Sociopat odvedle
Martha Stout
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/317178/mid_sociopat-odvedle-Gyp-317178.jpg
4
38
11
O sociopatech jsme zvyklí přemýšlet jako o násilnících, ale v Sociopatovi odvedle nám Martha Stoutová, psycholožka z Harvardu, odhaluje, že šokující čtyři procenta běžné populace – tedy jeden člověk z pětadvaceti – trpí často nerozpoznanou duševní poruchou, jejíž hlavní symptom je absence svědomí. Jsou to lidé, kteří vůbec nedokážou cítit stud, vinu nebo výčitky. Jeden z pětadvaceti lidí je tedy skrytý sociopat. Můžou to být vaši kolegové, sousedi i rodina. A dokážou doslova cokoli, aniž pocítí jakoukoli vinu.... celý text
Literatura naučná Psychologie a pedagogika
Vydáno: 2016 , Dům HarfaOriginální název:
The Sociopath Next Door
více info...
Přidat komentář
Kdo je to sociopat? Jak ho poznat, jak se s ním vypořádat? A je lepší svědomí mít nebo nemít? Na tyto otázky v knize velice poutavě, převážně na příbězích svých pacientů, odpovídá psycholožka Martha Stoutová.
Sociopaté tvoří 4% populace...nevypadá to jako příliš velké množství, ale když si to řeknete jinak, že je to každý pětadvacátý člověk, zní to docela děsivě. A určitě jste se s takovým člověkem setkali, ale možná jste to ani nepoznali, nebo vám to došlo až mnohem později, protože sociopaté jsou v převážné většině okouzlující a charismatičtí...teda pokud chtějí. V průběhu čtení mi v mysli vyskakovaly různé osoby, které jsem ve svém životě potkala a asi teď lépe chápu, proč se chovali tak, jak se chovali. Velice zajímavé čtení.
Zajímavá kniha, jen mě znepokojuje, že nevím, kdo v mém okolí je oním sociopatem.
Jak už zde bylo zmíněno, kniha sama o sobě je rozhodně prospěšná coby příručka do života, ale ta chyba v názvu mě skutečně nutí brečet. Na to, že je autorka psycholožka z Harwardu, bych čekala, že tam aspoň zmíní základní rozdíly mezi SOCIOPATEM A PSYCHOPATEM. Takhle se ta kniha skutečně měla jmenovat PSYCHOPAT ODVEDLE, jelikož to, co tam paní popisuje, nejsou sociopati, ale ukázkový psychopati. V paradoxu je kniha hrozně neobjektivní. Chybí mi tam hlavní aspekt, jež - téměř - vždy doprovází příběh daného sociopata. Myslím že stará pověstná věta: “Psychopat se psychopatem narodí či je jimi odchovám, zatímco sociopatem se člověk během - nejčastěji tedy tragických a traumatizujících - událost stane, či taktéž vyrůstá pod jejich vlivem,” vystihuje realitu sociopatů podstatně lépe, než na tato kniha. Vím, že to asi není ten správný pojem, ale obecně mi tenhle přístup přijde povrchní a na facku. Lidi by neměli hledět jen na to, jaké “zlo” onen sociopat představuje a páchá, ale především na to, jak ono “zlo” bylo stvořeno. A následně soudit člověka, jenž zodpovídá za jeho zrod, neboť sociopat s traumatem je v podstatě pouze prostředníkem celého procesu. Psychopat poznamená nevinného člověka, z nějž se následně stane sociopat, jenž pak s pokřiveným pohledem na svět šíří ono zlo dál. A takhle navazuje na sebe jako nekonečně dlouhý řetězec. To by také stálo za zmínku.
Srozumitelnou formou popsáno, jak jednají a jak se cítí lidé nemající svědomí. Kniha se snaží ukázat, jak přesně funguje mysl sociopata, a na čem zakládá své chování, a objasňuje spoustu "proč". Napsáno jasně a zřetelně i pro laickou veřejnost - doporučuji!
Musim rict, ze tahle kniha se mi cetla lip nez Bez svedomi. Prijde mi taky zajimavejsi, co se tyce ruznych vyzkumu a i prikladu.
Je to velice zajímavá a hlavně také čtivá knížka. Protože už vím po přečtení knihy Vzpoura deprivantů od MUDr. Koukolíka, že máme sociopaty, psychopaty a deprivanty, tak jsem brala jako chyba překladu, že tady všechny spisovatelka nazývá sociopaty. Jsou tu příklady, jak se člověk bez svědomí chová, jak ho poznat a jak se vyvarovat, aby nás úplně "nepřeválcoval". Po přečtení několika příběhů s různými typy sociopatů vím, že jsem se již s nimi setkala. Aby taky ne, když absencí svědomí trpí čtyři procenta populace - tedy jeden člověk z pětadvaceti. To je síla. Ale knížku doporučuji, koho to zajímá, tomu se bude líbit.
Velice zajímavá a čtivá kniha, která krásně propojuje teoretickou část s praktickými příklady ze života. Popisuje nejrůznější typy psychopatů, zaměřuje se především ale na ty, o nichž by nás na první pohled nenapadlo, že by jimi mohly být, čímž je velice užitečným počtením do praktického života, jelikož většina psychopatů nejsou sérioví či masoví vrazi, ale osoby, které se nám zprvu mohou zdát naprosto normální.
Velkým nedostatkem nebo spíše chybou je, že autorka používá pojmy psychopat a sociopat jako synonyma, což pro laické potřeby této knihy není příliš zásadní chybou, ale jestliže se kniha věnuje jen a pouze této problematice, bylo by vhodné alespoň nastínit odlišení těchto výrazů. Psychopat je člověk, který nemá absolutně žádné svědomí, ani co by se za nehet vešlo. Sociopat naproti tomu má jen opravdu malé, minimální svědomí, které by mu však nebránilo ublížit cizím lidem, jelikož by necítil vinu, avšak v případě ublížení osobě, ke které chová určitý citový vztah (zde se jedná zejména o členy rodiny - psychopat však nemůže chovat city ani ke členům své rodiny), by určitý minimální pocit viny pociťoval.
Z toho vyplývá, že kniha vlastně neřeší sociopaty, ale spíše psychopaty, měla by se proto správně jmenovat Psychopat odvedle.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Sociopat odvedle |
| 2021 | Jak vyzrát na sociopata odvedle: Obrana proti nemilosrdným manipulátorům |
Kniha Sociopat odvedle je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 48x |
| Čtenářské výzvě | 5x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 13x |
| Chystám se číst | 56x |
| Chci si koupit | 40x |
No nevím no. Mám pocit, že kniha nedává vůbec smysl, vzhledem k tomu, že má být o sociopatech, ale celou dobu líčí psychopaty.