. A je tomu naštěstí tak. Ke zviditelnění není potřeba kompletní výměny krve, jak navrhoval Henri Vidal, protože Myra Roderichová nabude své viditelné podoby při porodu. Román je poměrně dobře napsán a autor v něm velice účinně prohlubuje narůstající atmosféru hrůzy. Čtenáře však musí chtě-nechtě napadnout, jak je možné, že s tělem se stávají neviditelné i šaty. A pokud se stávají neviditelné šaty, proč se nestanou neviditelnými i další předměty, kterých se neviditelní dotknou. Ve srovnání s tím vypadá příběh H. G. Wellse logičtěji, neboť v něm se zneviditelní pouze tělo....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/32_/32264/tajemstvi-vilema-storitze-32264.jpg 3.8115
Orig. název:

Le secret de Wilhelm Storitz (1910)

Žánr:
Romány, Sci-fi, Fantasy
Vydáno:, Mladá fronta
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (11)

Přidat komentář
Barza
04. prosince

Prekvapilo me, ze Julius Verne napsal i neco podobneho. Moznost, ze se pribeh skutecne stal, trva az do temer zaveru knihy, kdy se nahromadi prilis nahod, ktere odkazuji na science-fiction zname z autorovych dalsich del. Dej ma spad, libilo se mi to.

Ivan F
18. listopadu

Útla knižka, v ktorej je čiateľovi už od začiatku jasné, kto je zloduch a ako robí svoje "tajomné" kúsky. Žiadne prekvapenie sa nekoná a pochybujem, že sa aj v dobe prvého publikovania konalo. Atmosféra kniha je veľmi milá, na čitateľa dýcha starodávno, pekné opisy krajiny sa striedajú so stručným prierezom históriu. Postavy sú jasne vyhranené - buď dobré alebo zlé, teda všetko je čiernobiele, žiadne iné farby sa v príbehu nenachádzajú. Kniha sa dobre číta, ale kvalít najlepších Vernových diel zďaleka nedosahuje.

MC87
26. srpna

Takové "Věřte nevěřte" v podání Julese Verna. Pokud bývá tento autor zmiňován pro pomalý děj a rozvláčný popis, tak tato kniha je příjemná detektivní rychlovka na 150 stran, která se hodí na dovolenou.

Doporučuji těm, kteří mají rádi když na ně dýchne atmosféra staré doby (starého Maďarska) a nebaví je už tolik severské precizní detektivky. Tady se zápletce můžeme decentně pousmát a to co přijde jako šokující odhalení v půlce knihy je nám jasné už od začátku,ale....Jules Verne.

kuky921
18. srpna

Nenáročné čtení, které nenadchne ani neurazí. Filosofické myšlenky asi v půlce knihy bych vynechala, byly úplně mimo.

Midudedi
28. února

Na románu je poznat, že jej k tisku nepřipravil sám autor. První půlka je spíše dobový společenský román, pozvolný a nicneříkající. Pak se sice rozbíhá, ale chybí tomu řádná gradace konce. Co mě na celém románu nesedí, je chování hlavních postav - Verneovi hrdinové vždy měli aktivní přístup a především používali mozek, rozum a vzdělání, vždy přemýšleli a potom konali tak, aby situaci vylepšili. Hrdinové tohoto románu se chovají jako dva idioti, kteří zmastí, na co šáhnou a půlku katastrof si v příběhu způsobí sami.
Je to nedokončený román, ale času s ním ztráveného až tak moc nelituji.

danny_21
09.10.2017

Další ze slabších "Verneovek", syndrom německého" pomateného vědce, který nemůže přenést přes srdce odmítnutí lepé děvy a rozhodne se mstít tu už byl a celkové rozuzlení je takové chabé, neslané, nemastné - holt lehký podprůměr, víc ani ťuk - 45 %

mira.l
21.02.2016

Tajemství Wilhelma Storitze patří rozhodně k těm slabším Vernovým knihám. Základní myšlenka "záškodníka - zhrzeného milence", páchajícího svoje zla pod rouškou neviditelnosti, je sice zajímavá, ale celé to je takové nedotažené. Zpočátku se kniha rozbíhá velice pomalu, skoro až nudně, je tam spousta nicneříkající omáčky, což trvá téměř do její poloviny, pak se to nějak rozjede, ale konec je zase takový poněkud unáhlený. Krom toho samotné propracování děje mohlo být promyšlenější, neviditelnost osoby - budiž, ale co její oděv? Chodil tedy W. Storitz nahý? Stejně tak závěrečné opětné zhmotnění Myry při porodu mi přišlo trochu jako z pohádky:).
Pokud se týká popisů stavů mezi oběma snoubenci a v Roderichovic rodině vůbec, také nic moc, přišlo mi to takové docela přeslazené...

Knihu jsem četl po letech podruhé a myslím, že víckrát se k ní asi nevrátím. I ty tři hvězdičky jsou takové slabší.

xeroxino
28.10.2014

Perfektna kniha.. Bolo to 29.12.2013 a toto bola moja prva precitana verneovka :)

Eigis
12.11.2013

Tahle kniha pro mě představuje určité zklamání. Základní námět není špatný, ale jeho realizace do celkového příběhu bohužel ano. Verneovky jsou sice předvídatelné, ale v tomto případě je to přehnané. Čekal jsem nějakou vědecky promyšlenou past, hlavní hrdinové místo toho náhodou vyslechnou Storitze na večerní procházce. Děj postrádá napětí a celý příběh je předkládán dost suše a fakticky. Normálně bych přidal bodík za nápad s lektvarem neviditelnosti, ale ten si zaslouží H. G. Wells, který s myšlenkou neviditelnosti přišel dřív.

dracula
20.09.2012

Tento kratší Verneho román sa rozbiehal len veľmi pomaly a keď už prišiel s nejakou akciou, tempo si nebol schopný udržať. Mnohé časti boli síce predvídateľné, ale čítanie bolo aj tak príjemné a oddychové. Nejde určite o prelomovú knihu, ale napriek tomu môže správne nastaveného čitateľa určite zaujať.

vitavita
06.04.2012

Příběh, který zpracovala i naše televize - před lety. Dá se pomalu přečíst.