Srdce

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Román pro mládež ze školního prostředí 2. poloviny 19. století psaný formou deníku

https://www.databazeknih.cz/images_books/15_/156583/srdce-156583.jpg 4.462
Orig. název:

Cuore (1886)

Žánr:
Literatura světová, Pro děti a mládež
Vydáno:, Albatros (ČR)
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (13)

Kniha Srdce

Přidat komentář
Hanka_Bohmova
18. března

I já jsem se s knihou poprvé setkala v dětství, šlo o prastaré vydání zřejmě od dědečka, profesora literatury. A nějak mi k němu ta kniha sedí, pamatuju si ho jako ušlechtilého, vzdělaného, velmi laskavého a hluboce přemýšlivého pána.

Vícekrát se tu opakuje, že jde o knihu dojemnou. Dojemná je zranitelná otevřenost, s níž se zde předkládají hodnoty, na mnoha místech text nabývá podoby vyznání. Pro mě nejpozoruhodnější je právě tato totální absence cynismu. Takovou knihu je možno napsat a vydat jen ve speciálním společenském ovzduší, v ovzduší široké a pevné společenské shody na životních hodnotách, kde nemusíte zaujímat zlehčující pózu, abyste veřejně obstáli. (Jestli chcete protipól atmosféry v knize, navrhuji nějakou konverzační komedii Oscara Wildea.) Jednotlivými kapitolami to zní neustále: lidé z nejrůznějších společenských tříd a prostředí se navzájem v úctě přijímají, uznávají stejný pohled na pravdivost, čest, statečnost, pracovitost... Jistě je zde pro účely výchovy vykreslen idealizovaný svět, ale řekla bych, že snad odráží zčásti ducha mladého státu, vznešeně chápané občanství blížící se smyslu rčení "noblesse oblige".

Silný dojem jistě zanechá i živě podaná konfrontace s bídou, nemocemi, nevzdělaností. Vedle osobní dobročinnosti je vyzdvižen právě přístup státu, snaha o pozvednutí obyvatel, péče o znevýhodněné. Může se nám to zdát trochu moc institucionalizované (pro mě hrozivá představa všech těch ústavů), ale všechny instituce jsou v této knize sympaticky zalidněny postavami pracujícím láskyplně, obětavě a s vědomím závažnosti svého poslání.
Při čtení mi přišlo na mysl, že ve stejné době, ve stejném městě se mladým lidem z ulice věnoval Don Bosco. Kniha působivě vykresluje vědomí nedobré situace a touhu z ní mladé lidi dostat, přesně tak, jak to známe z biografických příběhů tohoto velkého patrona dětí a mládeže.

EL.ZA
03. února

Kéž by tato kniha našla místo v co nejvíce lidských srdcích...

sgjoli
28.10.2018

Tuto knihu jsem objevila jen náhodou, ale jsem za to moc ráda. Autor píše velmi citlivě a jemně, kniha mne na řadě míst velmi dojímala. Byla takovým příjemným pohlazením po duši, občas i trochu úsměvným. Může to působit trochu moralistně či pro někoho naivně, ale já si knihu moc užila. Máte-li rádi příběhy ze školního prostředí, mohu doporučit.

Jana283
23.02.2018

Mám pocit, že současná literatura pro mladé propaguje přesně opačné "antihodnoty" než tato milovaná kniha mého dětství. Já se ale ráda vracím a jak čtu komentáře jsem ráda, že v tom nejsem sama.

micha-ella
21.12.2017

V dětství se mi tahle knížka (a její ilustrace!) moc líbila. Před rokem jsem jí zahlídla v knihkupectví a koupila své vnučce.

Elye
27.07.2017

Nádherná knížka. Název knihy by mohl znít: Příběhy jednoho školního roku, které napsal žák třetí třídy italské obecné školy. Kniha je protknutá až dojemným citem. Autor ukazuje na denních školních událostech a vložených příbězích obdivuhodné vlastnosti a povahové rysy tehdejší mládeže, jako jsou úcta k rodičům, přátelskost, schopnost vcítění se do problémů druhých nebo vlastenectví. Vnímání těchto aspektů zanechává ve čtenáři pocit obdivu a morální očisty.... Je to nádherná četba.

kap66
23.04.2017

Já jsem četla vydání z roku 1958 s původními - italskými - ilustracemi. V raném dětství, už tak v 9 letech, jsem ji přečetla poprvé, někdy na druhém stupni ZŠ podruhé - a pokaždé jsem byla citově a morálně zasažena, doslova. Síla a tragičnost, neusínalo se mi po čtení lehce. Dodnes si pamatuji obzvlášť "měsíční povídku" o chlapci, který umřel rukou vraha místo své babičky. Po 40 letech jsem ji otevřela znovu - a chápu své pocity; ta kniha má pro mě svou krásu a tíhu zároveň.

babicka_amalka
16.02.2017

komentář Lachenauerin plně vystihuje i moje pocity a můj vztah ke knížce!

Mercatino
12.05.2015

Italie jak jí dnes už neuvidíme.

MichelleS
30.03.2014

S knihou jsem se potkala až v dospělosti, škoda, že ne dřív. Ani se mi nechce věřit, jak se svět za těch 130 let změnil. Jaké hodnoty vyznávali lidé tehdy a za čím se honí dnes. Úcta, respekt, soucit a samozřejmá pomoc druhým, hrdost a láska k rodině a vlasti... toho všeho je kniha plná.

Lachenauerin
06.03.2013

Jedna z nejdojemnějších knih, co jsem kdy četla. Plná nestrojeného citu, soucitu, lásky a úcty k bližním. Taky je mi líto, že u nás zatím nenašla tolik čtenářů, kolik by si zasloužila.

FrantaHr
19.08.2012

Tahle knížka mi v dětsví dala základy toho, jak by se asi měl člověk chovat, co to jsou morální zásady. Je mi trochu líto, že není tak známá a lépe hodnocená.

kamibe
24.05.2012

Na internetu jsem o knize našla ještě toto:
Deníkové záznamy žáka italské základní školy se ihned po svém prvním vydání staly pro desítky generací dětských čtenářů „nejkrásnější knihou jejich dětství“. Pro mnohé se tento příběh plný obětavosti, ušlechtilosti, příkladnosti, lásky a přátelství stal celoživotním vzorem. Kniha byla erbovním titulem Masarykovy první republiky.
Já sice nejsem TAK stará, abych pamatovala první republiku, ale knihu jsem kdysi také četla a musím říci, že mě příznivě ovlivnila a že patří mezi ty, na které se nezapomíná.