Sílící bouře

26.03.2024

Za me zatim zcela jednoznacne nejlepsi dil serie Vrcholna republika. Konecne me to bavilo - spousta akce, napeti a zajimavych postav. Nicmene v nejlepsim se ma prestat. Prvni dva dily me vubec nebavily a kdyz vidim hodnoceni tech dalsich, ani me to nelaka.

25.02.2024

"...a Robert? Však víte, jak to s takovými bývá."
Přestože Sílící bouře zahrnuje své čtenáře a čtenářky obrovskou přehršlí jmen, v nichž je téměř nemožné se dokonale vyznat (trochu ve stylu citované Cimrmanovy operety Proso) a přestože Nihilové jsou opět okázale drsní jak šmirglpapír, kniha je i přes větší rozsah čtivá. Oproti tradičně nudným, šablonovitým Nihilům zaujmou spíše zástupci práva a pořádku, v první řadě kromě Jediů tentokrát i kancléřka Lina Soh a povedené jsou i obě vedlejší romantické linky. Takže celkově nakonec mírně příjemné překvapení.

28.08.2023

Za mě je tohle povedený díl. Delší soubojovou částí mi připomněl i sérii X-Wing. Ze série High Republic zatím nejlepší.

26.12.2022

Třetí kniha z řady Vrcholné Republiky se čte již velmi dobře a člověk si vytváří vztah k postavám, kde předtím nebyl. Dalo by se říct, že se velkou část příběhu nic zásadního neděje, což nám dává možnost právě poznat postavy, ale něco bych samozřejmě proškrtal. Nihilové ale bohužel nejsou vůbec dobrými záporáky. Jsou strašně nezáživní a nepřijde mi, že by byli nějakou extra hrozbou. A jelikož je příběh tak dobrý, jako jeho padouch, nemůžu dát knize i přes její čtivost vyšší hodnocení.

15.03.2022

(SPOILER) Na "Sílící bouři" jsem se těšil. "Světlo rytířů Jedi" mě stejně jako "Do temnoty" hodně nadchlo i bavilo. U pokračování mi docela zmrznul úsměv na rtech. Textu extrémně chybí dynamika. Absolutně celý příběh se odehrává okolo jednoho místa - výstavy Republiky - kde se odehraje dlouhá bitva, sledovaná hned několika příběhovými liniemi. Naprosto nadbytečná mi přišla celá zápletka s kancléřčiným synem, kterou může zachránit jenom to, pokud ji kolokvium autorů "Vrcholné republiky" použije v budoucnu jako politickou zápletku. Spousta dialogů mi přišla nudných a povrchních. Naprosto mimo je pak ambice Nihilů na přímý útok vůči Republice. Motivy nedávají smysl, protože od počátku víme, jak je na tom organizace špatně a že by bylo moudřejší přeskupit síly na okraji vesmíru. Ale ne. Oni se rozhodnout dál plýtvat zdroji, udělat ze sebe terč galaktické vlády a riskovat válku s Jedii. Proč? Aby je "začali brát na vědomí". Co se pod touto formulí skrývá, nevím, ale nevěštím Nihilům dlouhou budoucnost.

Abych ale jen nekritizoval, hodí se vyzdvihnout (některé!) postavy. Stellan Gios je ztvárněním zhoubné pyšnosti řádu Jediů, což se projeví ve výprasku, který mu dá v podstatě banda žoldáků na steroidech. Elzar Mann ztělesňuje tradiční propadání temné straně na základě zhroucení filozofie Jediů, které se jako téma často objevovalo v Legends. Tylera Yorrick nám zase umožnila nahlédnout na existenci odpadlíků řádu. Vyloženě mě pak bavil blobovitý rytíř Jedi v exoskeletu OrbaLin. Humorné hlášky taky neurážely.

Tady nakonec uberu k lepším 2*, protože jsem se musel nutit, abych knížku dočetl. Jedno dějiště pro 400 stran je hrozně málo. I tak se ale těším na další díl.