Svět jako vůle a představa - svazek I.
Arthur Schopenhauer
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463280/bmid_svet-jako-vule-a-predstava-svazek-i-pov-463280.jpg
4
45
9
Svět jako vůle a představa: „Co v ní má být řečeno,“ píše v předmluvě ke knize Schopenhauer, „je jedna jediná myšlenka. – Onu myšlenku pokládám za to, co se tak dlouho hledalo pod jménem filosofie a co právě proto historicky vzdělaní lidé pokládají za tak nemožné, jako objevit kámen mudrců…“ Příbuznost k Schopenhauerovu myšlení nalezneme, jak autor sám píše, již v indických Védách či Upanišadách (stejně jako i v různých archetypálních systémech světa). Bez přijetí základní premisy „světa jako vůle a představy“, nechť chceme či ne, nemůže existovat žádné seriózní vědění, tedy věda, zůstává-li člověk na plytkých základech náboženského dogmatismu či jeho transformovaného: „vědeckého“ materialismu. Zároveň platí, že: „Myšlenky v dobrých knihách,“ jak píše dále Schopenhauer, „nejsou ničím víc než stopou chodce v písku: jistě, vidíme cestu, kterou šel; ale abychom věděli, co na té cestě viděl, musíme se dívat vlastníma očima,“ neboť jakýkoli „názor“ nemá ve výsledku žádnou cenu, není-li prožit („viděn“) vlastním srdcem a rozumem. Bylo by velmi naivní, a dávno by byl v nás naplněn lidský život, kdyby nás měla osvítit pouhá slova jako jsou Vůle, Bůh, brahma atd., byť vyjádřená těmi nejlepšími duchy lidstva. Jsme velmi rádi, že můžeme čtenářům nabídnout nová, revidovaná a opravená vydání všech filosofických spisů Arthura Schopenhauera – a to v moderním, elektronickém vydání. Jestliže se český čtenář dočkal vynikajícího a kompletního překladu děl německého „voluntaristy“ až mezi posledními (považme – v letech 1998 až 2011), v rámci elektronické formy se mu nyní dostává pro změnu jistého privilegia – a to ve vydání, které je ve světě dosud zřejmě jediné, pokud je nám známo, dodržující nejen textovou, ale stejně tak i k tomu patřičnou grafickou náležitost jednotlivých spisů.... celý text
Literatura naučná Filozofie
Vydáno:
2020
,
Michal Legelli
Originální název:
Welt als Wille und Vorstellung , 1818
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Wow, wow, wow.
Schopenhauer se timto dilem stane nesmrtelnym, minimalne do doby kdy bude existovat civilizovane spolecenstvi.
Cetl jsem pred tim Kanta, takze mi nic v knize nedelalo problem.
Celou dobu se me obsah dotykal velmi silne.
Na strane 388 v kapitole kritika Kantovi filosofie me brali zavrate a mel sem pocit na zvraceni,
z toho jak silne to bylo v pozitivnim slova smyslu.
Na tuto knihu jsem si delal nejaky cas predstudium a na samo cteni jsem mel zhruba 2 mesice, kdy jsem mohl peclive kazdy den nekolik hodin cist a delat si vypisky a zamyslet se nad nima.
Myslim ze pro pochopeni tohoto dila je nutne byt v psychicke pohode a mit na to spoustu casu.
Je to fakt tezka kniha.
Ne tak tezka jako Kant, protoze Schopenhauer nedelal tolik chyb, ktere bylo slozite pochopit. :D
Jo a taky je to v celku citelne na to jak je to deep.
Schopenhauerova filosofie mě oslňovala vždycky, když jsem se však pustil do četby tohoto velkolepého díla, následovalo hořké zklamání. První kniha je jen nezáživným přeříkáváním Kanta, kterého jsem nikdy neměl moc v lásce, a druhá je sice o poznání zajímavější, avšak forma výkladu je stejně fádní. Teprve pak ale přišlo to pravý, na co jsem čekal. Třetí a čtvrtou knihu jsem si neskutečně užíval a rozčarování vystřídalo velké nadšení. Druhá polovina díla je totiž neskutečně čtivá a inspirativní.
Považuji si především Schopenhauerovy myšlenky vůle (druhá kniha) a jeho filozofie umění (třetí kniha). S pojetím světa jako představy (první kniha) a cestou popření vůle (čtvrtá kniha), kterou Schopenhauer popisuje, nesouhlasím, ale přinejmenším druhá koncepce stojí za pozornost. Přílohu, v níž Schopenhauer podává kritiku Kantovy filosofie, jsem pročetl spíše zběžně. Jednak mě to příliš nezajímalo, jednak nemám Kantovo dílo dostatečně nastudované. I přes suchopárnost velké části díla a patrným rozporům i špatným předpokladům v Schopenhauerově myšlení dávám čtyři hvězdičky a jednoznačně doporučuji. Nyní se jdu vrhnout na druhý svazek.
Jedna z kníh čo človeka ovplyvnia tak ako nič iné ..Nie je to samozrejme ani vo sne ľahké či dokonca oddychové čítanie .Odkedy som ju dostal ubehli roky a roky kým som ju dočítal .Stálo to za to... Tak ,,deep "knihu ešte asi nikto nikdy nenapísal.
Pre ľudí ,ktorých zastrašia prvé strany (päť ráz si ich prečítate a furt nerozumiete )doporučujem nech veľkú časť z toho proste preskočia :)Nie je to úplne regulérne a Schopi by z toho možno rád nebol,ale skutočný poklad prosto neleží v prvých dvoch knihách o metafyzike a v odťažitých úvahách o ,,veci osebe " a Kantovi a Fichtem (ktorým už nik nerozumie ak nemá súčasne načítaných ešte asi milion kníh )ale v dalších dvoch -o etike a estetike.Tam je Schopi fakt asi to najlepšie čo kto kedy napísal .Slepačia polievka na dušu.Pochopenie toho čo to vlastne je krása a veľkoleposť a genialita tak ako nik v dejinách filozofie ...A vy len čítate a čítate a rozplývate sa spolu s autorom v čistej kráse stromov a žien a obrazov a odrazu už aj chápete prečo na gréckych sochách človeka nedráždi nahota a prečo je divoká šelma taká krásna i ked nebezpečná...Odrazu chápete prečo túžba nevedie nikdy k naplneniu a prečo sa ľudia nemenia ..
Veľmi pesimistická kniha svojím spôsobom.Ale žiadna iná vás tak nepohladí na duši...Skoro až som mal dojem ,že je autor Rus a má ruskú dušu:)Naozaj sám Lev Tolstoj túto knihu zbožnoval a inšpiroval sa v nej pre filozofiu Vojny a mieru ba dokonca vyhlásil ,že Vojna a mier je tá istá kniha čo Svet ako vôľa a predstava len vo forme románu ...
Schopi bol jednoducho umelecká a citlivá,hlboká duša. Zatrpknutý a večne nasratý človek ,ktorý však vedel oceniť dobrú básen.Richard Wagner ho obdivoval abol ním inšpirovaný pri diele,Nietzsche ho zbožnoval a zavrhol a neúspešný maliar Hitler si ho čítal v zákopoch prvej svetovej vojny :)
Samozrejme všetko treba brať s rezervou a ja už s odstupom rokov ani Schopenhaurovi bezbreho neverím a vo všetkom s ním nesúhlasím -stále je to však pre mna jeden z najväčších filozofov v dejinách .
Je to smutné ked si človek uvedomí ,že zatiaľ čo nejeden vyložene tupý brak má na týchto stránkach desiatky komentárov Schopenhauer ich má 4...
Není to špatné čtení, i když si nedovolím se Schopenhauerem vždycky souhlasit. Je zjevné proč se jím Nietzsche inspiroval, ale rovněž také proč ho pak zavrh a podrobil kritice.
Četla jsem již dávno, teď mne napadá:
Nahradit Boha vůlí mi připadá trochu málo, ale jako představa je to ucházející:-)
více na: http://www.databazeknih.cz/knihy/ja-uz-si-to-ty-vole-nepamatuju-presne-210957
Budem ja raz vlastniť toto veľdielo, ktoré jedným citátom vystihuje to, čo mi je v živote najmilšie a čomu sa venujem. Zatiaľ čítam nejaké pár stránkové výňatky asi z celého diela z netu stiahnuté, ale toto raz musím vlastniť. Všetke veci, čo zatiaľ som prečítala o vôle, chcení, motivácii blabla, mi pomohli obhájiť (je však vždy viac spôsobov, ale život je krátky na hľadanie) moju oredstavu, čo cítim, ale neviem vyjadriť ústne... nič nemá význam, len MY si ho musíme vytvoriť, aby sme mali kvôli čomu nastúpiť do električky, kvôli čomu si sadnúť na sedačku a kvôli čomu upiecť tortu... detaily-naše kroky, v skratke: život z vedeckého a schopenhauerskeho a v jeho rade ďalších zástupcov, život BOL JE BUDE bezvýznamný a všetci fatalisti sa môžu ísť poskladať do kvantového leporela:/ a stále musím dodať, že aj o tom hovorí Kant.
A to samozrejme znamená, že je pesimistické pre tých, ktorí všetkému potrebujú pripisovať význam, či ako?:D
S. byl i básník a je to znát. Inspirace budhismem je zřejmá. On a F. Nietzsche se dobře čtou.
Autorovy další knížky
| 1992 |  Metafyzika lásky |
| 1998 | Svět jako vůle a představa - svazek I. |
| 1994 |  Eristická dialektika, čili, Umění dostati v každé debatě za pravdu |
| 1941 | Životní moudrost |
| 1997 | Aforismy k životní moudrosti |
První myšlenka nezkušeného, začínající se Schopenhauerem:
"To byl přeci věčný pesimista, který došel k závěru, že život nemá smysl!"
Poslední myšlenka po dočtení tohoto veledíla:
"Já jsem ale blbec".
Ano, je pravdou, že Schopenhauer v mnohém přemýšlel pesimisticky, ale jeho rozbory postojů, rozbory toho, co je vlastně "láska", co je "potřeba", pokus o definování bytí - toto vše je nadčasové. Ne zdaleka tak nadčasové jako Nietzscheho dílo, ale stále jsem přesvědčen, že pro přemýšlivé lidi může být rozhodně skvělým zdrojem debat za dlouhých zimních večerů u krbu v houpacím křesle.
Schopenhauer jde zcela svým směrem, nebere si servítky a nebojí se kritizovat velikány, jako je Kant, nejedná se ovšem o primitivní kritiku, ale o kritiku zcela konstruktivní... a pokud bych měl vypsávat veškeré emoce, které jsem cítil při čtení, nebude mi stačit hranice zdejšího komentáře.
Slovy mého kamaráda: "to se nedá číst, to se musí zažít". :)