Sedm let v Gulagu

Sedm let v Gulagu https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/250475/mid_sedm-let-v-gulagu-250475.jpg 4 5 2

František Polák byl legionářem v Rusku, ve 20. letech advokátem dělníků a komunistických aktivistů, který v roce 1930 vystoupil z KSČ na protest proti ovládnutí strany radikálním křídlem. Jako uprchlík před nacismem se stal členem čs. zahraniční armády na východě, následně byl však zrazen jejími vedoucími činiteli a vydán NKVD. V letech 1939–1947 byl vězněn v Gulagu. Po návratu do Československa v březnu 1948 uprchl na Západ s cílem informovat svět a rodnou zemi o sovětské realitě, které sám dlouhá léta odmítal uvěřit. Přestože sepsal vzpomínky na Gulag již koncem 50. let v exilu, nedostalo se jim v jeho domovině v následujících padesáti letech zasloužené pozornosti.... celý text

Přidat komentář

TipsyChipsy
05.12.2023 5 z 5

Velice dobré svědectví z Gulagu, cennější o to, že pochází od českého intelektuála. Dílo je sepsáno skvěle, má dobrou literární úroveň a strukturu. Autor si prošel tím nejhorším, co otrok v sovětském zajetí mohl zažít, nezůstává jen u svých zážitků. Všímá si i osudů a myšlenek spoluvězňů, zamýšlí se nad sovětskou realitou zotročení ruského mužika. Vnímá přítomnost osob zavlečených v roce 1945 do gulagu z Československa, dále ruských vojáků, kteří osvobozovali Československo, a také skončili v gulagu. Obraz totální represe a atmosféra nezměrného strachu. Samostatnou část knihy tvoří podrobný příběh jeho repatriace (získání souhlasu k odjezdu ze Sovětského svazu), který má absurdně Kavkovský a Orwellovský rozměr.


Člověk se pořád diví. Ve škole jsme se učili o Svobodově armádě. Už jsme se neučili, že vojáci této armády byli hlavně vězni propuštění z gulagů (jako autor této knihy, v gulagu 1939 až 1942). Tato kniha mi však ukázala ještě další překvapení. Některé vojáky do gulagu vrátili. Jako autora této knihy, Františka Poláka. Když už byl se Svobodou roku 1942 v Buzuluku, byli do gulagu zase vrácen, a to s vědomím prezidenta Beneše, který ho obětoval pro dobré vztahy se Sovětským svazem

Lenka4
04.04.2022 4 z 5

Literární úroveň vzpomínek není valná. Časté opakování již sděleného, zasazení stejných motivů do nových dějů, či líčení života v táboře s chladným odstupem, je prokládáno plamennými odsudky komunistů, filosofickými úvahami o zotročení ruského mužika a studiemi jeho duše, strojenými dialogy, které nevyznívají příliš autenticky a zdrcující kritikou veškerého osazenstva tábora. Pokud autor tyto prostředky nepoužil zveličené ke zvýšení efektu svého díla, ale jsou odrazem jeho jednání, je zřejmé, že s takovýmto přístupem nemohl na místě nalézt spřízněné duše ke vzájemné podpoře a trávil tak roky strádáním ve vnitřní osamělosti. S opravdovou lítostí lze sledovat jeho osudy po propuštění, kdy se na českém velvyslanectví v Moskvě snažil domoci repatriace. Citlivost duše tohoto nepříjemně moralizujícího člověka odhalují verše, zařazené v další části publikace. Neméně překvapivá je i poslední část přibližující život pana Poláka s důrazem na jeho politické postoje. Za celkovou koncepci knihy si autoři zaslouží velkou pochvalu.