Průzkumníci
Antoine Bello
https://www.databazeknih.cz/img/books/21_/216697/mid_pruzkumnici-216697.jpg
3
22
22
Sliv Dartunghuver série
< 2. díl
Sliv, zvláštní agent KFR, se snaží zjistit, pro koho pracuje a proč. S jistotou ví jen to, že „Konsorcium pro falšování reality“ je tajná mezinárodní organizace, která se snaží ovlivňovat lidské dějiny, a jejíž existencí závažně otřásl jistý den – 11. září 2001.
?
Přidat komentář
Od prvního dílu vidím velký posun zaujmout čtenáře. Nezměnila se nijak povaha jak jsou knihy psány, spíše tím jaké téma bylo zvoleno pro falzifikátorskou činnost Sliva - "spiknutí" za 11.zářím a otřesné důsledky, které to vyvolalo ve světě i v základech KFR. Nadále je nám konenčně vyjevena pravda za cíly organizace. Kniha tedy dává hlouběji nahlédnout do zákulnisního politického dění po teroristických útocích, nastinujě vznik Al-Kaidy, ale téže reflektuje svou dobu, ve které papír a tužku postupně nahrazují počítače a internet.
Mně oproti ostatním hodnotitelům důraz na jeden příběh (USA vs Irák vs zbraně hromadného ničení) nikterak nevadí, naopak tím autor krásně dokumentuje, jak jednoduchá je v dnešní době mediální manipulace ... a otevřený konec přímo nabízí možnost třetího dílu.
Slabší než Falzifikátoři, především proto, že zde se řeší víceméně jen jeden projekt. Nicméně zábavné stále.
Pokračování Falzifikátorů na scénu přivádí Průzkumníky. Zůstává fascinující svět falšování (nebo ve světle dalšího spíš dotváření) reality, i všichni hrdinové, které jsme si oblíbili. Přesto nastává posun. Když to řeknu hodně lidově, příběh si "sednul na hrnec". Autor si v prvním díle připravil ohromující nástup, aby nyní mohl vyprávět svou verzi reality, své vidění reálného světa. Příběh zvážněl, ztratil velkou část lehkosti a vtipu (nikoliv důvtipu). A podle mě je to škoda. Autor obětoval jedinečnost příběhu na oltář své potřeby "odhalit" svět kolem nás, přivést čtenáře ke zjištění, že věci jsou možná jinak, než si myslíme. A to je žánr, který má své mistry jinde, s mnohem sofistikovanějšími domněnkami a dokonce "důkazy". Pořád mě to těšilo, pořád jsem byla se Slivem na stejné vlně, pořád obdivuji autorovu invenci a um, jen se z toho stal víc manifest než strhující příběh. Po prvním díle jsem volala ještě, třetí bych otevírala s velkou nedůvěrou.
Jedna hodně velká nuda. Když Francouz neví kudy kam, začne do všeho tahat politiku. Falzifikátoři se mi docela líbili, tohle už nefunguje.Dalo se z toho vytěžit podstatně víc.
Začal jsem až druhým dílem, chvíli mi tak trvalo, než jsem zjistil oč tu běží. Pokud bych měl vypíchnout nějaký základní pocit z této knihy, bude to zpocená zadnice od soustavného sezení při jednáních, schůzích, setkáních a komisích, ze kterých prakticky děj sestává. Dlouho jsem to měl za ekvilibristiku konspirátorských nadšenců, zvýrazněnou pochybami o zdroji finanční nezávislosti celé KFR. Toto bylo nakonec vysvětleno, konec mě i bavil. Ale cesta k němu byla jako dlouhá, zbytečná, nezáživná firemní porada.