Ďáblovy dveře
Lee Mountford
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/510519/bmid_dablovy-dvere-vL9-510519.jpg
4
70
17
Halloweenská noc roku 1982. V Hotelu Blackwater, dříve známém jako dům Perronových, bylo brutálním způsobem zavražděno nebo zmizelo mnoho lidí. Události té noci zůstaly obestřeny tajemstvím. Až doteď Ray a Rita Pearsonovi se společně s dcerou Chloe do hotelu přestěhují, aby pomohli s jeho renovací a slavnostním otevřením. To vše pod pozorným dohledem podivínského majitele Marcuse Blackwatera. S blížícím se otevřením hotelu se v něm začínají dít nevysvětlitelné věci. Dokonce i Rita se začíná měnit. Aniž by si to rodina uvědomovala, někdo v pozadí spřádá úplně jiné plány a Marcus Blackwater má také svůj vlastní – na němž už začal před mnoha lety pracovat jeho dědeček. Příběh vrcholí děsivým zvratem událostí, který naprosto změní vše, co jste si dosud o tomto domě a jeho obyvatelích mysleli.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno: 2023 , FobosOriginální název:
Devil's Door , 2020
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) V knize se dozvídáme, co je důvodem událostí v dříve vydané knize Sídlo hrůzy. Člověk, který zaměstná rodiče hlavní hrdinky z výše zmíněné knihy, ví o historii domu i jeho "schopnostech" a rozhodne se jich naplno využít pro svůj vlastní přechod do věčného života. Jenže jeho přítel a zároveň bratr manažerky hotelu poslouchá celou dobu příkazy někoho úplně jiného... a to až do osudné Halloweenské noci, kdy majiteli hotelu jeho plán selže. To, co se pak děje je spíš jako z akčního filmu od Q. Tarantina. Ovšem jelikož mám práci tohoto režiséra rád, tak mi vůbec nevadí, že to duchové a místní démon trochu přeženou s brutalitou. Nakonec hlavní hrdinové vyváznou vcelku dobře. Včetně devítileté holčičky. Ta se však do domu ještě v budoucnu vrátí a bude v něm muset ještě jednou hodně bojovat...
Tak trošku mi to přijde "v režii Q. Tarantina". Co nejvíc mrtvých a krve na co nejmenším prostoru. Nicméně dobře čtivé, sic horor, tak velice oddechový.
Opravdu nevím, co napsat. Tato kniha mě nebavila a když jsem se dostala na její konec, byla jsem ráda, že jsem s ní skončila. Připadalo mi to hrubé a nechutné, zbytečně grafické, což ubíralo na tom, co mohlo být dobrým paranormálním tajemstvím.
Mírně nedotažené, rozhodně ne tak děsivé, jak někteří říkají. Proč všechen ten humbuk?
Být jedním z Beta čtenářů, které autor v závěru jmenuje, by mi asi nepoděkoval, jako jim. Poradil bych mu totiž, ač je mi to líto, aby tuto knihu raději nepsal a svoji invenci věnoval něčemu podnětnějšímu. Tato duchárna podle mne nemá jiný účel než šířit hrůzu a to ještě ne až tak, aby se čtenáře naplno dotkla. Už nemluvím o nějakém přesahu, o něčem víc. To zde nenajdete. Takže pokud si chcete dát něco plytkého před spaním, zde je možnost.
Takže pokračování Sídla hrůzy, které mě těžce nebavilo, ale řekla jsem si, že dám šanci a odhalím, co nebylo vysvětleno v prvním. A strašně jsem si přála, aby se mi líbilo, horory čtu ráda a fakt hodně a moc mě mrzí, že v poslední době spíš kritizuju, ale některé knihy teď vydávané horory prostě nejsou, i když se tak tváří. A půjdu asi proti všem komentářům, ale první kapitoly, které plynou v pomalém tempu jsou hezky napsané a popis místa (konečně strašidelný dům v plné slávě a ne mladá rodina nebo hrdinka v nouzi přijede do zděděné barabizny ) i postav je zajímavý, až jsem se divila, že to napsal stejný autor, protože v předchozím díle mi lezli na nervy všichni . Pravda je, že strašení je opravdu hodně lehké, zaťukání, kroky, noční můry, vlastně nic děsivého a možná je nevýhoda přečíst si nejdřív ten první díl. Takže jsem k tomu přistoupila jako k příběhu s prvky nadpřirozena. A přistihla jsem se, že mě baví číst i o strastech s otevřením hotelu a hosty. No a pak je zlom a je to tady, stejné co v předchozím díle, tajemství žádné - všechno je hned jasné, ani si to na tajemno nehraje, nastupuje armáda duchů (někteří podobní co minule a jeden mě vyloženě rozesmál), sex na pentagramech, švihácký uctívač ďábla, ale vážně to není strašidelné. Prý to má ještě víc dílů, ale to už s díky odmítám .-)
Velice zdařilý druhý díl, který vypráví o rodičích Chloe. Začátek byl trošku pomalejší, ale pak to nabere grády a nebudete se stavit divit. Pocit strachu to ve mně teda nevyvovalo, ale atmosféra byla mrazivá.
Kniha je vyprávěna z pohledu rodičů Chloe a Sarah, je to vlastně celé o nich, co oni zažili v domě a proč museli uprostřed noci s malou Chloe opustit dům. Kniha je velmi napínavá, postupně se odkrývají všechny otázky proč a všechno je navzájem hezky propojeno. Zjistila jsem, že v originále má tato série šest dílů, tak doufám, že u nás vyjdou také, protože to skončilo otevřeně a já potřebuju vědět, co se bude dít dál. Předpokládám, že další díl budou o Sarah a jejím pohledu na situaci. Moc doporučuju.
60%
Je to docela originální horor, ale spíš taková oddechovka. Mě neupoutal tolik, jak jsem očekávala. Víc se mi kupodivu líbilo Sídlo hrůzy.
Doporučuji k přečtení hlavně těm, kteří nečekají žádné hrůzostrašné scény a nejsou otrávení, když se nebudou bát.
Za mě skvělý příběh, který měl své strašidelné části už skoro od začátku knihy .... z postav mě nejvíce nebavila postava Rity (ale to je jen můj názor) ... poslední třetina už byla takový klasický krvák s duchařinou ... prostě mě tato kniha nadchla ...
První setkání s autorem. Hned ze začátku mě kniha zcela pohltila a nedalo mi to a musela jsem stále číst. Zajímavé, chvilkami strašidelné, nechybí ani trocha erotiky,ale ten konec za mě trochu uspěchaný.85%. Doporučuji všem kdo má rád strašidelné domy.
Jsem tak ráda že máme pokračování k první knize.
V této knize se dostáváme na úplný začátek příběhu domu Perronovych, jak se tam dostali a co předcházelo onu osudnemu dní než Rodiče Chloe a Sarah opustily ďábelský dům.
Za mě příběh super. Žádné nudné a zdlouhavé pasáže, kniha se čte sama a je i celkem strašidelná. Těším se na 3 díl.
Kniha" Ďáblovy dveře" je dobře a čtivě napsaná.Zde se dostaneme na úplný začátek.Dozvíme se, co se událo předtím, před příběhem dvou sester Sarah a Chloe, které zdědili starý dům že třináctého století a které jsme měli tu čest spoznat v první knize" Sídlo hrůzy ". Knihy na sebe navazují. Někteří čtenáři by čtení otočili a nejdřív by četli Ďáblovy dveře a pak Sídlo hrůzy. Mohli bychom to přirovnat např. Vetřelci. Ve Vetřelci máte taky Vetřelec 1,ale to co se odehrálo předtím máte v Prometheovi. Jinak napětí dobrý, pro někoho to možná bude brak, pro někoho top. Hold to už každý čtenář musí zvážit sám. Za mne spokojenost.
Čeká vás kniha plná démonů, duchů a celkově nadpřirozena, ale bohužel musím říct, že je vše dost v náznacích. Scén, kdy jsem se opravdu bála, nebo mi to bylo alespoň nepříjemné, je zde málo. A to nejsem žádný vášnivý čtenář hororů. Naopak! Mě vyděsí vše.
Příběh rozhodně není klasickým hororem s temnou barabiznou. Autor to pojal jinak, zajímavěji. To se mi moc líbilo a jsem ráda, že to takto zpestřil.
Tento díl je vlastně příprava na další, který vyšel první, takže se jedná o prequel. Já četla prvně toto, takže mi konec přišel otevřený. Hádám, že vše bude vysvětlené v Sídle hrůzy a určitě si knihu pořídím.
Celkově knihu hodnotím průměrně. Neurazí, nenadchne. Pokud čekáte horor plný strašidelných scén, kdy vám budou jektat zuby a budete spát při rozsvícené lampičce, tak to určitě nedostanete. Jak říkám, já se nebála. Ale pokud chcete nějaký zajímavý, originální a oddychový horor, nebo chcete tento žánr zkusit, tak tohle bude přesně kniha pro vás.
ĎÁBLOVY DVEŘE nás vrátily do halloweenské noci roku 1982, čili do událostí, jenž předcházely prvnímu dílu Sídlo hrůzy. My víme z jedničky, že rodiče Sarah a Chloe onu noc z domu Perronových utekli. Z náznaků jsme věděli, že se tam stalo něco hrozného, a nyní se tedy dozvídáme, jak to všechno bylo. V podstatě je to takový prequel. Kdybych to věděla, možná bych pořadí čtení obrátila, ale co už nadělám. Každopádně to bylo skvělé, temné, děsivé, jo, taková má duchařina být. Nemusíte se klepat strachy po celou dobu čtení, ale takový ten všudypřítomný nepříjemný pocit v zátylku mít budete. A to je přesně to, co já od duchařiny chci. Na plný počet to sice nebylo, ale bylo to setsakra dobré.
Druhá kniha o tajemstvích,které skrývá dům Perronových.
Tentokrát se vrátíme na samý začátek,tudíž se setkáváme s malou Chloe a jejími rodiči Ritou a Rayem,kteří byli povolání do domu Perronových,aby z něj udělali prosperující hotel. Jenže majitel pan Blackwater má s nimi,především s Ritou,jiné plány.
Čeká vás děsivý příběh plný duchů a démonů.
Neočekávám další díl,ale i přesto doufám,že autor se ještě s nějakou knihou vytasí,neboť stejně jako Darcy Coates,se řadí mezi mé oblíbence v hororovém žánru .
Máte rádi domy, ve kterých straší nebo strašidelné domy jako živé organismy? Dokážu si představit vrzající podlahy pod náporem počasí nebo letitosti domu, hustě osrstěné a prošívané koberce, těžké závěsy plné prachu, historický nebo historizující nábytek, dusivé dupání a neobratné pohyby, tísnivý a chladivý vzduch.
Už při nepatrném náznaku obhlídky se zachvěji očekáváním přízraků, děsů, duchů, ghúlů, pazuzu a upírů obývajících starý dům. V příběhu mi trochu zaznívá venkovský styl jako námět z denního života typického prostředí. Příběh ze začátku nevyvolává negativní emoce, pouze pochyby, a znejisťuje.
Nejvíc mě přitahuje psycho horor s nadpřirozenými úkazy mimo realitu a běžný život, s prvky okultismu, kdy se brána z něj otevře do mimolidského světa. Když cítím tajemno, to nevyřčené, ale bytostně napjaté ticho, očekávání a soustředění se na sebeminimalističtější zvuky, v krku se mi roztahuje tíseň, jsem lekavá, úzkostná, a už vím, kudy cesta půjde. Tento příběh cestu má a ví, kam má vést.
Kniha se četla velice lehce a svižně. Je napsána přímým nezavádějícím textem bez metafor a jiných příkras. Hodně si zahrává s psychikou čtenáře, od sotva povšimnutých drobných faktů nezapadajících do běžného života lidí k soustředění až upjaté pozornosti na život domu a v domě.
Kumulace a takovéto táhnutí v napětí. Je to temné, pocitově hluboké a intenzivní. Není to nové, přesto je tam něco, s čím jsem se ještě nesetkala. Viděla jsem spoustu filmů, četla spoustu knih, ale něco jakoby se otevřelo. Taková ta připomínka toho, že jde o stále živé téma (nejen u Darcy Coates), přesto je zde něco jiného, možná jiný pocit.
Správní lidé na správném místě, ve správnou dobu, a ďábelský večírek může začít.
Milujete staré domy? Chcete se bát?
Štítky knihy
Kniha Ďáblovy dveře je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 88x |
| Čtenářské výzvě | 4x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 93x |
| Chystám se číst | 79x |
| Chci si koupit | 31x |
| dalších seznamech | 3x |
I když je kniha vedena jako 2. díl trilogie, doporučila bych ji číst jako první. Od prvního dílu byla k druhé části docela velká časová prodleva a jen stěží si člověk vzpomínal na první díl a propojoval si spojitosti.