Sociálně myšlenková tvářnost obrozenského lidu

Ve své práci snaží se F. Kutnar předvést dosud málo studovanou stránku minulého lidu, jak se totiž projevuje životní a myšlenková aktivita nejširších sociálních vrstev v období národního obrození. K tomuto složitému a thematicky bohatému jevu sociálně historickému se dobírá trojí, lze říci sondou lidové problematiky obrozenské. Nejprve sleduje, jak jsou lidové vrstvy hodnoceny společností ostatní, populacionistickými theoretiky a českými obrozenci, a pak přistupuje k samotnému lidu, aby na podkladě jeho vlastních projevů, jinak individuálně roztříštěných, ale ve svém souhrnu nabývajících kolektivní dulezitosti, předvedl dvojí stránku sociálně politického myšlení lidového. Je to jednak lidová političnost, jak se představuje v hodnocení válek, revolucí a významných politických činitelů veřejných, a je to jednak radikální náboženskosocialní a politické myšlení náboženských blouznivců, v němž lidová dynamičnost myšlenková nabyla v představě spravedlivé sociální budoucnosti a lepšího společenského řádu své nejzajímavější a sociálně politicky nejradikálnější podoby. Autor chce na omezeném a látkově vybraném úseku z dějin obrozenského lidu ukázat, že touto cestou je možno dojít k plné představě a k pravému chápání dějin národních, jejichž podstatnou složkou jsou právě vrstvy venkovského a městského lidu. Ten není netečným divákem dění, nýbrž má sobě přiměřené formy myšlení sociálního, politického a náboženského, které dosvědčují jeho bohatou vnitřní skladbu, pohyb a napětí.... celý text