Za ztracenou slávou západního Krušnohoří

Za ztracenou slávou západního Krušnohoří
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/243920/bmid_za-ztracenou-slavou-zapadniho-krusn-CVu-243920.png 4 5 5

Hřeben Krušných hor od pradávna tvořil hranici mezi Čechami a sousedním Saskem. Jednalo se o nespoutaný kraj plný divoké zvěře a strašidelných bytostí, kterému se lidé raději vyhýbali. S koncem středověku však nastala změna. Mohla za to stříbrná horečka, která z Jáchymova a dalekého okolí udělala na čas pomyslný střed Českého království. Vydejme se spolu s autorem Stanislavem Burachovičem po stopách dávných prospektorů a prvních horníků a oprašme spolu s ním zašlou slávu západního Krušnohoří. Naše putování zahájíme pod svahy bájného Mědníku a ukončíme ho v údolí řeky Svatavy pod romantickými zříceninami hradů Hausberg a Hartenberg. Po cestě navštívíme mnohé z místních měst a městeček - Boží Dar, Jáchymov, Abertamy, Pernink, Horní Blatnou, Nejdek, Přebuz a řadu dalších, budeme pátrat po zaniklých obcích - Rýžovna, Jelení, Chaloupky, Nancy a podíváme se také za hranici, neboť dějiny české a saské části Krušnohoří byly vždy silně provázané. Daleké výhledy nám nabídnou rozhledny na Klínovci, Blatenském vrchu, Plešivci nebo Pajndlu. Krajinou nás budou provázet humanističtí učenci Georius Agricola a Johannn Mathesius, lidoví písničkáři Anton Günther a Hans Soph, do tajů magie nás zasvětí krušnohorský Faust Adalbert Hahn a zázračný doktor Johann Baptista Rölz a spolu s Peterem Epperleinem a Karlem Stülpnerem se vydáme na pytláckou stezku. Zjistíme také, jak si místní usedlíci vydělávali na chleba, jak žili, jak se bavili a jaký neslavný osud je po konci druhé světové války potkal. Pojďme se tedy ponořit do hlubokých lesů krušnohorského pohoří. Buďme však potichu, abychom nevyplašili vládkyni místních hor, tajemnou lesní žínku Marzebillu.... celý text

Přidat komentář

Jordanka9
01.05.2021 5 z 5

Tahle kniha si rozhodně zaslouží pochvalný komentář už jenom proto , že je dílem PhDr. Stanislava Burachoviče, historika a publicisty, rodáka z Karlových Varů.
Komentář k tomuto plodnému autorovi a lokál patriota mám v plánu napsat. Rozhodně si zaslouží pozornost čtenářů nejen v našem krásném regionu.
Teď ke knize vydané r. 2015 nakladatelstvím REGIA s.r.o. v sérii Tajemné stezky.
Nedá mi to a začnu prologem autora.
Motto:
Co kdysi bývalo, se nikdy nevrátí, ať špatné nebo dobré- je to pryč.
Nám zůstaly už jen staré písně a hluboko v srdci vzpomínka.
Anton Günther.Pod tím fotografie ve své době velmi oblíbené písňové pohlednice autora.
Věnováno s úctou a poděkováním všem těm, kteří to, o čem píši, osobně znali a prožili. Až na několik výjimek jsou všichni už dávno mrtví. Přesto slyším jejích vyprávění docela zřetelně. Stanislav Burachovič.
Následuje úvodní kapitola Vyznání ( doporučuji nepřeskakovat, naladí vás to k dalšímu čtení...)
A pak už následující kapitoly: Příběh západního Krušnohoří a dalších 27 zajímavého a poučného čtení o různých obcích této oblasti ( Rolava, Kraslice, Boží Dar, Abertamy, Jachymov, Potůčky,(
Pernink, Nejdek, Hroznětín, Ostrov, Horní Blatná, Přebuz, se spoustou černobílých dobových fotografií a zajímavých informací o historii, slavných rodácích, místních tradicích dané obce.
Dočteme se o kamenných rozhlednách západního Krušnohoří, počátcích zimních sportů, lidových zvycích a pověrách od Nového roku do silvestra, o zaniklých domácích výrobách.Nenechte si ujít krátký exkurz do sousedního Saska. No prostě počteňíčko, každý si vybere...
V epilogu opět text písně s hudbou A.Günthera v překladu S.Burachoviče.
Trochu si odpočiň- Feierabend-Lied:
Když slunce za les zapadá a lehá s mraky spát, pak každý dílo pokládá a míří k těm, co má rád.
Refrén: Trochu si odpočiň (2x), dnes měl jsi práce moc, teď každý míří k domovu a tiše vchází noc.
A další 3 sloky a vždy refrén.
Ale to už si přečtěte v knize...
Nemalou měrou na působivosti publikace se podílí i spousta fotografií autorů: Rupert Fuchs, Jan Martinec, Stanislav Wieser ( můj nejoblíbenější fotograf, ale to až jinde a jindy..)
A závěrem k přiblížení autora jako člověka milujícího a uznalého cituji tato poděkování :
Mé mamince za to, že mne již v útlém věku učila lásce ke Krušnohoří a k její rodné obci Přebuz. Dceři Evě jsem zavázán za náročné korektury a úpravy textů. Za spontánní souhlas s otištěním obrazů malíře Gustava Zindela patří poděkování jeho dceři Elfriedě Haberzettlové-Zindelové.

valda
26.01.2017 3 z 5

Tohle je moje první kniha série Tajemné stezky nakladatelství Regia. Tuhle sérii jsem objevil docela nedávno a celkem mě potěšila. Dříve jsem se jí úspěšně vyhýbal kvůli slovu "tajemné". Mám rád pohádky a pověsti z různých krajů, protože všichni prostě ví, že vodníci a hejkalové nejsou, ale rád si přečtu o tom, co za strašidla a příběhy kdo vymyslel.
Co ale nemám rád je, když se autoři snaží různě "vědecky", někdy až bulvárně hledat tajemno tam, kde prostě není, a píší o různých místech, kde byli prokazatelně pozorování duchové z jiné dimenze, že mayské symboly představují vesmírné koráby a podobně. Proto jsem se Tajemným stezkám vyhýbal.
Nebylo proč, série se přes tento bulvární název, jednoduše věnuje různým krajům ČR, jejich historii, folklóru, místopisu, příběhům a pod. A to mi celkem vyhovuje.
Tento díl je o Západním Krušnohoří. Což je kraj poznamenaný třemi silnými vlivy: důlní činností, německou kulturou a asi hlavně následným odsunem Němců. Čímž vlastně skoro veškerá původní kultura ze dne na den úplně zmizela. To je velká škoda, ale na druhou stranu si za to Němci můžou sami. Dvě světové války, to už se prostě nedá zamést pod koberec. Každopádně to ale kraji dává hodně zvláštní atmosféru.
Autor sice nepíše zase tak moc čtivě, je to asi spíš historik, ale má velké znalosti o místní německé kultuře, nebo třeba historii dobývání, takže doporučuji. Taky je v knize spousta obrázků i když ne barevných. Pokud chcete nasát atmosféru Krušných hor, které se pomalu dostávají z "jedu tam za trest" do "mírně trendy", tak doporučuji HBO sérii Pustina, seriál Rapl nebo film Schmitke.