Puberta

13.01.2022

Jako jóóó, trošku jsem se nachytal. Čekal jsem, že tam bude víc srandy a kde nic, tu nic. Puberta je totiž vážná věc. Nejdřív zjistíš, jak se všechno semlelo v jednom prašivým žižkovským činžáku a pak si říkáš ty vole, jakej fotr, takovej syn. Co se dá čekat. Synek premiant dojede na to, že na Žižkově a v jeho okolí není připojení na internet. Tudíž nemůže doma zalézt do komory a projíždět novinky na pornhubu a mámě co furt pere lidem hadry přidělávat na těch svejch fleky, co vypadají trošku jinak, než třeba škrtátka na sirkách.
Jindra asi dojel na to, že když se rozhodoval jak to vyřešit, tak místo oblbování nějaký žižkovský holky, se kterou by to v bezpornhubový době trvalo třeba až do svatby, zvolil mnohem kratší cestu. V baráku naproti byl privát, oknem zahlídl jednu cuchtu i s jejím kudrnáčem a rázem mu ulítla guma od spoďárů. Pak už je to jenom sbírka špatnejch odbočení na životních křižovatkách.

Prostřední díl knihy je akorát o jedný buchtě co ječí v národním divadle a přeběhne Jindrovi přes cestu. Ten začmuchá a zmagoří. Pak je to jenom blá blá blá o týhle nóbl couře. Klidně bych tenhle díl vytrhnul a spálil, bylo by to pak kratší a čtivější.

V posledním díle se naštěstí vracíme do žižkovský mokrý čtvrti a sledujeme, co se asi z Jindry stane, nebo co s ním udělá ta jeho šlapka. Taky jak se postupuje dál, tak zjistíš, že to není jenom o pubertě Jindry, ale i jeho sestry, která docela stojí na šikmý ploše. V tomhle příběhu jak se říká o kurvu nezavadíš a sviní je tam taky dost. Když to čteš, tak nějak tušíš, že to neskončí asi úplně růžově, ale takovej bruntál, co se tam stane, to vážně nečekáš.

Bez toho prostředka je to fajn fajnový. Z toho konce si musím dát kinedril, nebo šnaps, nebo obojí.