Pravidla vášně
Bret Easton Ellis
https://www.databazeknih.cz/img/books/66_/66190/bmid_pravidla-vasne-BJT-66190.jpg
4
64
11
I lidé z Pravidel vášně žijí vinou luxusu tak trochu v izolaci, ve které jsou jim jediným rozptýlením drogy, alkohol a sex. Jejich životům chybí jak smysl, tak cit či vášeň – i proto je poměrně nepochopitelné, proč jinak přesný a dobrý Königův překlad nedodržel anglický název „pravidla přitažlivosti“: vášně v knize skutečně moc není. Hybným momentem života této generace je nuda; a nudou taky vše končí. Tím vlastně vzal Ellis vítr z plachet případným kritikům: na námitku, že v knize o nic nejde, lze bryskně odpovědět, že přesně takový je život, který román zachycuje. A že je trochu „nudný“? Inu, když chcete zachytit „nudu“... Bret Easton Ellis dokázal, že „zbyteční lidé“ nebyli jen specifikem ruského romantismu.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , Mladá frontaOriginální název:
The Rules of Attraction , 1987
více info...
Přidat komentář
Dúfam, že nikto nikdy odo mňa nebude chcieť prerozprávať dej tejto knihy XD.
Kniha o ničote a ľuďoch stratených tak moc, že ich ani Horacio Caine nenájde a napriek tomu niečo, čo ma baví a som schopná prečítať na jeden záťah.
Občas hravý a vtipný, občas nudný a nečtivý (zacházející do nezáživných situací, u kterých si nedokážu představit důvod, proč by mě měly jakkoliv zajímat) vhled do vysokoškolského života bohatých studentů. Drogy, alkohol a hlavě sex a vztahy, nebo spíš nevztahy. Hezky zobrazená je nerozhodnost a rychle se měnící preference protagonistů v oblasti intimních poměrů a něčeho, čemu se "vztah" většinou ani říkat nedá; vlastně celou dobu nevědí, co chtějí, a řídí se především impulzem. Díky finanční zajištěnosti a absenci nutnosti se o něco snažit se oddávají primitivním chtíčům, zatímco jejich životy zejí prázdnotou. Tahle někdy až bezprostřední všednost je vyobrazena tak přesvědčivě, až v momentech zeje prázdnotou celá kniha a čtivost se ztrácí. V předešlém počinu autora, Less than Zero, tomu tak nebylo a knihu jsem přečetl za pár dní. Ač byl její cíl podobný smyslu této knihy, zachovávala si určitou atmosféru a nemohl jsem se od ní odtrhnout. Tohle bylo ovšem horší a bohužel delší. Mělo to ale své momenty, ocenit musím hlavně humor, který místy opravdu nechyběl, a snahu o gradaci děje v polovině knihy, což bylo bezpochyby její nejlepší částí. Ovšem vedla až na jednu nepříjemnou událost do nikam a opět se čtenář ocitl v mdlém vortexu nezajímavého dění, ze kterého občas vykouklo něco originálního, chytlavého nebo vtipného. V hodnocení musím zůstat na průměru.
Kniha se bude hodit na procvičení otázek na předmět a podmět např. pro angličtináře. Vycházíme ze vztahu několika lidí...Sean mrdá Lauren, Lauren mrdá Mitchella, Paul mrdá Seana, Steve mrdá Lauren, Judy mrdá Seana, a procvičujeme... Kdo mrdá Lauren? Koho mrdá Sean? apod. Po přečtení knihy to jde velice snadno, protože přesně víte, kdo koho mrdá a kým je mrdán. První plus. Druhé vidím v tom, nepotřebujete záložku ani si pamatovat kde jste skončily, na každé straně totiž čtete totéž. Neztratíte se! Ellis píše velice jednoduše, věci příliš nepitvá (alespoň ne v této knize), to velice oceňuji, rád si totiž věci domýšlím podle sebe (je to více vzrušující). Ale pozor, mnoho vzrušení zde zase nenajdete. Je to spíš jen taková běžná sonda do Univerzitního kampusu.
Nevím kam tuhle knihu zařadit, ale každopádně je to zajímavá sonda do studentského života a jestli místy nebudete souhlasit, nudit se snad taky nebudete.
Ironická a vtipně nadsazená sonda do komunity budoucích yuppies.Bezstarostnost plných kont, ochrana mocných rodičů a taky absence snahy o cokoliv krom požitků. Různé úhly pohledů postav vytváří v příběhu zajímavou mozaiku, která se občas opakuje, občas zamotává, ale nenudí. Pro mě zatím nejlepší Ellis.
Příběhem podobné Ellisově prvotině Míň než nula. Zde však autor události točící se okolo bohatých vysokoškoláků vypráví z pohledu různých lidí a to je jedna z věcí, která dělá román mnohem čtivějším a zajímavějším. Jsme svědky situací běžných a realistických, ale díky Ellisově výbornému vypravěčskému umu, proplétání vztahů a nahlížení na jednu situaci z pohledu více vypravěčů, je tento román rozhodně netypickým a obohacujícím. Ačkoli se jedná o dílo rozebírající odtažitost a ztracenost zůčastněných, byly mi sympatické určité záblesky naděje, které ať už jsem viděl jenom já, mi učinili knihu bližší. Co je rozhodně zajímavé je, že jednou z ústředních postav je Sean Bateman, bratr Patricka Batemana z pozdějšího románu Americké psycho. Ten taktéž jednu kapitolku vypráví.
Po prvních přečtených stránkách jsem měla chuť knížku odložit a prodat ji. Opravdu. Tak jsem byla rozladěná z textu, který napsal tento autor. Nakonec jsem si to rozmyslela, přečetla ji až do konce, ale s tím, že už nikdy více nebudu číst tento žánr.
No, Ellis to proste vie, nemyslím to však ako kompliment v pravom slova zmysle. Od svojho debutu sa velmi nevzdialil a opäť nám líči život amerických zlatých deťúrencov. Vtip je vtom, že kniha je napriek pomerne veľkej stereotypnosti (kniha je vlastne taká neprestajná žúrka ) zaujímavá a dobre sa číta.
Přesně, jak tvrdí poslední věta anotace. Tenhle román je o nudných lidech, jejichž život nevede odnikud nikam, kteří skoro vůbec nežijí, jen tak nějak přežívají. A Ellis z toho dokázal vytřískat zajímavý román, který jakousi podivnou deníkovou formou odhaluje ponuré, zajímavé i nudné a zbytečné životy několika jedinců. Ellis si dokázal vybudovat vlastní styl, kterého se drží i zde a skoro vše (včetně mírné nudnosti příběhu v některých sekvencích) prostě patří k povaze a atmosféře příběhu. Odrazuje-li vás trochu filmová adapatace, klidně směle do toho, tohle je dost něco jiného.
Štítky knihy
sebevražda zfilmováno americká literatura 80. léta 20. století univerzita Nová Anglie
Autorovy další knížky
| 1995 |  Americké psycho |
| 2010 | Míň než nula |
| 2003 | Pravidla vášně |
| 2010 | Království bukkake |
| 2004 | Glamorama |
Kniha Pravidla vášně je v
| Přečtených | 81x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 60x |
| Chystám se číst | 31x |
| Chci si koupit | 2x |
| dalších seznamech | 2x |
asi můj první román, v němž žádná z postav nestihne nikdy vystřízlivět; děj se točí výhradně kolem potřeby jedné ucpat nebo olízat minimálně jeden tělesný otvor druhé a přitom udržet dostatečně vysokou hladinu opiátu nebo halucinogenu v krvi; groteskní a ad absurdum dotažená sonda do života studující americké "zlaté mládeže" roku 1985
vtipná kompozice korespondující s obsahem = text začíná i končí v půlce věty (jo, skočil jsem na lep a trapně pátral po jiném exempláři, kde "nechybí strany")