Sluha dvou pánů
Carlo Goldoni
Stále živé dílo italského klasika patří k vrcholům commedie dell´arte. Klasickým postavám vévodí a nečekané zápletky musí řešit Truffaldino, který slouží dvěma pánům (sám netuší, že jeden z nich je dívka převlečená za muže). Temperamentní komedie vrcholí tradičně šťastným koncem milostné zápletky.
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2009 , ArturOriginální název:
Il servitore di due padroni , 1745
více info...
Přidat komentář
Klasika, kterou můžu číst či sledovat opakovaně a stále mě baví. Řetězec vtipných omylů sluhy jsou prostě skvělé.
Na této hře je skvěle vidět, že pro skutečně výborné pobavení není třeba mnoho postav a velkolepých prostředí, bohatě postačí jeden trochu vykutálený sluha, který svými činy vykouzlí úsměv na každé tváři. Děj plyne velmi přirozeně, je vtipný a milý.
Skvělé dílo. Četla jsem knihu i viděla divadelní představení a i když jsem se u divadla více pobavila obojí stojí za zkoušku.
Nikdy bych nerekla, ze se mi budou libit takovehle psane divadelni hry, ale Goldoni me vcelku bavi. Zvedave zeny se mi sice libily vic, ale ani tentokrat Goldoni nezklamal. Takova rychla jednohubka na necele 3 hodky. Sluha mel mrstny jazyk, ty jeho vymysly mely hlavu i patu, kdo by mu neveril? ;)
Už nějakou dobu chci přečíst povinnou četbu, která bývá u maturit a pomalu se tím prokousávám a Sluha dvou pánu, byl další kus, který jsem chtěla dát.
Přiznávám, že jsem tomu moc nedávala, ale knížka mě po chvilce začala bavit. Láká mě (až to bude možné) na to jít i do divadla. Taky ale musím přiznat, že jsem se občas ztrácela v postavách. Ale ano, bavila jsem se.
Brilantní kousek. Četla jsem asi pošesté a vždy se bavím. Mimochodem, doporučuji shlédnout i divadelní inscenaci s Miroslavem Donutilem.
Sluha dvou pánů. První divadelní hra, kterou jsem četl jako knihu. Mé předsudky byly brzy po započání četby vyvráceny, rozhodně jsem se nenudil. Kniha je krátká a děj svižně ubíhá. Popisy postav postav a prostředí mi tam však občas chyběly a nějakou dobu mi trvalo si zapamatovat, kdo je kdo. Děj je velmi koplexní a v průběhu hry se zamotal natolik, že jsem si nebyl schopen zapamatovat podrobněji, o čem tato divadelní hra je. Jinak je kniha opravdu vtipná a zábavná a to hlavně díky sluhovi Truffaldinovi, hlavní postavě, u kterèho se občas zdá, že moc chytrosti nepobral, však v zápětí se zachová velmi mazaně a je odhodlán svou šarádu zachovávat co nejdéle, až do samotnèho konce. Jistě bych neodmítl nabídku navštívení divadla za ûčelem zhlédnutí této hry.
Myslím, že kdybych na to šel do divadla, tak bych se bavil. Ale při čtení ne. Jistě zábavné, ale dost šroubované.
Pokud chcete důkaz toho, že i v povinné četbě se dají najít skvělé knížky, přečtěte si Sluhu dvou pánů! Skvělé drama, u kterého jsem měla co dělat abych nevybuchla smíchy. Bavilo mě sledovat příběh hlavního hrdiny a to jak si vždycky dokázal vymyslet nějakou originální výmluvu. Jediná nevýhoda za mě byla že jsem se ztrácela v postavách, ale jinak mě to moc bavilo a můžu doporučit.
Já mám tohle klasický dílo ráda. Je v něm všechno, humor i vážné chvíle hodné zamyšlení. Kamenem úrazu jsou bohužel velmi častá divadelní zpracování, pojatá jako takové řachandy. Většinou se na to nedá dívat, herci furt jenom řvou a piští a hádají se a člověk se za ně stydí, nehledě na to, jak moc jsou to dobří herci. Takže lidi, čtěte tuhle hru, do divadla na ní ale radši nechoďte. :-)))
Kniha "Sluha dvou pánů" byla první komedií, kterou jsem četla k maturitě a musím říct, že po všech těch Shakespearovských tragédiích to byla příjemná změna. Prohnaný Truffaldino by si rád přišel na nějaký ten peníz, a tak se rozhodne sloužit dvěma pánům najednou, což se mu nakonec samozřejmě vymstí a jeho lež bude odhalena. Knihou se prolíná také několik milostných příběhů včetně toho Truffaldinova, který se zamiluje do služebné jménem Smeraldina. Příběh má šťastný konec (jak už to tak v komediích většinou bývá). Jinak "Sluhu dvou pánů" mohu vřele doporučit v podání pana Miroslava Donutila, na kterého je role Truffaldina jako dělaná.
(SPOILER) Knížka se mi líbila, mnohokrát mě pobavili Truffaldinovy pohotové lži, do kterých se později už sám zamotával:)
Prvně jsem viděl divadelní hru s Miroslavem Donutilem, když jsem pak knihu četl, už jsem viděl jen jeho :). Kniha je zábavná, některé zápletky jsou celkem vtipné, některé predvídatelné (třeba konec).
Mohu jen doporučit, rozhodně se nebudete nudit :D
Sluhu dvou pánů jsem nejprve viděla jako divadelní hru s Donutilem v hlavní roli, protože mě to zaujalo a bylo to v povinné četbě, tak jsem si ji přečetla a připadalo mi to místy i vtipné a působilo to na mne odlehčeným dojmem.
Velice živé dílo i přes jeho stáří. Děj je plný nečekaných zápletek a vtipných situací, které musí sluha Truffaldino řešit. Kniha má šťastný a dost předvídatelný konec, ale to k tomuto žánru knih to asi patří. Každému bych doporučil knihu přečíst.
Knihu jsem četla před lety. Tenkrát jsem přečetla většinu divadelních her, které mne zajímaly. A tato k nim patřila. Teprve hodně dlouho potom jsem viděla představení s Miroslavem Donutilem. To je stejně jako kniha vynikající.
Kniha se mi líbila, protože příběh je velmi poutavý, plný zápletek a komičnosti. Postavy se po vnitřní stránce nevyvíjejí, což je vlastně podstata komedie dell“arte. Jediné, co mi vadilo, byl předvídatelný konec.
Štítky knihy
divadelní hry italská literatura dramata italská dramata sluhové, lokajové
Autorovy další knížky
2013 | Sluha dvou pánů |
2009 | Poprask na laguně |
1994 | Sluha dvou pánů (program) |
1974 | Mirandolína |
1954 | Komedie, svazek první |
Škoda, že jsem se celou dobu nemohla zbavit podobnosti s Molierem, určitý vzorec jsem v tom z nějakého důvodu viděla a už mi to zůstalo. :D Ale jeho díla mám ráda a tak mi to nijak nevadilo. :) Komedie je to svižná a chytlavá, je snadné se podmanit a užít si příběh, který nese i mnohá ponaučení.