Právo prvej noci
Jožo Nižnánsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/341744/bmid_pravo-prvej-noci-SW4-341744.jpg
3
54
11
Právo prvej noci série
>
Ústredným motívom Nižnánskeho dobrodružno-historického románu Právo prvej noci (1937) je mnohotvárny protiklad boja a lásky. Je to príbeh z trnavského kraja v ktorom kaštieľ a ulička poddaných symbolizujú dve proti sebe stojace sily. Celý sujet románu autor osnoval na štvoruholníku, ktorého strany tvoria: gróf Ján Pálffy, jeho manželka grófka Júlia Zayová, poddanský mládenec Ján Drgáň, neskôr grófov pisár a ešte neskoršie jeho správca, a jeho milá, poddanské dievča Hana Tarabová. Nižnánsky rozohral medzi ľuďmi, ktorých oddeľovala veľká spoločenská priepasť, vášnivé ľúbostné vzťahy. Predstavitelia týchto dvoch nerovných svetov však zároveň vedú medzi sebou húževnatý boj. Hlavný hrdina Ján Drgáň snuje pomstu voči grófovi, ktorý nielenže mu nedovolil dokončiť štúdiá, ale navyše sa uchádza o jeho Hanu. Tá však Pálffyho vytrvale odmieta. V tuhom zápase o Hanino vzdorovité srdce gróf zamýšľa uplatniť aj nepísané právo zemepána, právo prvej noci — „ius primae noctis“. Ján Drgáň všemožne bráni ohrozenú česť milej. Román Právo prvej noci patri k príznačným produktom tzv. medzivojnového obdobia slovenskej literatúry, kde nositeľmi pozitívnych ideálov sú hrdinovia z ľudu, ktorí po mnohých porážkach nakoniec víťazia nad svojvôľou a despotizmom vládnucej triedy. V Nižnánskeho románe nachádzame všetky znaky autorovho prozaického umenia — talent fabulácie, ľahkosť štýlu, schopnosť vnášať do príbehu napätie. Román vychádza po druhej svetovej vojne prvý raz a zrejme zaujme široký okruh čitateľov.... celý text
Přidat komentář
“Ale jo! Ale ne! Ale jo! Ale ne! Ale jo! Ale ne ne ne! No tak jooo!” Asi tak bych shrnula tento příběh. Jediný plus dávám tomu že se to dobře četlo jinak to bylo strašný :-D
Doteď si pamatuju, jak jsem jako puberťačka byla z téhle knihy dost zmatená. Bůhví proč jsem čekala echt historický román a ona to byla místo toho červená knihovna jak vyšitá. Podle mne to asi není nic, co by člověk nutně musel číst opakovaně. Jak už bylo zmíněno v jiném komentáři, knize chybí jistá autentičnost, kvůli níž kniha nepůsobí příliš uvěřitelně. Tomuto románu ovšem nemohu upřít čtivost – četlo se mi to totiž jinak kupodivu dobře. Akorát jsem obsahem čekala něco trochu jiného. Nakonec se z toho vyklubalo dost průměrné dílo, které nenadchne, ani neurazí.
Za mě velké zklamání, nemyslím si, že by šlo o kvalitu zpracování, nejsem si jistá autentičností. Děj se odehrává na pomezí středověku, hlavní "hrdina" Jan Drgáň je nevděčný, vychytralý, vypočítavý záškodník. V půlce knihy jsem to nevydržela a podívala se na konec, zda-li tento skončí zaslouženě v rukách kata. Neskončil, koná se pseudohappyend, "dobro" zvítězilo. Možná to cosi vypovídá o době, kdy byla kniha napsána (ovlivnění komunistickým režimem), protože hrabě docela často pořádá hostiny pro prostý lid, platí jim jídlo a pití (ačkoli nemusí), oni přijdou, z jeho se najedí a opijí a pak toto považují za ponižující? Nevděčníci!
Kniha nebyla špatná, ale za mě je top Čachtická paní a ta nasadila laťku tak vysoko, že ji asi žádný jiný román Nižnanského už nepřekoná, celkem jsem se u ní chvílemi trápila.
Pamätám si, že keď som túto knihu po prvýkrát čítala vo svojich "sladkých a naivných" šesnástich rokoch na zastrčenej malej dedine, moje "ženstvo" ako také utrpelo poriadnu ranu. Vtedy som si prvýkrát začala uvedomovať odvrátenú stranu lásky a vôbec samotného života ......cez povyšenecké a násilnické chovanie pánov k svojím poddaným. Nedokázala som pochopiť ich zverstvo, ktoré konali pod ochranou samonastoleného "práva prvej noci" a ničili životy mnohých poddaných mladých párov, ktoré často ani netušili, či sú ich prvorodené deti vlastné alebo sú bastardmi svojich pánov. Bolo to pre mňa nepredstaviteľné a priveľmi kruté. Vtedy som bola úprimne rada, že žijem v inej dobe, ale zase som si ako naivka neuvedomala zverstva tej doby....
Přesně jak ostatní píší. Prostě Čachtická paní je od Nížnanského nejlepší. Toto už jsem dočítala spíš jen tak. A hlavně se to mohlo jmenovat jinak. Vím, že tam šlo o to, že pán chtěl Haničku dřív než se provdá a z toho ten název, ale dlouho člověk čeká na to proč se to tak jmenuje a nakonec se tam ani tato fráze v díle nezmíní.
Také mne toto dílo dost zklamalo - Čachtická paní je asi nejlepším dílem tohoto autora. Ještě celkem ujde Žena dvou mužů.
Autorovy další knížky
| 1971 |  Čachtická paní |
| 1971 |  Žena dvou mužů |
| 1993 | Právo první noci |
| 1992 | Lásky Žofie Bosniakové |
| 2008 | Cholera |
Kniha Právo prvej noci je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 97x |
| Čtenářské výzvě | 7x |
| Doporučených | 2x |
| Knihotéce | 61x |
| Chystám se číst | 14x |
| Chci si koupit | 5x |
| dalších seznamech | 2x |
Archaický styl vyprávění už do dnešní doby moc nepasuje a moc čtenářů ho v oblibě asi nemá, zvláště když obsahem knihy jsou různé zádrhele manželského a milostného života Hraběte Pálffyho ve spojení s jeho písařem, vzdělaným venkovanem, někdy za Marie Terezie na Slovensku v okolí Trnavy. Akčního zde tedy moc není, ale nekonečné lásky, nenávisti a těch slovních soubojů si užijete víc než dost.