Větrné duše
Mons Kallentoft
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/267174/bmid_vetrne-duse-rIj-267174.jpg
4
193
43
Případy inspektorky Malin Forsové série
< 7. díl >
Sedmý případ inspektorky Malin Forsové. Vzduch se chvěje horkem. Na Linköping se žene letní bouřka neobvyklé síly. V pečovatelském domě je nalezen devětasedmdesátiletý Konrad Karlsson, oběšený na šňůře od signalizačního zvonku. Okolnosti úmrtí ukazují na sebevraždu. Všichni, kdo Konrada znali, však tvrdí, že měl i přes zdravotní problémy silnou vůli žít. U personálu byl oblíbený a pro Malininu dceru Tove, která je v domově na letní brigádě, se stal jakýmsi náhradním dědečkem. Podezření, že se ve skutečnosti jednalo o vraždu, posilují i výsledky pitvy. Vyšetřování je v plném proudu, ale nic do sebe nezapadá, informace si protiřečí. A navíc — kdo mohl těžit ze smrti nemocného starce, dokonce i ve společnosti, která kvůli penězům přestává dbát o lidskou důstojnost?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi
Vydáno: 2016 , HostOriginální název:
Vindsjälar , 2013
více info...
Přidat komentář
Jedním slovem super! Krásně jsem se ponořila do děje, který byl napínavý od začátku do konce. Nemám co bych knize vytknula.
Stejně jako u jiné Kallentofovy detektivky jsem neměla problém se začíst a užít si vyšetřování.
Tenhle díl mne až tak nenadchl, nestrhnul - sice je to pořád jazyk autora, pořád témata, pořád zpracování, ale jakoby nějak divně naředěné a nepřesvědčivé, a to včetně řešení případu. Doufám, že osmý díl zaujme víc.
Kniha se mi četla moc dobře.Styl psaní mi sedl na jedničku,zápletka super,postava Malin je sice rozporuplná,ale to je mi na ní sympatické.Sice jsem sáhla až po sedmém dílu série,ale určitě přečtu i předcházející.
První kniha, kterou čtu od tohoto autora a dávám 5 hvězdiček. Hned si jdu půjčit další.
Bohužel tohle je nejslabší díl série. Malin neustále řeší svoje myšlenkové pochody a případ se řeší pouze okrajově. Na knihu jsem se moc těšila a nakonec je zcela průměrná
Je trochu pravda, že tentokrát mi požitek z lezení po zdi, ve stylu kdo, co a proboha proč, odnesl vítr kamsi do pryč... ale mě stejně daleko víc bere to jeho skvostné vládnutí skvostným slovem... naprosto se propadám do jeho myšlenkových pochodů, nepokrytě zbožňuju jeho styl... to vraždění okolo je jen třešinka na pomyslném dortu, která mi stejně nejvíc chutnala v tom ďábelským pátým období...
Inu, Malino, přeju Ti konečně tu spokojenou a nikým nerušenou abstinenci, to jako zasejc jo, ale víš jak... chtělo by to opět trochu toho vzrůša pro příště ;)
Mons Kallentoft definitivně ztratil dech. Poctivě jsem přečetl všech sedm dílů série s Malin Fors, ale jsem bezpečně přesvědčen, že měla skončit s pátým ročním obdobím. S elementy to Kallentoftovi nejde, a to nás tedy nejspíš čekají ještě nejméně další tři příběhy. Je to škoda, protože prvních pět dílů bylo opravdu skvostných. Nyní už se zápletka vaří z vody, originální vypravěčský prvek s obětí zůstal, ale už nepřekvapí. Chtělo by to něco nového, osvěžujícího, klidně nějaký šok, ten se tedy povedl v závěru, ale typicky drsným severským způsobem. Spíše by to chtělo šok v osobě vraha, takhle si jen čtenář řekne, hm, to mě napadlo/nenapadlo a už ho to za deset minut nezajímá. Já jsem už přečetl padesát stran z další knihy a Větrné duši jsou pro mě minulostí dřív, než se řekne Kallentoft.
Detektivka co nutí k zamyšlení
Kallentoft umí vyprávět, nenudí a dokáže psát v mnoha rovinách. Nejinak tomu je i u Větrných duší. Samozřejmě nechybí ani promlouvání zemřelého v ději. Zdálo se mi však, že v tomto díle se monolog mrtvoly neobjevoval tak často oproti jiným dílům této série. Inspektorka Malin rozhodně patří mezi ty nezapomenutelné hlavní hrdiny současných kriminálek a nevím jak vy, ale já jsem vždy zvědavý, co si pro ni tentokrát pan autor přichystá a nutno dodat, že s ní kolikrát rozhodně nejedná v rukavičkách. Ve větrných duších se na první pohled může zdát, jako by se v jejím životě nedělo nic moc důležitého, ale to je jen takové první zdání a Malin tak musí stále řešit jednu životní peripetii za druhou, až si člověk říká, jestli tahle žena bude mít vůbec někdy opravdový klid v životě. Chválím i to, že čím dál víc prostoru dostává i komisařčina dcera Tove. Celkově se mně líbí její vývoj napříč knihami a rozhodně se stala mou další oblíbenou postavou. Právě i vzájemný vztah matky a dcery a naopak dělá mimo jiné z těchto detektivek tak dobré čtivo. Ostatní postavy pak minimálně zaujmou a jsou jen další ukázkou toho, že Kallentoft umí sepsat nejenom skvělé příběhy, ale zároveň je doplnit propracovanými postavami. Děj knihy nikde nevázne, nemá žádné zbytečné odbočky. Možná není tolik napínavý, ale to v tomto případě vůbec nevadí. Musím i hodně pochválit konec knihy a zvláště pak onen úplný závěr (epilog). Ten je opět tak krásně smutně melancholický.
Osobně pak mám rád knihy, které člověka příběhem v nich obsažených nutí k zamyšlení. Přesně to se autorovi povedlo i ve Větrných duších. Zamýšlel jsem se nad společností, a jak se chová ke starším lidem. Zamyslel jsem se, jak se k nim chovám já a zavzpomínal jsem si na babičku s dědou. I tohle je pro mě důkaz toho, že tento spisovatel umí psát zatraceně kvalitní knihy.
Větrné duše jsou stejné jako čerstvý vánek. Užijete si ho jen chvíli, protože po chvíli zmizí a pak čekáte na další. Stejné je to pak s touto knihou a vy čekáte, kdy se objeví nový čerstvý vánek a kdy vám do rukou přivane další díl z této povedené krimi série. Co naplat, prostě Kallentoft opět dokázal, že jednoduše umí psát. Knihu hodnotím 85 %.
Opět skvělé, poetické tak, jak to Mons Kallentoft umí. Líbilo se mi, že tam bylo víc ze života Malin a Tove.
No Ze začátku mě knižky s Malin bavily, její problémy s alkoholem, výchova dcery a k tomu docela napínavý detektivní příběh, ale toto už tedy ne, beru to jako dost nepovedenou knížku bez rozumného nápadu...
Styl Kallentofta je jedinečný a jako od jediného autora jsem přečetla všechny jeho knihy a stále mně baví úžasným způsobem.Sedmý případ má poklidnější tempo,ale knížku jsem nepustila z ruky.
"Jakou cenu zaplatite za to,ze zachazite s temi,kdo prisli pred vami,jako s odpadem ?
Na novinku od Monse Kallentofta jsem už netrpělivě čekala. Navyklá na jeho vypravěčský styl, jsem do knížky jen tak lehce vklouzla a nechala se dějem unášet. Je pravdou, že Kallentoftovi čtenáři se rozdělují do dvou skupin, jedni jeho styl psaní zavrhují a tvrdí, že se jím silou vůle prokousávají, a ti druzí se mu naopak obdivují. Já patřím rozhodně k té druhé skupině, protože Monse je, podle mě, úžasný vypravěč. A tato sedmá knížka naprosto splnila má očekávání.
Souhlasim s "rodak". Za me teda nic moc. Když vzpomenu na první případy, tak tohle bylo o dost slabší. Případ ala Vraždy v Midsomeru. Kniha mohla byt i poloviční co se tisku tyče. Ale jako jednohubka dobry. Možná se v tom odrazila kniha Zack, kterou Mons napsal spolecne s Luttemanem...a to sem hltal. Uvidíme. Třeba se to opet zvedne. Ale za Vetrne duše davam hvězdy dvě. Slabý. Nemůžu si pomoct.
Nemohla jsem se jí dočkat a nezklamala. Na jedné straně neuvěřitelná bezmoc a vztek, na druhé obdiv k Malin. Děkuji.
Sedmé setkání s Malin Fors a pořád je to skvělé. Od knih Monse Kallentofta se nemůžu odtrhnout a může za to především styl, jakým autor píše. U jeho knih si vždy krásně odpočnu a navrch dostanu ještě příběh, který je dosti zajímavý, aby mě zajímalo, jak to vše dopadne. O detektivní linku mi tak moc nejde, jako se každým dílem těším, jakým směrem se posune život Malin Forsové, a jaké problémy jí život přinese tentokrát.
Štítky knihy
švédská literatura senioři severská krimi švédské detektivky domov důchodců
Autorovy další knížky
| 2011 |  Zimní oběť |
| 2014 |  Páté roční období |
| 2011 | Letní smrt |
| 2013 | Jarní mrtví |
| 2016 | Větrné duše |
Kniha Větrné duše je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 280x |
| Čtenářské výzvě | 20x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 192x |
| Chystám se číst | 104x |
| Chci si koupit | 33x |
| dalších seznamech | 3x |
Pro mě jeden z nejlepších dílů o Malin Forsové.