Šepot
Mijuki Mijabe
Mamoru Kusaka vyrůstá v rodině své tety Joriko. Poté co jedné noci jeho strýc taxikář nezaviněnou náhodou autem porazí a smrtelně zraní mladou dívku, začnou rodině hrozit velké potíže. Byla to ale opravdu „pouhá“ tragická dopravní nehoda? Mamoru začíná pomalu skládat drobné střípky rozsáhlého a osudového příběhu čtveřice mladých žen, které využívaly důvěřivosti osamělých mužů, mámily z nich peníze, aby je nakonec ponechaly zničené jejich osudu. Nyní ale jedna po druhé umírají – trojice už něžije: ke dvěma sebevraždám se přidala ona strýcova nehoda. Poslední přežívající hrozí smrtelné nebezpečí… pokud ji Mamoru nenalezne dříve než tajemný pachatel.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2010 , Knižní klubOriginální název:
Madžucu wa sasajaku , 1989
více info...
Přidat komentář
Upřímně řečeno ani nevím kolik hvězdiček si tato kniha zaslouží. Ze začátku jsem byla trochu zmatená, neboť jsem nevěděla která kapitola o kom vypráví. Pak se to spravilo, nicméně už jsem četla i lepší knihy. Neříkám, že je to špatné počtení, určitě se ke knize ještě někdy vrátím, ale nic zvláštního na Šepotu nevidím.
Tohle je přesně ten typ knihy, co vás na první pohled zaujme jak názvem, tak obálkou. Ani jsem nemusela moc dlouho přemýšlet nad tím, jestli koupit nebo nekoupit..
Celkově se mi kniha hodně líbila. Byla originální, zajímavá. Bavila mě číst, těšila jsem se na každou další stránku, takže jsem ji přečetla doslova jedním dechem. Jsem ráda, že jsem si ji nakonec pořídila.
Takže hodnotím čtyřmi hvězdičkami, protože mě prostě jen nedostala do kolen ani neposadila na zadek ;-)
Čtivá a vcelku zábavná knížka. Nicméně napětí jsem trochu postrádala, čekala jsem větší nářez. No a taky byla občas trochu prvoplánová a předvídatelná. Na můj vkus je dost nevyvážená - pomalý rozjezd a v poslední třetině najednou plno akce a děje. Celkem oceňuji snahu s jakou se autorka snažila vyvarovat se (bohužel) neúspěšně hluchým místům, ale na druhou stranu, spousta horších knížek jich má víc a okatějších.
Mně se kniha naopak líbila, jiný svět, jiné napětí, skvělé, já se začetla a nemohla odtrhnout..
Kdybych to měl k něčemu přirovnat, tak je to taková všehochuť: Murakami + Larson + Kruh = Šepot. Kvalitně nechutný rozjezd, občas slabá místa.
Milá kniha. Obálka úžasná. Akorát mi tam pořád nějak nesedí ten název. Nevím proč, prostě pocit. Na začátku jsem se dost ztrácela, myslím, že bylo příliš postav (špatně podaných) najednou. Hodně děje najednou. Ale nebylo to nepřekonatelné. Možná to taky bylo těmi japonskými jmény, na které nejsem zvyklá. Tak od třetí části už to bylo v pohodě a naopak jsem se potom časem nemohla skoro ani odtrhnout, ale to až v poslední třetině. Mamoru byl pro mě dost zajímavou a milou postavou než se to pokazilo, aby se to mohlo zase trošku spravit. Haruki Murakamimu se nevyrovná, ale myslím, že je to celkem nadějná spisovatelka. Je škoda, že tady ještě nevyšla nějaká další její knížka.