Rad
Vladimir Georgijevič Sorokin
Román Vladimíra Sorokina Rad (Očereď) má v celom rade románov tohto súčasného ruského autora výnimočné postavenie. Predovšetkým je to jeho prvý román. Vyšiel v samizdatovom časopise Sintaksis v Paríži v roku 1985, na samom začiatku Gorbačovovej perestrojky. Zároveň je to Sorokinov prvý socartový román – román hyberbola a tiež metafora sovietskeho spôsobu života, ktorého jedným z najtypickejších znakov bolo státie v radoch na takmer hocičo, potravinami počnúc a rôznymi druhmi spotrebného tovaru končiac. Radsa stal v sovietskom spoločenskom živote akousi osobitou subkultúrou s vlastnými nepísanými zákonmi, spôsobom komunikácie, osobitým jazykom. Sorokin sa v tomto rozsahom neveľkom románe prejavuje ako vynikajúci parodista a imitátor rôznych štýlov reči. Dokáže absolútne presne reprodukovať svojrázny život radu, akoby bol sám jeho súčasťou, jeho tichým, nenápadným pozorovateľom. Celý román je postavený na zdanlivo nekončených dialógoch, na neutíchajúcom prúde reči, útržkov viet, rôznych jazykových rovín, spoločenských vrstiev, ktorých predstaviteľov rad spojil v čakaní na niečo, ale na čo, to nikto zo zúčastnených nevie. Celá táto situácia čakania v rade na niečo, čoho sa čakajúci možno nikdy nedočkajú, svojou absurdnosťou pripomína Beckettovo Čakanie na Godota. Sorokinov Rad, v ktorom sa dynamicky, jeden za druhým striedajú rôzne ľudské osudy, problémy, názory, naznačené len v útržkoch dialógov a jednotlivých replík, sa do istej miery stáva encyklopédiou problémov sovietskeho spôsobu života a márneho snívania jeho aktérov o svetle na konci tunela.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , PetrusOriginální název:
Очередь (Očereď) , 1985
více info...
Přidat komentář
perfektné. dielo i preklad Jána Štrassera. chcel by som to vidieť ako divadelnú hru.
Formálně vynikající sarkastická kniha. Davový příběh nekonečné fronty na zboží v dobách ruského reálného socialismu. Přesvědčivé, velmi jemně vypozorované slova, dialogy, šum davu, natolik realistické, že se zdá, jakoby autor nahrával reálnou situaci na diktafon a poté ji přepisoval. Mikropříběhy většinou bezejmenných lidí z davu fronty, v mnoha okamžicích je hlavní postavou sama fronta, její zákruty, její čas, její přesuny (například přesun o pár ulic dál ke kontejneru s kvasem). Pohled zvnějšku, skrze hovory, slova, prázdnou vatu na lidský pobyt v absurdní situaci. Zakončeno scénou, kdy jeden z fronty se schová před deštěm k ženě, s níž se nakonec pomiluje a která se ukáže být prodavačkou fronty. Skrze soulož si tak pro další den získá přednostní místo. Přes nespornou ironizaci je zde i velké pochopení pro malé lidské příběhy, pro trapnost, ale i milost lidského mnohdy bezduchého hemžení.
Vladimir Sorokin humorně poukazuje na absurditu sovětského režimu. Pro nás, kteří dobu socialismu a fronty na potraviny/oděv nezažili, má román jistě i naučný účinek. Ačkoli se jedná o prvotní dílo tohoto autora, již zde můžete vysledovat specifický Sorokinův humor a různé další maličkosti, kterými se Sorokin od ostatních soudobých autorů liší.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Den opričníka |
| 2011 |  Vánice |
| 2014 | Telurie |
| 2010 | Třicátá Marinina láska |
| 2003 | Fronta |
Originální, vtipný a sarkastický pohled na obyčejného člověka, s jeho malostí, hloupostí a omezeností, to vše v období reálného socialismu v Rusku a během čekání v nekonečné frontě na cokoliv, včetně samotného žití.
Připravte se, protože jakmile se jednou do téhle fronty postavíte, už nebude úniku, dokud se nedostanete až na samý konec.