Rekviem za Pluto
Adam Chromý
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/336190/rekviem-za-pluto-Wxt-336190.jpg
4
104
30
Od roku 2006 už není Pluto planeta. Největší událost ve vesmíru od Velkého třesku zůstala téměř bez povšimnutí. Nevšimli si ani David s Alicí, jejichž svět se smrsknul na pár společně sdílených metrů čtverečních, kde se jeden druhému snažili vyhnout. Zatímco se Pluto proměnilo v bezvýznamné trpasličí těleso, jejich vztah dospěl do mrtvého bodu. Rekviem za Pluto je román o problémech přímo kosmického rozměru a o dráhách, po kterých obíháme.... celý text
Přidat komentář
Kniha se mi nelíbila proto, že by byla přelomová svým tématem, ale proto, že obsahuje spoustu skvělých myšlenek, které mohou být sebekrásněji napsány mnoha citáty, ale teprve v kontextu - díky příběhu - dostávají reálné obrysy a člověk je doopravdy zaregistruje. Krásně napsaný příběh o běžném životě lidí, který potvrzuje to, co si myslím o domácí tvorbě. Ještě stále tu máme spisovatele, kteří toho mohou hodně dokázat na poli literatury.
Tahle malá knížečka, která je krásně graficky zpracovaná a rychle se čte (já jako pomalý čtenář jsem ji měla přečtenou za necelé dva dny), v sobě ukrývá ne příliš
veselý, ale zato pravdivý příběh dvou mladých lidí. Pro mě příjemná oddechovka.
(SPOILER) Pamatujete, když bylo Pluto ještě planeta? V roce 2006 se moudré astronomické hlavy daly dohromady a usoudily, že chudáka Pluto zbaví tohoto výstavního postavení, a tak se z něj stala planeta trpasličí. Trochu potupný osud, což? Každopádně Adama Chromého úděl téhle planetky inspiroval k sepsání knížky Rekviem za Pluto. A nebojte, rozhodně to není nic meziplanetárního. Je to prostě a jednoduše příběh jednoho vztahu, který pomalu zkomírá. Pluto tu slouží jen jako jakási metafora, červená nit, která se táhne celým příběhem a tu a tam na vás šibalsky vykoukne.
Zatím jedna z nejlepších knih od českého novodobého autora, co jsem četla.
Zprvu to pro mě bylo dost depresivní a byla jsem z toho upřímně mírně zoufalá - rozpadající se vztahy mě prostě děsí. Nicméně pak jsem se s tím vším tak nějak smířila a snášela jsem to líp. Ono to není čistě depresivní čtení, je to také plné humoru, trefných hlášek a svérázných rodičů. Je to o životě a rozhodně to stojí za přečtení. A hlavně - i kdyby se vám nakonec nelíbil obsah, to grafické zpracování si prostě musíte zamilovat!
Tak tahle knizecka me velice prijemne prekvapika. Vtipny pribeh o kolabujicim vztahu dvou mladych lidi,kteri dosli k tomu, ze se uz nemiluji. Jen nevi, co ted s tim.
Knizka je velice lehce ctiva, velmi vtipna a zabavna -napr scena v utulku, ci temer jakakoli situace ze skoly.
A musim rict,ze i poucna- sacek od caje nechavam odkapavat ve drezu uplne stejne, jako Alice a asi je to pro nekoho jineho stresujici, stehne jako pro Davida.
Doporucuji si precist :)
Štítky knihy
vesmír partnerské vztahy školství
Kniha Rekviem za Pluto je v
| Přečtených | 131x |
| Čtenářské výzvě | 26x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 41x |
| Chystám se číst | 53x |
| Chci si koupit | 4x |
| dalších seznamech | 1x |
Prvních čtvrtina mě bavila, druhá otravovala a zbývající dvě nudily. David s Alicí se měli kdysi rádi, moc rádi a teď už se rádi nemají. Vlastně se asi nesnáší. Nechtějí spolu být a nevědí, jak to udělat, aby byli bez sebe. Kolem se motají šablonovité postavy, vtípky se opakují, stávají se čím dál násilnějšími, až přejdou (stejně jako vztah ústředních hrdinů) do křeče a následné rigor mortis. David je, tak jako autor sám, bulvární novinář, který samozřejmě musí chodit do baru a balit holky a mít děsivě provinční rodiče tak černobílé, že sám musí být nejspíš pruhovaný. Alice je učitelka výtvarky na ZŠ. I ona je obklopena archetypy jak z nablblých vtípků o kantorech a její matka je klimakterický diblík se všemi rysy klimakterických diblíků. Stárnoucí diva je jako jediná alespoň hezká postava, ostatní jsou jen více či méně protivný. Nadšení z prvních stran vystřídala znuděnost, postavy mi byly naprosto ukradené a konec nemohl přijít dřív. Jestli takhle fungují "normální" vztahy, tak jsem opět extrémně vděčná, že normální nejsem. Možná kdyby se původní scénář dočkal realizace, mohl to být zábavný krátký film, takhle je to jen podprůměrný útlý román s krásným přebalem. Druhá šance pro začínajícího českého autora v měsíci a na dlouho asi zase poslední.