Slepí
Alex F. Brady
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/380881/mid_slepi-poA-380881.png
3
137
137
Strhující román o psycholožce, která sama balancuje na hranici šílenství. Sam Jamesová si po léta budovala pověst nejlepší psycholožky na psychiatrické klinice Typhlos na Manhattanu, kde se léčí ty nejtěžší případy. Doufá, že když už nedokáže zachránit sama sebe, zachrání alespoň jiné. Samin spasitelský komplex pomáhá pacientům bojovat s jejich démony, ale jí se při terapiích zároveň otevírá pohled do hlubin vlastního chaotického nitra. Jednoho dne se v Typhlosu objeví záhadný pacient Richard, kterého ostatní terapeuti odmítají léčit. Sam si usmyslí, že odhalí jeho tajemství i temná zákoutí jeho duše. Jak je možné, že se Richard na klinice plné šílenství chová oproti ostatním pacientům tak normálně? Sam postupně rozkrývá Richardovu spletitou minulost a to ji přiměje analyzovat vlastní život. Psychologická hra začíná. Kdo koho ale ve skutečnosti zachraňuje? Tento překvapivý a poutavý psychologický román zavede čtenáře do duše psychicky narušené ženy, která se zoufale snaží udržet nad vodou. Ukáže nám, že největší běsy si někdy nosíme sami v sobě.... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno:
2018
,
Host
Originální název:
The Blind , 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha se mi četla vážně dobře, hlavně asi proto, že kapitoly byly velmi krátké. Nejslabší místo byla pro mě druhá část. Při třetí části mi při jednom sezení bylo celkem jasné jak to skončí, takže jsem jen čekala kdy to Sam zjistí sama.
Mě se tento psychologický thriller četl dobře a byl jsem s ním spokojen,naštěstí jsem nedal na zdejší hodnocení.Příběhy z prostředí psychiatrických klinik mě vždy bavili. Kniha má temnou atmosféru a nějaké to tajemství ,které je potřeba odkrýt. Naopak co mi vůbec ke knize nesedí je obal,nemá s příběhem nic společného a kazí vzhled knihy.
Kniha ač vypadala ze začátku dějově zajímavě, konec mě totálně zklamal. A celkový pocit z knihy, přečteno a vracet se k ní nebudu.
Já prostě ke knihám s narušenejma hlavníma hrdinama nějak neumím mít vztah...Renomovaná psycholožka, co chlastá a nechává se mlátit svým věčně sjetým partnerem, to je bizár, obzvlášť, když pak dojde najednou k prozření a všechno je schopná během chvíle úplně otočit...A konec je prostě...americkej no.
Dočteno a děkuji, znovu již nikoliv.
Tato kniha mě opravdu nebavila. Velmi psychologická, zdlouhavá, kde nic tu nic... Při četbě na mě padaly deprese. Nebaví me, když hlavní postava zápasí s alkoholem a utapi se v depresích. Konec byl překvapivý, bohužel to ale celkový dojem z knihy nezlepšilo.
Tak naštěstí jsem nekoukala sem a tak jsem nekupovala knihu, prže bych chtěla horor/thriller. Jedná se čistě o psychologický román. Kniha mne zaujala a byla dobrá, čtivá. Konec předvídatelný, kdo je Richard se dá celkem rychle vydedukovat. Nejvíce mne bavila Sam, jak se měnila její osobnost nebo spíš, jak se odhalovala čtenáři. Richard mne nezajímal vůbec a současně konečné velké odhalení se u mne nekonalo a jak to tady tak pročítám, tak nejsem jediná. Pro fanoušky psychologických románů z prostředí psychologie/psychiatrie super; pokud rádi thrillery/horory ve smyslu odhalení vraždy, znásilnění, děsiví tvorové, mrazivé tajemno.. tak, prosím, sáhněte jinam, jinak budete zklamaní.
Kniha byla moc rozvleklá, bez spádu, nějak se tam pořád nic nedělo. Což mi třeba u dobře napsaných psychologických knih nevadí, ale tady to bylo takové "o ničem." Přečíst se dala, ale čekala jsem víc, doporučovat k přečtení ji nebudu.
TAk tohle nebyla kniha dle mého gusta. Velmi psychologicka, která jde velmi do hloubky duše.. asi dobře propracovaná, ale já toto neocenim
Nebylo to zlé, ale čekala jsem trošku větší napětí. Navíc mně hlavní postava byla příšerně nesympatická a neumím pochopit, jak mohla vůbec fungovat jako lékařka. Závěr se ale povedl. Nechápu zařazení horor !?
Pro mě trochu zklamání. Mezi thrillery bych knihu moc neřadila - prostě román z prostředí psychiatrické kliniky a tečka. Kniha mi přišla sem-tam nezáživná, rozjela se až někde v polovině a teprve po dvěsté stránce začala gradovat.
Na druhou stranu mě zajímalo, jak si Sam poradí se svými "démony", takže myšlenka, že bych knihu odložila se rozhodně nekonala..
Kdo je tajemný pacient Richard bylo naznačeno několik stran před koncem a pozornému čtenáři to neuniklo, takže pak samotné pátraní Sam a konečný dialog z Richardem byla jen taková ozdoba na dortu.
Možná, že jsem si zbytečně slibovala od knihy něco víc, nějaký poutavý psychologický thriller, s kapkou náboje a dramatičnosti.., ale já jsem tohle v knize bohužel nenašla.
Ach jo - přítomný čas! Pro mne první mínus. Hlavní postava tak nesympatická, že byste jí nejraději dali pár facek. Takhle že někdo může žít a pracovat ve svém oboru? A děj se vleče, natahuje a kolísá, až konečně ve třetí části zjistíte, kam to všechno míří a přijde vám to dost absurdní. Tedy - vám možná ne, ale mně jo.
První a poslední třetina mi přisla nejlepší. Prostředek bych zkrátila a konec naopak rozvinula. Kniha se mi četla dobře, zajímalo mě, jak to bude pokračovat. Kdo je záhadný pacient dávaly poslední stránky dost najevo. Hlavní hrdinka mi byla sice chvílemi nesympatická, ale z toho, co se postupně dovidame, se to asi dá pochopit a já si ji vcelku oblíbila. I proto jsem spokojená s tím, jak to dopadlo. Ale jak jsem již psala výše, škoda že závěr nebyl propracovanější.
PS. Obálka se mi vůbec nelíbí. Říkám si jen "proč"? Od koupi knihy mě odradila. Tak jsem si ji půjčila v knihovně.
PS2. Ještě malá výtka a SPOILER: Není mi moc jasné, proč se R. rozhodl pro (podle mne) tak složitou cestu - proč se chtěl dostal do léčebny jako pacient? Proč se s ní prostě nejdřív nezkusil spojit bez toho? Je to jen z důvodu, aby vznikla zajímavá záhadná napínavá psychokniha?
O víkendu jsem v knihkupectví čirou náhodou potkal knihu Slepí od A. F. Bradyové (přeložil Pavel Bakič). Protože jsem o ní vůbec nevěděl, vzal jsem jí do ruky, přečetl anotaci, pár řádků, pak první odstavec a odnesl si ji domů napnutý jak trenky na Hradě.
Anotace lákala na „strhující román o psycholožce, která sama balancuje na hranici šílenství.“ Předem jsem tedy věděl, že to nebude další thriller, že to nebude detektivka, ani horor.
Příběh je prostý. Do psychiatrické kliniky přijmou nového pacienta. Nikdo pořádně neví, co mu je, ani proč tam přišel. Ví se o něm, že byl ve vězení, ale neví se proč. Ujme se ho Sam Jamesová, která má pověst té nejlepší z nejlepších.
Všichni ostatní by si na něm vylámali zuby. A zdá se, že Sam si ty zuby na něm vyláme taky. Přestože má ale Sam pověst psychiatrické hvězdy, její osobní život na tom není o moc lépe, než život některých jejich pacientů. Nikdo (skoro nikdo) to však neví, snaží se to tajit (a myslí si, že úspěšně). Má problémy nejen se svým partnerem, ale také sama se sebou, což vede k alkoholismu a podobným lahůdkám.
Víc vám k ději neřeknu. :-) Teď zkusím popsat, co se mnou kniha dělala.
Uznávám, že napětí v příběhu moc není. Vývoj obou zásadních postav, jak psycholožky Sam tak jejího tajemného pacienta, je značně očekávatelný. Kniha je nicméně silná v popisu toho, jak Sam zvládá (či nezvládá) svou situaci a co všechno její stav a chování způsobuje. Autorka je v těchto situacích velmi pevná v kramflecích (aby ne, sama je terapeutka). Přestože tedy příběh směřuje tam, kam čekáte, není to úplná nuda, neboť je tam několik velmi dobrých momentů, které vynahradí předcházejících několik desítek stran.
Mrzelo mě, že si autorka nedala víc práce s jednotlivými prvky zápletky. Je mi divné, že si nikdo nevšiml toho, co se se Sam děje, jejích chyb, jejího divného chování. Tedy, skoro nikdo. Jako pěst na oko bohužel působí závěrečná pointa. Sice to k ní víceméně mohlo směřovat, ale ten cukrkandlový finiš si kniha nezasloužila.
Jsem v pokušení vypichovat tu další a další věci, které mi na knize vadí, a přesto to už neudělám. Není to žádná perla, není to skvost a není to určitě nejlepší psychologický román, který jsem četl (ale zároveň ani nejhorší). Přesto mohu říct, že mě to bavilo číst, že jsem byl zvědavý, co se se Sam nakonec stane a hlavně, hlavně: Kdo je ten tajemný pacient? (ale toto poznání bylo nakonec největší zklamání).
Pokud tedy nemáte zrovna co číst a psychologické romány vás zajímají, můžete to zkusit. S čistým srdcem a duší to ale doporučit, při veškeré snaze, nemohu.
Kniha Slepí byla námětově rozhodně zajímavá. Hororová ani thrillerová mi ale nepřišla ani trošku. Hlavní hrdinka Sam je zkušenou terapeutkou na psychiatrické klinice, jejíž soukromý i pracovní život by se kde komu mohl zdát dokonalý. Je tomu ale skutečně tak?
Sam se potýká s určitými problémy, které se na více než 300 stranách snažíme pochopit,. Dostane na starosti obávaného pacienta, se kterým nechtějí mít kolegové nic společného. Jak si Sam s tímto pacientem poradí?
Upřímně, čekala jsem něco jiného. Neříkám, že kniha byla špatná. Když si čtenář zvykl na styl psaní a snažil se pochopit Samanthinu povahu, příběh plynul jak po másle. Nicméně jsem trošku zklamaná. Čekala jsem více plíživou atmosféru, nějaký velký zvrat. Za mě ale úplně nepřišel. Na posledních cca 80 stranách už jsme mohli tušit o co tu půjde a to se v poslední větě na poslední straně také objasnilo. Víckrát už tuto knihu ale číst nebudu.
Až na ten useknutý konec, který se dal posledních 100 stran tak nějak tušit, tak to bylo rozhodně zajímavé čtení a bavilo mě to až do konce. Poučné čtení, jak může v zaměstnání zdánlivě úspěšný člověk bojovat v soukromí s tolika osobními démony a lidmi, kteří ho jen využívají k uspokojení svých zvrácených potřeb. Trochu kostrbaté je mi jevilo odpoutání od alkoholu, ale chápu to tak, že autorka potřebovala trochu urychlit děj. Asi bych hned nesáhla po knize s podobným námětem, ale bylo to na prvotinu dobré čtení.
Pro mě doložení skutečnosti, že se nevyplácí dát na zdejší hodnotící komentáře (resp. jejich většinu), na jejichž základě bych po knize vůbec nesáhla.
Přestože současná americká próza neobsadila police mé knihovničky, tohle dílko se vyplatilo, přihlédneme-li k faktu,že se jedná o autorčinu prvotinu, není možné hodnotit méně, než plným počtem hvězd.
Kniha se četla dobře, ale celkem brzy jsem tušila rozuzlení, hrdinka mi chvílemi lezla až na nervy, sama zralá na odbornou pomoc.. Ale jako odpočinková kniha jde..
Začátek mě velice bavil, ale druhá půlka už byla slabší. Bohužel bych tuto knihu thrillerem nenazvala. Od toho žánru si představuji něco jiného.
Hm... ne. Podle anotace jsem byla natěšená na nějaký hluboký psychologický příběh plný zvratů a šokujících odhalení, ale nedostala jsem ani jedno. Prvních 200 stran je jen popis vyhořelé, leč sebestředné psycholožky a jejích excesů, s Richardem se nějaká ta akce konečně rozjede až pak a to úžasné překvapivé odhalení jsem odhadla hned vzápětí... Čte se to sice poměrně rychle, ale forma je mimo přímé řeči tak nějak nezáživná a k uzívání popisná: „Zvonek mě vyleká tak, že lahvičku laku, do které se v tu chvíli zrovna dobývám, upustím na koberec. Vazká šedá tekutina vychlístne z hrdla na nohu stolku. Klopýtám k domovnímu telefonu a srdce jako by mi chtělo vyskočit z hrudi,“ jako z osobního teen-deníčku.
Neupírám Bradyové nápad, ve svém oboru se jistě vyzná, ale provedení není nic moc. V podobných psycho-thrillerech za mě jednoznačně vede německý Wulf Dorn, který taktéž pracuje na psychiatrické klinice, ale psát skutečně UMÍ. 1,5*