Tajemství mezi námi

Keď som čítala knihu Tajemství mezi námi mala som pocit, akoby som práve ochutnala voňavý koláč,  bola jemná, bohato vrstvená a prekvapivo plná emócií. Autorka tu šikovne striedala dve časové línie, kde každá ukrývala svoje vlastné tajomstvo, ktoré ma neodbytne nútilo obracať stránky. Postavy neboli dokonalé, boli ľudské, a presne pre túto ich nedokonalosť mi okamžite prirástli k srdcu. Dej plynul pokojne, no napriek tomu ma dokázal prekvapiť, nie dramatickými výbuchmi, ale skôr tichým, dôležitým šepotom minulosti. Celkovo ide o román, kde sa láska mieša s históriou a rodinnými záhadami.

Krásná kniha, která mě chytla hned od začátku a od které jsem se nemohla odtrhnout. Určitě vyzkouším i autorčiny další knihy.

Krásná kniha, psaná velice čtivě ze dvou pohledů. Poutavý příběh odehrávající se za 2. svět. války ve Francii, v horském městečku a zároveň v současnosti. Prolínání minulosti i přítomnosti mě popohánělo dopředu. Byla jsem zvědavá jak příběh Ceci a Miriam dopadne. Na konci mi ukápla slza a kniha ve mě zanechala hlubokou stopu. Jen konec byl poněkud rychlý a krátký a za to ubiram půl hvězdičky. Rozhodně doporučuji. Já se k ní určitě ještě vrátím.

Čtivá kniha se zajímavou zápletkou, ale vadí mi, že autorka pokaždé rychle knihy ukončí a ani tady to bohužel nebylo jinak..

(SPOILER) Čtivě napsaný příběh, který se čte sám. Současnost a minulost se lehce prolínají. Příběh mi nabýdl další pohled na válku, která se odehrává na jihu Francie v horském městečku nedaleko od italských hranic. Příběh popisuje trochu jiný pohled na hrůzi války ale i zakázanou lásku, přátelství,vztahy v rodině, nevinné oběti stejně tak i nenávist. Zaujal mě životní příběh babičky, která se ho rozhodla vyprávět svojí znovu nalezené vnučce na sklonku života a dokud si vše ještě pamatuje včetně svého životního tajemství.

Velmi dobře zpracované, svižné a poutavé čtení. Rozhodně jsem se ani chvíli nenudila, dějové linky se rychle střídají a na konci vše krásně zapadne.

(SPOILER) Přečteno jen díky bingo výzvě na doporučení v knihovně, ale byla jsem mile překvapena. Vůbec mě nevadilo střídání dějových linek ze současnosti a minulosti, mělo to spád, emoce a "pěkně" popsané hrůzy války, co lidé vše museli snášet. Mělo to všechno, co jsem očekávala lásku, přátelství, rodinné vztahy, oběti, pochopení i nenávist, vše co k válce patří.
Líbí se mi, že babička chtěla celou pravdu na konci svého života "své" vnučce a dceři říci, že si svoje tajemství neodnese sebou do nebe. A ten konec, byl krásný, jsem moc ráda, že to takhle dopadlo a opět se maminka s dítětem shledaly, že alespoň něco mělo šťastný konec.

Já ani nedýchala...

Pěkně napsaná knížka s poutavým příběhem kde se prolíná minulost a současnost. Pro mě zase trochu jinak popsaný pohled na válku, určitě doporučuji přečíst.

Poznala jsem další kout světa, ve kterém se odehrávaly děsivé věci za druhé světové války.

Přečtená loni.
Naděje je někdy to jediné, co pomáhá přežít v časech války.
1943, Francie : Mladá dcera pekaře Ceci se zamiluje do pronásledované osoby.
1993, Anglie : O 50 let později vnučka zjišťuje podrobnosti o své babičce, kterou si pamatuje teď už jen mlhavě. To, co zjistí, změní vše. To, co si myslela, že ví.

"Vyprávěj mi o té hoře," požádala jsem ospale. "Vyprávěj mi o Saint-Antoine."
Saint-Antoine, spustí, místo žuly a lučního kvítí, místo stromů, jež se zarputile drží i těch nejprudších svahů. Místo, kde se ozývá varovné volání svišťů, kde se toulají kozy, které jsou svými vlastními pány, a kde z nepředstavitelných výšek shlížejí dolů nepolapitelní kamzíci. Je to místo, kde z vrcholků vane vítr, jenž dokonce i v létě chutná po ledu. Místo, kde modříny halí na podzim svahy do odstínů zlata, do stejného odstínu, jako mívají v kostele vlasy dávné madony, ozářené světlem svící. Kde voda chutná po fialkách a kamení.

Jediné co mi vadilo a vadí, že teď téměř všichni autoři do svých příběhů vkládají lesbickou lásku. Přeji všem lásku a štěstí, ale všeho prosím s mírou. Proto mínus jedna hvězda, jinak velmi povedená kniha.

Velmi zajímavý a trochu jiný příběh z období 2.světové války. Čtení mi znepříjemněvalo rychlé střídání časových rovin.

Historicky román provoněný moukou, francouzským pečivem, ale také nasládlé kovové vůně vojenských přileb...
1943, Paříž: Dospělá dcera pekaře Celeste začne mít vztah s někým, kdo se v té době vymyká všem nařízením.
1993, Anglie: O půl století později se mladá knihovnice dozvídá o své babičce, kterou si pamatuje jen z útržků dětství. Informace, na které přijdou ji převrátí život vzhůru nohama.

V poslední době moje několikátá přečtená kniha s dvěma časovými linkami. Zpočátku jsem myslela, že tato mezi ostatní celkem zapadne, ale jak se děj odvíjel, byla jsem mile překvapená. Příběh z 2. světové války je inspirován skutečnými událostmi a odehrává se na jihu Francie.
Zakázáná láska vede k velmi tragickým událostem.
Druhá linie se odehrává o 50 let později a sleduje pátrání mladé Annie po své babičce.
Zajímavé a napínavé čtení.

Četlo se to dobře, i když ne tak jako Cukrářova dcera. Zajímavý námět byl život místních lidí a Židů, kteří utekli do Francie okupované Itálií a pak Němci. Je to zdánlivě rodinný příběh, kdy hlavní ženské postavy dělí 50 let a také tajemství, jež na dobu 2SV je překvapivé, jak říká obálka „zamilovat se do špatné osoby.“ Tvrdé časy prověřují charakter.

Otřepaný milostný trojúhelník z neotřepaného pohledu. Moc se mi to líbilo. Jen za velmi časté střídání časových rovin dnes a tehdy ubírám jednu hvězdu. Připadalo mi, že se děj ještě ani nestihl rozjet a už byl střih do jiné doby.

Kniha se mi moc líbila,sice pomalejší rozjezd ale druhou půlku jsem shltla. Zajímavý pohled na válku na hranicích Francie s Itálií.

Tak po šachových partiích zase něco jiného - téma láska a válka ....

Vysoko v horách jižní Francie se odehrává tento příběh jednoto léta - o válce, nečekané lásce a podmíněném rozhodnutí ....
Ale také o statečnosti, obětování a smíření se s životem ....

Chléb a sůl tu hrají rozhodující roli - jako pouto, jež nelze porušit ....

Co vše dokáže skrýt časový rozdíl 50 - ti let ?
Na to vám kniha odpoví - a já byla ráda za ten závěr - spravedlnost občas promluví....

Je to pěkné čtení - doporučím.