Slepé uličky archeologie

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V knížce, která představuje „jakýsi malý výběrový slovník archeologických omylů minulosti“, seznamuje autor s řadou zajímavých problémů, jimž světová a zejména česká archeologie věnovala značnou pozornost, ale které pro vlastní vědecké poznání nemají praktický význam. Vypráví o nálezech pravěkého písma, o domnělých památkách paleolitu, o hrobech slavných osobností, o římských památkách v Čechách a na Moravě, o archeologických falzech aj....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/69_/69648/slepe-ulicky-archeologie-U8H-69648.jpg 4.514
Žánr
Literatura naučná, Historie
Vydáno, Československý spisovatel
více informací...


Nahrávám...

Komentáře (4)

Kniha Slepé uličky archeologie

Přidat komentář
Corso
28.10.2019

Knizocka mala vzhladom ale bohata obsahom. Podava zaujimavy pohlad na dejiny archeologie, tazisko je na 19.storoci, prvej polovici 20. Nazov to vystihuje, na jedenastych temach ukazuje akymi omylmi sa archeologia zaoberala, ci uz z dovodov vtedajsej urovne vedomosti, alebo niekedy z politickych, vysnenych idei. Niektore kapitolky pripominaju pitavala, ked ide o falosne objavy, ci uz pre zisk, alebo este castejsie, ako podpora zbozneho zelania. Najdete vela knih ktore sa zaoberaju modernym pohladom na dejiny, moderne metody archeologie. Ale aj omyly su vo vede dolezite, a na tie sa dost nepravom casom zabuda. Prinajmensom su zaujimavym citanim a dokladmi akymi cestami (odbockami a obchadzkami) sa niekedy archeologia uberala.

Ikkju
27.01.2019

Zvláštní, jak se o historii vědělo od určité doby víc a víc, od vkládání pěstních klínů pod krovní trám proti bleskům až po pochopení, že jde o primitivní nástroj z určitého období.

Na druhou stranu ani "lidová moudrost od dřevních dob nezaostávala, v autorovo době by například menhiry s potvrzeným původem šly spočítat na prstech ruky, dnes už se přesně "ví", k čemu sloužily, od romantických teorií o keltském telegrafu po různé, často protichůdné a někdy až šílené teorie o různých energiích.

Zajímavé čtení, pár míst jsem znal i ze svých návštěv.

TheMelorry
29.12.2018

Kniha pro mě byla velkým překvapením. Čekala jsem všechno možné, ale takhle zajímavou a vcelku čtivě napsanou knihu, rozhodně ne. Je zajímavé sledovat, jak se archeologie a hlavně způsoby bádání vyvíjely, kolik různých omylů nastalo a hlavně kolk napodobenin a falz se v objevilo. Za mě skvělé čtení, které může bavit i čtenáře méně znalé historie.

HTO
10.03.2011

Úžasně zajímavá kniha, nejen poučná (hlavně co se tzv. romantické archeologie, která naše země tak mocně zasáhla, týká), ale i neobyčejně zábavná – namátkou: V obci Neu-Käbelich vykopali v roce 1853 nádobu, na níž učenci viděli nápis. I poslali ji do Prahy k rozluštění Šafaříkovi, ale luštění se nakonec ujal Jan Erazim Vocel. Po mamutí práci Vocel nápis, psaný slovanskými runami, rozluštil takto: „eva gamna ksansoa“. Eva = přehláska z pův. ova, značí „tato“. Gamna = jamna, po dosazení náhodně vypadlého „i“ jamina, značí jáma, přeneseně hrob. Ksansoa = gen. ke ksans, značí kníže. Tedy: „Toto je hrob knížete / kněze ...“ jehož jméno se nedochovalo. Šafařík, Hanuš i Hanka souhlasili. Ne tak časopis Lumír. Dubnové číslo přineslo anonymní článek (autorem byl F. B. Mikovec) nabízející pět dalších výkladů:

1. Tato jemná knížete (např. manželka)
2. Toto kamna kněze („nosecí kamna“, nad nimiž si kněz při bohoslužbě ohříval ruce)
3. Miska k obřadům a veřejným slavnostem (pakliže je nápis německy)
4. Umírající jalovice zčásti (již) mezi byliny náleží (čteno s pomocí slovníku irštiny; nádoba by sloužila k chytání krve z obětované krávy)
5. Ejhle kaštany bez husy (čteme-li novodobou, ovšem nevzdělaným hrnčířem zkomolenou, francouzštinou; Eh voilà gamandes sans oie)

Profesor Vocel byl dotčen nemálo, ale marně protestoval. Posoudit nápis nyní je těžko – nejspíše šlo (píše Karel Sklenář) o náhodné trhliny či rýhy... Sám Vocel napsal v Pravěku země české, vyšlém o patnáct let později: „Jistiti však nemohu, že bych, vykládaje smysl oněch zatemněných znamení, tenkráte s pravdou se byl potkal.“