Studené slunce

Studené slunce
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/100285/bmid_studene-slunce-p8L-100285.jpg 4 35 35

Román psaný formou deníku z prostředí pracovního lágru, kde autor strávil na počátku padesátých let 4 roky.

Přidat komentář

Ronnie68
15.06.2021 3 z 5

Bohužel mě se to nečetlo úplně nejlépe ...

Janadvorackova
28.04.2019 3 z 5

Nečetlo se to dobře, způsob vyprávění mi asi k tomuto druhu literatury nesedí.
Autor sice líčí dění v pracovních táborech, ale prokládá to vzpomínkovou košatinou. Nic proti vzpomínkám na minulost a ironii pro dobu, která vůbec nebyla k smíchu, ale celek působí trochu utahaně a nezáživně, i když srozumitelně.
Ale uznávám, že tento pocit pramení spíš z lenosti přepínat mezi citlivostí na osobní příběh a vnímáním roviny více umělecké.
Chápat to můžu, bavit mě to nemusí, asi tak.


jethro.tull
01.08.2018 5 z 5

Nádherná, moudrá kniha! A přes svou fragmentálnost, útržkovitost, roztříštěnost a deníkovou formu se spoustou úvah sevřená a nesmírně čtivá. Knihu jsem objevil kdysi jako středoškolák v knihovně rodičů, ale už si nevzpomínám, jak na mě zapůsobila. Dnes po mnoha desetiletích jsem si ji zamiloval.

aardvarka
14.06.2018 4 z 5

Zajímavá kombinace, jak se tam mísí povídání o lágru a těžbě se vzpomínkami na krásu. Mucha mi nejprve trošku vadil, ale pak jsem se ztotožňovala s tolika jeho názory a pocity, až jsem ho vzala plně na milost. To jeho povídání o balastu nebo o slavících v zapomenuté zahradě…

Melanka
30.03.2018 4 z 5

Zajímavý náhled do duše politického vězně a na život v pracovním táboře padesátých let. Knížku jsem našla náhodou a jsem ráda, že jsem se do ní začetla. Jen mi vrtá hlavou, jak to, že mohla být vydána v roce 1970?

Weiler
05.02.2017 4 z 5

Vzhledem k tomu, že jde o zápisky z vězení, nemůže člověk ani čekat nějakou zázračnou narativní strukturu, Muchovi se nicméně podařilo i těmto deníkovým záznamům vtisknout jasnou vyprávěcí základnu, včetně velmi uspěchaného, stísněného konce přesunu do Jáchymova. Zajímalo by mě tedy, jak moc bylo Studené slunce dílem edičních zásahů. Tak jako tak musím ocenit tuto knížku daleko víc, než takovou Reportáž psanou na oprátce – určitě ne kvůli formě samotné, ale především kvůli mnohem introspektivnější povaze textu, mnohem méně ublíženému obsahu a taky kvůli těm pasážím o literatuře. I ty ale přispěly k obrovské propasti mezi víceméně popisnými oddíly, které se věnovaly čistě technické stránce života v táboře, a sekcemi, co tu zkušenost zatahovaly do širších konceptů. Když jsem chválil narativní strukturu, tak jsem vlastně chválil dvě. Ale já bych to asi v přestávkách mezi fáráním jen těžko napsal líp.

uhoř49
13.01.2017

Konečně jsem se dozvěděl jak hrozně ,,dřeli chudáci horníci,,

peří
30.12.2016 2 z 5

Téma je výborné, ale nedočetl jsem, strašně se předvádí. Podivné lásky byly o dost lepší.