Skleněná cela

Skleněná cela https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23009/bmid_sklenena-cela-65be977819ebd.jpg 4 20 4

Do prostředí jižanské věznice ve Státech nás zavádí hlavní hrdina, který je neprávem zatčen a odsouzen na šest let. Ve věznici panuje brutální násilí. Po vypršení trestu se sympatický hrdina ocitá na svobodě s pocitem, že společnost mu dluží šest let života a stává se bestiálním vrahem. V této knize předchází trest zločinu a zločin je pak jen přímým důsledkem trestu. Skleněná cela je autorčiným osmým románem. Brzo po jeho vzniku odborníci poznali, že nejde – v rozměrech století – o nic menšího než o protimluv k Dostojevského Zločinu a trestu, pojednaný ovšem stylistickými prostředky naší doby – od všudypřítomné nejistoty a strachu, až po brutální sondy do duše takzvaných počestných lidí. Je to Dostojevský naruby: trest předchází zločinu, zločin je přímým následkem trestu, a ne naopak.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány , Thrillery

Vydáno: , Paralela 50
Originální název:

The Glass Cell , 1964


více info...

Přidat komentář

alca-212
19.09.2023 4 z 5

Autorku mám ráda, ale už dlouho jsem si od ní nic nepřečetla a tak mi téma letošní ČV "Kniha s místností v názvu" přišlo vhod.
Jak už je napsané v anotaci - trest tady předchází vině, takže se začátek odehrává ve vězení. A stejně jako hlavnímu hrdinovi i mně se tato část docela táhla... :-). Kapitoly po propuštění pak už za mě neměly chybu.
Když to shrnu - Talentovaný pan Ripley to nebyl, ale i tato kniha za přečtení stála a jsem ráda, že jsem se k ní po letech vrátila.

Peggy2711
15.07.2021 4 z 5

Četla jsem v rámci výzvy a moc si od toho neslibovala, ale byla jsem nakonec mile překvapená. Kniha mě bavila, velmi dobře se četla, žádné zbytečné popisy, ale pěkně popsané prožitky hlavního hrdiny, dalo se do toho vžít a pochopit jeho jednání. Určitě zkusím i další knihy od autorky. A tohle se mi na výzvách líbí, že mě přivedou k dílům, kterých bych si jinak ani nevšimla.


trudoš
18.08.2020 4 z 5

„Chce to trpělivost a nedat se. Bude to dlouhý, pomalý boj.“
Pozvolna gradující psycho a to jak část odehrávající se ve věznici, tak i ta popisující návrat do civilního života. Snad jen, že na můj vkus Patricia Highsmithová zbytečně vyostřuje vztahy, ovšem tady je třeba brát na zřetel dobu vzniku, protože o pár desítek let dříve ještě pořád společenské postavení stálo pouze na vaší dobré pověsti. Stran zápletky každopádně spokojenost, přestože si myslím, že by si děj zasloužil trochu víc komplikací a některé scény nemusely být tak průhledně tragické – ale to je můj osobní problém, protože nemám rád, když sleduji, jak na sebe hrdina plete bič a já s tím coby pozorovatel nemohu nic dělat.
Legrační ale je, že když si román zpětně zrekapitulujete, zjistíte, že se toho v něm zas až tak moc neodehraje. Dvě stě stran a jedna vražda, přičemž zbytek tvoří jen spousta omáčky. Ovšem napsané je to natolik sugestivně, že jsem se nenudil ani vteřinku a Philu Carterovi držel palce až do samého konce.

hanča34
15.03.2016 5 z 5

Moje první kniha od této autorky a hned jsem byla mile překvapena. Nebyla jsem překvapena, že právě ona napsala Talentovaný pan Ripley (film patří k mým oblíbeným). Její věcný, téměř novinářský styl psaní mě velmi vyhovuje. Ráda bych si přečetla další knihy.