Šumava… hranici přecházejte po půlnoci
Vilém Hrach
Zdálo by se, že o osudech šumavských převaděčů přes hranici tvořenou železnou oponou i těch, kteří se sami pokusili o útěk, bylo již „všechno“ napsáno. Tato knížka vás ale přesvědčí, že tomu tak není. Jednotlivé příběhy jsou navzájem provázány jak tematikou, tak i prolínáním osudů jejich protagonistů. A vylíčeny jsou nejen dramaticky, ale i mimořádně kultivovaným literárním jazykem, který k beletrizované literatuře faktu právem náleží, ale bývá poměrně vzácný. Nechybí hlubší souvislosti ani filosofická zamýšlení nad lidským osudem, dějinami. Každý beletrizovaný příběh je podložen a dokumentován fakty a doplněn faktografickým komentářem, někdy značně rozsáhlým. Má to svou logiku, neboť autorovi se podařilo získat a využít dosud neprobádané archivní materiály, které náhodou unikly skartaci. A díky nim uvádí údaje dosud neznámé a někdy i podstatně koriguje dosud vžité představy, mj. o působení „Krále Šumavy“ Kiliana Nowotneho. Tato kniha příběhů je tudíž v mnoha směrech i faktograficky objevná. Součástí knihy jsou reprodukce stěžejních archivních dokumentů, dobové fotografie a barevná příloha se současnými fotografiemi „starých míst“ od známého fotografa Šumavy Vladislava Hoška. Kniha příběhů je rozdělena na dvě části nazvané Poslední cesta „Krále Šumavy“ (osm příběhů) a Proti proudu (šest příběhů). Literární osou vyprávění první části (Poslední cesta „Krále Šumavy“) je poslední cesta Kiliana Nowotneho zvaného Král Šumavy s jeho skupinou, která vedla z Německa na území Československa do příhraničního města Vimperku v květnu 1950. Každé ze čtyř hlavních osob tohoto putování, včetně jejich pomocníků, je věnována samostatná kapitola. Příběhy druhé části knihy (Proti proudu) mají širší rámec a kořeny některých z nich sahají až do doby okupace. Hlavně se však týkají období po roce 1948 a období padesátých let, kde „ti slušní polevili v ostražitosti a vlivem ztráty bdělosti se postupem času dostávali na rozhodující místa lidé, kteří v touze po moci byli schopni jakýchkoliv nečestných skutků“. I v této části se rozvíjejí dramatické osudy „všedních“ lidí, kteří se nenechali zlomit a každý po svém zlu čelili. „Postava Kiliana, rodáka ze Šumavských plání, mě zaujala už tehdy, kdy jsem byl přítomen jako divák promítání filmu „Král Šumavy“ v sále kina v Sušici, kde měl film 25. 12. 1959 republikovou premiéru. Tehdy okresnímu městu se dostalo té cti proto, že režisér Karel Kachyňa vybral pro některé scény v přírodě místa z pohraničních částí tohoto okresu. V Sušici jsem tehdy bydlel u rodičů a slýchal z různých stran zcela jiné verze příběhu, než byla ta promítaná na plátno. Cítil jsem, že ten pravý příběh bude zahalen tajemstvím, a tak tomu bylo ještě před několika lety, než se mně naskytla příležitost k pátrání v archivních dokumentech. Zásluhou pracovníka Archivu bezpečnostních složek byla k případu nalezena krabice, která shodou podivných náhod unikla skartaci a stala se předlohou k mé práci.“... celý text
Přidat komentář
po Návratu krále Šumavy od pana Žáka konečně zase něco o legendárních převaděčích na Šumavě,,konečně po letech někdo napsal něco až o téměř mystickém Kiliánovi jenž dokázal přebíhat hranici v takovém rytmu jako když chodíte denně do samošky,,,koho baví číst o lidech jenž po válce pomáhali bojovat proti komunistům či si tím prostě jen přilepšili že převáděli přes zelenou hranici bude určitě velice spokojen
Tuto knihu jsem sehnal až po druhém dotisku a opravdu nelituju. Dopodrobna sepsané osudy jednotlivých převaděčů a jejích klientů, hnusné a lživé praktiky orgánů SNB a STB, vše, o čem se dlouhá desetiletí jenom mlčelo a mlžilo. Kniha mne nezklamala a doporučuju ji.
Krásná knížka z prostředí mé milované Šumavy, která vás zavede na pašerácké a převaděčské cesty v okolí Sušice a Hartmanic. Autor moc hezky popisuje jednotlivé osudy agentů i lidí s nimi spojených. Děj vás přímo vtáhne na místa, kde kráčíte za skupinou, která nad ránem přechází hranice, nebo ležíte v mokré trávě na dohled do Bavorska. Rozhodně doporučuji všem, kteří mají rádi Šumavu a práci PS.
Šumava je drsný a romantický kraj kudy doslova kráčejí dějiny. Kniha Viléma Hracha ze zaobírá jedním z nejtemnějších období, kdy šumění zdejších hlubokých lesů občas proťala dávka ze samopalu a kdy tudy utíkali lidé před novým totalitním režimem. Kniha je rozdělená na dvě části. A to jak způsobem vyprávění, tak i geografickým umístěním. Zatímco první část se zaobírá událostí posledního přechodu legendárního pašeráka a převaděče Kiliána Nowotnyho a odehrává se v okolí Kvildy a Františkova, druhá popisuje události několika přechodů z prostoru Hartmanic. Dokonce i literárně se obě části liší - v první používá autor metodu vyprávění jedné události z pohledu několika lidí, což je hodně zajímavé, někdy ale bohužel trochu otravné, protože děj se pak často opakuje. V druhé je to pak klasické mírně literárně zpracované citování spisů z archívu. Obě části mě svým způsobem bavily a dokonce bych řekl, že literárně dost válcují dřívější a známější Návrat krále Šumavy. Sympatický je rovněž autorův názor, že přístup zahraničních špionážních agentur k činnosti na hranicích i ve vnitrozemí nebyl moc profesionální a ohleduplný k místním pomocníkům, s čímž se nelze neztotožnit.
Štítky knihy
Kniha Šumava… hranici přecházejte po půlnoci je v
Právě čtených | 5x |
Přečtených | 67x |
Čtenářské výzvě | 16x |
Doporučených | 2x |
Knihotéce | 27x |
Chystám se číst | 45x |
Chci si koupit | 14x |
dalších seznamech | 1x |
Po této knize jsem sáhla díky ČV 2018, jelikož pocházím z Vimperka a vyprávění o Králích Šumavy ( svalně píši množné číslo, protože pro mne by to byli všichni převaděči s hrdinskými a ušlechtilými činy) mne vždy zajímala. Tím "naším" byl Kiliána Nowotny, ale samozřejmě i Josef Hasil. Takže pro mne první část knihy byla zajímavější, ale pouze proto, že oblast Sušicka a Klatovska nejsou mou rodnou ... nicméně odvaha a statečnost těchto " králů " si zaslouží poklonu...