Sabagiro už ne!
kniha od: Martin Surovec
KoupitKoupit eknihu
Flegmatik Šupl a perfekcionista Martin se rozhodnou vyrazit třiadvacetiletou Škodou Forman na velkou výpravu. Směřují do míst, kam jim české velvyslanectví v Moskvě důrazně nedoporučilo jezdit. Aby toho nebylo málo, přiberou do party úplně cizího kluka z internetu, protože se to ve třech lépe táhne (a taky platí). Během cesty vyjde najevo, že ani tři páry rukou nestačí na to, aby odtlačily auto z vyprahlé pustiny, a ani troje oči nevypátrají peněženku ztracenou na území zkorumpovaných policajtů. Dobrodruzi se sice vyhnou válečnému Donbasu, ale přesto je v noci překvapí nedaleká střelba ze samopalu. Jakmile však opustí Rusko, všechno se změní. V Gruzii klukům okamžitě učarují majestátní scenérie Velkého Kavkazu a přivítají je místní lidé s neutuchající touhou nezištně druhým pomoci a náležitě je pohostit. Zdá se, že nebezpečí pominulo… Nebo ne?...celý text
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/409090/big_sabagiro-uz-ne-CZw-409090.jpg 4.330Komentáře (21)
Kniha Sabagiro už ne!


Sabagiro ano! :-)
Velmi sympatický cestopis, ti kluci jsou takoví správní "střelci" ještě nezkušení (autíčko hovoří za vše, ale všechna čest!), ale mají kuráž a nejde jim nefandit, aby ustáli všechny nesnáze se zdravou kůží a s humorem. Jen škoda, že hodně míst fakt prosvištěli, jako by se báli nechat auto vychladnout. Ale kéž se brzy dočkáme dalších jejich příběhů.
Samotné Sabagiro bych si ráda vyzkoušela. I když asi taky jenom jednou :-)


Autorův humor i styl vyprávění se mi líbil, v Gruzii ( ve zmíněné Tbilisi i Batumi) jsem sama byla a o to více si mě povídání získalo. Oceňuji odvahu cestovat takové dálky polozpadlým vozem, připomínalo mi to cestování Trabantem Dana Přibáně.
Nicméně často mi to přišla jako honba za projetí co nejvíce zemí, málokde se zastavili (nucené zastávky kvůli autu nepočítám:D). Určitě by se mi líbilo více, kdyby v zemích strávili více času a více by nám památky nebo zajímavosti přiblížili... častokrát stát opravdu jen prosvištěli. Kvůli tomu dávám o hvězdičku méně:)


Ze začátku jsem z této knihy měla obavy, protože se jedná o první cestopis, co jsem kdy přečetla. Ale nakonec se mi líbil! Tato kniha je taková jednohubka. Díky krátkým kapitolám a fotkám jsem ji měla za chvilku přečtenou. A rozhodně to nebyl ztracený čas, naopak. I když tahle kniha měla nějaké mouchy a nebyla dokonalá, užila jsem si ji. Překvapivě jsem se bavila i u scén o opravování auta a tomu bych předtím vůbec nevěřila.
Doufám, že Martin Surovec nebude psaní a cestování věšet na hřebík a my se dočkáme ještě další knihy od něj. Věřím, že tento cestopis si najde spoustu nadšených čtenářů. Za sebe ho doporučuji!


Tato kniha je první cestopis, který jsem kdy přečetla. Moc se mi líbí zpracování jednotlivých zážitků a musím ocenit i doplňující fotografie, člověk si pak zvládne situaci mnohem lépe představit. Taky musím vychválit výběr dopravního prostředku a destinace. Já osobně bych se do těchto zemí někdy ráda podívala a tato kniha pro mě byla takový návod, lákadlo a zároveň i varování před některými kouty určitých zemí. Moc se mi kniha líbila a mohu jedině doporučit!


Cestopisy miluju. Tenhle je navíc od českého autora a pojednává o tak trochu punk cestě starou Škodou Forman. Trochu to připomíná Trabanty Dana Přibáně. Najdete tu všechno: humor, dobrodružství i poznání, že je rozumné promyslet si, s kým se na tu dobrodružnou výpravu vydáte. Možná taky zjistíte, že dobrodružství je snadno dostupné pro každého. Stačí jenom vystoupit z komfortní zóny, sbalit do batohu hromadu odvahy, přibalit trochu štěstí a vydat se na cestu.


Vlastně ani nevím, jestli jsem od knihy měla nějaká očekávání. Byl to můj úplně první cestopis, možná jsem se trochu bála, že bude plný suchých informací a zbytečných pouček. Nebyl. Bylo to jako kdybych seděla s autorem u piva a on mi prostě jen živě líčil všechny zážitky z cest. Za mě příjemné překvapení.


Asi každý, kdo někdy cestoval tak trochu „na punk“, se v tomhle cestopisu najde. Kluci to teda dotáhli trochu do extrému tím, že cestovali starou Škodou Forman, ale zase díky tomu neměli nouzi o spoustu zábavných i vypjatých momentů. Právě tyhle drobné každodenní strasti a slasti cestování se podařily autorovi skvěle zachytit a člověk hned dostane chuť se sbalit a zase někam vyrazit.
Některé příhody, jako třeba uplácení ruských policistů pivem nebo hledání náhradní nápravy na Formana někde uprostřed ničeho, jsou hodně vtipné a myslím, že mi utkví v paměti ještě dlouho po přečtení.
Pokud bych měl něco vytknout, tak je to fakt, že na stylu psaní je občas znát, že je to autorova prvotina. Na druhou stranu to činí celé povídání hodně autentickým.


Pro mne osobně popvé čtený cestopis, vždy jsem se bála. No nyní pokud je většina psána stejným humorem a stylem, tak měním názor. Musím říct, ač nera tak jsem musela číst na etapy. Kniha je napsaná hezkým humorem a když se vcítíte do ogarů a dokážete si představit co prožívali, tak má kniha hned jiný ráz. Kniha se jednoznačně povedla. Chvíly si myslím, že s kluky je ámen a pak mě trkne, kdo by psal knihu? Prober se. A ejhle oni se z toho nějak vylízali. ???? bylo mi ctí ji číst, kdy bude pokračování????? Kdo nečetl cestopis a chce si přečíst doporučuji tento! ????
Doporučujeme




Štítky
Rusko Gruzie Arménie Turecko Ukrajina Škoda (automobily) státní hranice lanovky cestování divočina
Autor knihy
Kniha Sabagiro už ne! je v
Přečtených | 32x |
Čtenářské výzvě | 9x |
Doporučených | 4x |
Knihotéce | 9x |
Chystám se číst | 17x |
Chci si koupit | 8x |
dalších seznamech | 1x |