Ráj je daleko
Stanislav Rudolf
Ráj je daleko série
1. díl >
Ano, taková je dnešní mládež! Dravá a náročná, přímá v jednání, často drze odmlouvající, někdy zbytečně unáhlená ve svém rozhodnutí, ale především milující i milovaná, zraňovaná láskou a zas překypující štěstím a dobrou náladou...Přesně taková je i hlavní hrdinka románu Stanislava Rudolfa Ráj je daleko. Její dramatický a často až bolestivý život vykreslil autor s citlivým pochopením a současně i s humorem. Na knihu navazuje román Jak jsme poslouchali noc.... celý text
Přidat komentář
V rámci Čtenářské výzvy jsem se vrátila k autorovi mého dětství. Příběh z doby, kdy krásná výplata byla několik málo tisíc, kdy k platbě za tři lidi stačila stovka, kdy fackované děti nevolaly linku bezpečí a drogy byly něčím tajemným na okraji společnosti.
Lepší než teď?
Horší?
Zkrátka jiné.
Od autora jsem nejvíce milovala jeho něžné příběhy z dob ještě vzdálenějších, na nich jsem vyrůstala a i díky nim věřila, že počkat si na toho pravého, stojí za to.
Tak jsem se po skoro 30 letech, v rámci čtenářské výzvy vrátila k autorovi svého mládí :-D No..trvalo mi, než jsem se začetla, konec bys hned od začátku víc než jasný, ale nakonec to nebyla taková hrůza.
Kvůli čtenářské výzvě jsem sáhla do knihovny a vytáhla tuhle knihu, kterou jsem četla před víc než 20 lety, v době, kdy jsem také prožívala první lásky. A stejně jako tehdy jsem ji přečetla jedním dechem... touha poznat opravdovou, romantickou lásku a užívat si stále ten opojný pocit, nás ženy provází zřejmě celý život
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1973 |  Kopretiny pro zámeckou paní |
| 1977 |  Nebreč, Lucie |
| 1989 | Pusinky |
| 1984 | Milionová holka |
| 1980 | Něžně háčkovaný čas |
Ke knize jsem se vrátila téměř po 25 letech a opět jsem jí četla jedním dechem, nicméně vnímala jinou optikou než tehdy.