Sonderbehandlung neboli Zvláštní zacházení
Filip Müller
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/394661/bmid_sonderbehandlung-neboli-zvlastni-za-I1l-394661.jpg
5
106
29
Tři roky v osvětimských krematoriích a plynových komorách. Unikátní autentické svědectví, v němž Čechoslovák Filip Müller odhalil světu, co na vlastní oči viděl a zažil jakožto člen židovského sonderkommanda v osvětimské továrně na smrt. Jeho kniha zůstává jedním z nejdůležitějších zdrojů poznání o masovém vyvražďování v táboře Osvětim-Březinka. Filip Müller, narozený roku 1922 v Seredi nad Váhom, byl 13. 4. 1942 deportován do Osvětimi, kde byl již v květnu téhož roku přidělen ke skupině židovských vězňů, kteří se, izolováni od zbytku tábora, museli podílet na přísně tajné akci „Sonderbehandlung“, tedy na masovém vyhlazování Židů v krematoriích a plynových komorách. Filip Müller, jeden z mála přeživších očitých svědků osvětimského inferna, detailně popisuje, co dennodenně zažíval: otřesné zážitky na dvorech krematorií a ve svlékárnách, z nichž byli většinou nic netušící lidé lstí vlákáni do plynových komor, hororové scény, které se tam odehrávaly, jakož i hrůzné výjevy ze spaloven a spalovacích jam, jejichž fungování esesmani nepřestávali zdokonalovat a za jejichž provoz byli členové sonderkommanda zodpovědni. Unikátní svědectví muže, který mnohokrát jen o vlásek unikl smrti, líčí ovšem nejen masové zabíjení tisíců řeckých a statisíců maďarských Židů, tragický osud terezínského rodinného tábora, pravidelné selekce v sonderkommandu a nezdařenou vzpouru, které jako zázrakem přežil, či pokusy o útěk, ale popisuje také všední život v táboře, vzájemné vztahy mezi vězni, jejich každodenní boj o přežití, jakož i chování táborových kápů a velitelů. Někteří z nich byli za svou brutalitu po druhé světové válce postaveni před soud a k jejich odsouzení významnou měrou přispělo právě Müllerovo svědectví… V Müllerově vyprávění nenajdeme žádné výčitky, žádnou nenávist. Sonderbehandlung neboli zvláštní zacházení je jen děsivý dokument doby, svědectví jednoho z mála přeživších „nositelů tajemství“, který „zóny smrti“ Osvětimi a Březinky poznal z bezprostřední blízkosti. Je to dokument, který nepřestává být aktuální, neboť ukazuje, jak nestvůrně se dokáže člověk chovat. Filip Müller se po válce vrátil na Slovensko, odkud po krátké době přesídlil do Prahy, kde se svěřil do péče židovských lékařů. Až do roku 1953 nemohl kvůli zdravotním problémům pracovat a většinu času trávil v sanatoriích. V roce 1969 emigroval do Spolkové republiky Německo, kde o deset let později vydal svou knihu v němčině. Navzdory nedobrému zdravotnímu stavu vystoupil v několika soudních procesech proti osvětimským zločincům jako svědek. Veřejnosti je znám též z Lanzmannova devítihodinového filmového dokumentu Šoa (1985). Filip Müller zemřel v roce 2013 ve věku téměř 92 let. České vydání knihy je doplněno doslovem německého historika Andrease Kiliana, jednoho z největších současných znalců historie holocaustu. Právě on, jakož i Müllerův syn Michael, se zasloužili o to, že kniha konečně vychází i v českém překladu.... celý text
Přidat komentář
Výjimečná výpověd muže,jenž sloužil SMRTI aby přežil. Kniha je napsaná poutavě a bohatá na fakta. Doporučuji všem, kteří se zajímají o historii.
Rybka se na podobné tituly ze zřejmých důvodů specializuje, ale ví co dělá. Na stejné téma jsem už četl hodně knih, takže mě fakta nepřekvapí, nicméně tahle kniha je skvěle napsaná.
Nevím, jestli je to zásluha vypraveče autora, nebo šikovného redaktora, ale klobouk dolu. Střízlivé, věcné, nezaujaté vyprávění docílí největšího efektu.
Tato kniha, jež popisuje bezskrupulózně jednu (patrně nejtěžší) životní etapu mladého vězně v Osvětimi, zajisté musí ve čtenáři zanechat hluboký dojem. Číst o všech těch hrůzách, kterým byli členové Sonderkommanda dennodenně vystaveni a přítomni, je opravdu pro silné žaludky. Je příšerné číst, co vše se ve vyhlazovacích táborech dělo, kolik utrpení a bolesti lidé zažívali. Představme si situaci, kdy jsme přinuceni opustit svůj domov, oddělit se od zbytku rodiny a následně sledovat její násilnou smrt. V mrtvých poznávat sousedy, spolužáky a kamarády, abychom posléze byli opětovně násilím donuceni zhanobit jejich ostatky. Mladý Filip byl hrdina. Hrdina proto, že díky jeho touze žít a bezpochyby i velkému štěstí, které ho v pekle zvaném Osvětim neopustilo, se svět dozvěděl o odporných činech páchaných ve jménu zvrácené ideologie na nevinných lidech. Jeho svědectví je pro svět důležité. Kniha je jednou z nejlepších, co jsem zatím o Osvětimi a v ní popisované speciální nezáviděníhodné pracovní pozici měla možnost číst. Jednoznačně doporučuji a moci hodnotit větším počtem hvězdiček, neváhám a dávám rovných deset.
...muž křičí hrajte sladčeji o smrti hrajte
smrt to je z Německa mistr
muž křičí temněji přejeďte po těch svých skřipkách
a jako dým stoupejte do větru vzhůru
váš hrob je v mracích kde místa je dost...
Něco jsem už o koncentračních táborech četla. Ale tohle mi vzalo dech. Filip, člen zvláštního komanda v Osvětimi- Březince je smrti tzv tváří v tvář. Podává nám otřesné svědectví o zplynovávání, o obsluze spalovacích pecí, o kopání masových hrobů, o všech hrůzách smrti co se děly. Filip byl slovenský Žid, který jako jeden z mála z komanda přežil, aby nás mohl šokovat.
Kniha dobra ale predem doporucuji precist si rudolfovu zpravu o chemickych rozborech v auschwitzu at si pak clovek udela sam prectavu zda to tak bylo ci ne. Ale je pravda že mohu tuto knihu dat na první příčku co se týče na toto téma 100%. Jiný mě tolik nenadchlo
Sonderbehandlung neboli Zvláštní zacházení
Rolada88 teď jsem to akorát docet, opravdu to člověk musí brát s rezervou už v TV pořadu hovořil Kinski byl sic v Terezíně, ale nestěžoval si měl vše od prostitutek po alkohol jenom musel poslouchat, disciplina.