Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Literatura světová , Divadelní hry
Vydáno: 1920 , Zora
Originální název:
Ревизо́р , 1836
více info...
Přidat komentář
Pro mě tato kniha byla povinnou četbou k maturitě a dokonce jsem si ji vytáhla u maturity, ale zvládla jsem to kniha se mi četla dobře místy jsem se i zasmála takže humor této hře neschází. Viděla jsem pouze divadelní zpracování film jsem ještě neviděla
3*/5*
Povinná četba na češtinu.
Gogol nemá zvlášť propracovaný styl jako třeba Shakespeare, ale čte se rychle a jde o přehledný text. S žádnou postavou jsem nesympatizovala, Chlestakov mi vyloženě nesedl.
Místy vtipné, hlavně Bobčinský a Dobčinský, a pár stran před koncem jistě stojí za přečtení.
Jsem ráda, že jsem se do knihy pustila, ale znovu autorovo dílo vyhledávat nebudu.
Doporučuji milovníkům klasické literatury.
Kniha se mi hodila do čtenářské výzvy, tak jsem toho využila. Bála jsem se, že mi bude dělat problém jazyk a budu se s knihou trápit. Naštěstí to tak nebylo. Filmové zpracování jsem neviděla, a proto jsem se do příběhu ponořila poprvé. Je to napsané svižně, i s rozumným překladem. Je to příjemná změna mezi mým nejčastějším čtivem a opět jsem byla políbená klasickou literaturou.
Nikdy jsem nebyla fanynkou romantismu, obzvlášt ruského (potažmo ukrajinského) a povinné četbě z tohoto období jsem se vyhýbala. Revizor je ale celkem krátké dílo, satirické, a tak trochu atypické. Navíc ve formě divadelní hry. Příběh sám o sobě není špatný, děj ubíhá, autor jasně poukazuje na vlastnosti některých lidí, ale můj šálek kávy to prostě není.
Musím říct, že Revizor mě velmi překvapil. Od čtení jsem se nemohla odtrhnout a já jsem se neskutečně pobavila u líčení lidské hlouposti. Témata, která Gogol v Revizorovi zpracovává, mi přijdou i teď velmi aktuální a pravdivá. Z tohoto dramatu musím vyzdvihnout i skvělé charaktery postav.
Viděla jsem tuto hru na divadle několikrát, nyní jsem si ji poprvé přečetla i s poznámkami autora, který dost přesně určil kdo a jak má vypadat, jak se má vyjadřovat... Herec nemá se snažit, aby "působil komicky, tím víc přijde k platnosti komika jeho role. Komika se objeví zcela automaticky a vážnosti, s níž každá osoba v komedii vystupující jde za svými záležitostmi." Někde si to divadelníci zkracují a jinde natahují, postavy si přizpůsobují svým představám. Je dobré přečíst si originál.
Povedená satira, hodně jsem se u toho zasmála. Líbil se mi i styl psaní, moc hezká čeština, kvůli níž čtu klasiky.
Jedno z nadčasových děl, protože lidé jsou pořád stejní. Pobavila jsem se. I staré klasiky stojí za to si přečíst.
Tuto veselohru jsem četla někdy na střední škole, ale už se mi nějak vypařila z hlavy. A teď, po několika letech, jsem se do Revizora pustila znovu a jsem nadšená! Tehdy jsem to zřejmě nedokázala tak docenit, ale tentokrát jsem se skutečně při čtení musela smát :D Skvělá hra, mnohovrstevnatá... Když jsem četla doslov a reflexi, pobavilo mě i to, že údajně car Mikuláš s carevnou raději během divadelní premiéry opustili sál, neboť je hra pohoršila... Puškin se prý ale smál! :D Je prostě zábavné, jak někteří lidé postrádají smysl pro humor... a jak se nedokážou dívat sami na sebe do zrcadla, které jim někdo nastavuje. Perfektní, nadčasové, tolik aktuální v současné době! :)
Díky Čtenářské výzvě si plním občas i dluhy v podobě klasiků.
Nadčasové dílo. A opět ujištění, že emoce, city, povahy - nic z toho se nemění tak, jako se proměňuje vnější svět. Pachuť z lidské malosti - vypočítavost, zneužití moci, lži, zakrývání skutečnosti.
Gogol patří mezi velikány klasické literatury a že jeho dílo je nadčasové nikdo nemůže popřít. Díky ČV jsem se opět vrátila do svého mládí, kdy Revizor byl povinnou četbou. Na rozdíl od té doby, teď jsem si knihu docela užila.
Kniha patří mezi klasické díla. Jedná se o komedii, kterou dějovou zápletkou lze přirovnat ke každé době. Musím uznat, že filmové zpracování s Vkastou Burianem se mi líbilo víc než samotná kniha.
Ľudská povaha sa rokmk vôbec nemení. Ako boli ľudia hlúpi a chamtiví kedysi, tak sú aj teraz.
Jako mnozí jiní čtenáři jsem si knihu vybrala díky ČV.
Připomnělo mi to má středoškolská léta, kdy kniha byla zařazena do povinné četby. Byla to jedna z knih, kterou jsem tenkrát nečetla a spoléhala na filmové zpracování.
Líbilo se mi, že je k samotnému dílů jakýsi úvod od autora, jak vzniklo i závěr, kde autor vysvětluje jednotlivé postavy.
Určitě je asi nejlepší si knížku přečíst po shlédnutí nějakého představení.
Přiznávám, že pro mě byly složité jména postav.
Ale je neuvěřitelně, že ačkoliv se jedná o historické dílo, její náplň je až na pár maličkostí stále aktuální.
Gogol napsal hru, která je i po tolika letech stále aktuální. Jediný kámen úrazu byla jména.. v těch jsem se neustále ztrácela, asi od poloviny jsem jména přestala řešit úplně a hned se to četlo mnohem lépe. Určitě bych chtěla vidět divadelní zpravování
Čteno kvůli výzvě, scénáře moc ráda nečtu, spíš je zajímavé ho přečíst třeba po shlédnutí inscenace v divadle. Klasika, která v psané formě neurazí ani nenadchne.
Včera jsem byla na představení v divadle a bylo to naprosto super. Bylo zřejmé, že režisérka provedla nějaké úpravy textu a udělala z toho aktuální hru, v níž každý poznal některé postavy naší současné (či nedávné) politické scény. Dle mého názoru představení překonalo i známé filmové zpracování s Vlastou Burianem. Zajímalo mě, jak moc se herci odchýlili od původního autorova textu a tak jsem hned druhý den (dokud mám představení ještě relativně v paměti) stáhla e-book a na jeden zátah přečetla. K mému překvapení těch úprav bylo minimálně. Asi nejvýznamnější změnou bylo nahrazení postav Bobšinckého a Dobšinského ženami - prototypem venkovské drbny. Jinak stačilo jen nahradit některá slova aktuálnějšími, např: stovky rublů tisíci bez určení měny, Petěrburg blíže neurčeným hlavním městem, kožich krabicí vína, šál pro manželku kabelkou od Gucciho ...
Ukázalo se, že Gogol před téměř 200 lety napsal hru, která je nadčasová, a že se společnost za tu dobu vlastně vůbec nezměnila.
Několikrát jsem viděla zpracování díla v TV, jak film, tak divadelní hru. Poprvé jsem si však knihu vychutnala přímo v ruce. Nejsem zklamaná, spíše naopak. Milé čtení bez surových částí. Blbost je věčná...
Satira, jejíž konec mě pobavil. Věřím, že právě až na divadle dostane tu pravou šťávu. Četla jsem si i doslov, kde jsem se dozvěděla pozadí vzniku hry, tehdejší recenze a rozdělení společnosti. Zajímavé informace, třeba že car Mikuláš při premiéře hry v její polovině odešel. Gogol totiž Revizorem píchl do vosího hnízda.
"Koho mají oběsit, ten se neutopí."
"V Revizorovi jsem se rozhodl sebrat pod jednu střechu všechno, co je v Rusku hloupé, všechny nespravedlnosti, které jsem tehdy znal, a které se odehrávají právě tam, kde se od člověka nejvíce ze všeho požaduje spravedlivost, a zároveň se tomu všemu zasmát."
Štítky knihy
zfilmováno ruská literatura bibliofilie, bibliofilství, knihomilství klasická literatura
Autorovy další knížky
| 1955 |  Mrtvé duše |
| 1970 |  Petrohradské povídky |
| 2010 | Ženitba |
| 1947 | Taras Bulba |
| 2019 | Revizor |
Kniha Revizor je v
| Právě čtených | 31x |
| Přečtených | 5 324x |
| Čtenářské výzvě | 545x |
| Doporučených | 149x |
| Knihotéce | 302x |
| Chystám se číst | 481x |
| Chci si koupit | 89x |
| dalších seznamech | 24x |
Knihu jsem četla pouze kvůli maturitní četbě, jinak bych se k ní určitě nikdy nedostala. Určitě jako maturitní četbu doporučuji, krátké drama, docela se i rychle čte, ale myslím že pro mou generaci není tato kniha šálkem kávy. Co mně vážně na knize vadilo byly jména postav, xkrát jedno jméno jen s jiným příjmením a jména byla dlouhá, takže jsem často přeskakovalo jméno osoby, která zrovna mluvila pokud to nebyla nějaká hlavní postava a četla dál.