Když jsem v devadesátkách přijela za bratrancem do Prahy, měl Příživníka rozečteného na stolku, tak jsem se do toho malého žlutého sešitku hned zakousla. Bylo to zcela odlišné od soudobé gymnaziální výuky, což mě nadchlo tak, že jsem si část básní opsala do sešitu a bavila s nimi mladšího bratra. Pokřik: "Správný androš nemá ani groš, hip, hip, krtek!" se u nás doma stal kultovním. A vůbec se mi ta spousta anarchistických vykřikovánek moc líbila. Jediné, co mě momentálně štve, že ji doma v knihovně nemohu nikde najít. Asi je potřeba začít hledat něco jiného. Třeba Magorovu Úložu.
Když jsem v devadesátkách přijela za bratrancem do Prahy, měl Příživníka rozečteného na stolku, tak jsem se do toho malého žlutého sešitku hned zakousla. Bylo to zcela odlišné od soudobé gymnaziální výuky, což mě nadchlo tak, že jsem si část básní opsala do sešitu a bavila s nimi mladšího bratra. Pokřik: "Správný androš nemá ani groš, hip, hip, krtek!" se u nás doma stal kultovním. A vůbec se mi ta spousta anarchistických vykřikovánek moc líbila. Jediné, co mě momentálně štve, že ji doma v knihovně nemohu nikde najít. Asi je potřeba začít hledat něco jiného. Třeba Magorovu Úložu.