Říkali mu Sefi
Viktor Fischl
Pohádkový příběh s půvabem světa arabských pohádek. V tomto světě procitl k životu hliněný panáček, kterému začali říkat Sefi. Byl to chytrý a veselý klouček, jenže nerostl, byl pořád tak maličký, jak ho hrnčír Kalifa uhnětl. Zato ale rozuměl řeči zvířat a ptáků. A toto umění bylo jeho jedinou výhodou v nerovném boji s čáry a kouzly zlého vezíra. ... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1990 |  Dvorní šašci |
| 1996 | Hovory s Janem Masarykem |
| 2005 | Kuropění |
| 1991 | Pátá čtvrť |
| 1990 | Dr. Karel Steinbach - svědek téměř stoletý |
Sefi je něco mezi Palečkem, Tillem Eunspiegelema a kouzelníkem Žitem. Pan Fischl měl úžasný dar slova a tady ho propůjčil dětské pohádce. Je to pro děti zjednodušené, nepoužívá tak košatý jazyk, jaký známe z jiných jeho děl, nicméně ve službě pohádce funguje povídání i tak skvěle. V textu najdeme všechny oblíbené Fischlovy témata a obrazy - kohouty, jichž měl obrovskou sbírku, ozvěnu lítosti jako způsobu vyrovnání se s krutostí a jiné. Vzhledem k tomu, že jsem pana Fischla osobně znala, vím i jak velmi jej trápily spory v Izraeli mezi araby a židy, věřím, že snad proto napsal pohádku, která tak moc čerpá ze všech kulturních zdrojů blízkého východu, židovské tradice a vlastně i jeho českých kořenů. Že dávám tři hvězdičky je proto, že ten jazyk je snad pro děti opravdu až příliš košatý a jako celek to ne úplně funguje.