Pozvání do filosofie

27.08.2012

Abych se přiznala, knihu jsem si vybrala jen kvůli obalu, hledala jsem nějaké úvody do filozofie, ale nevěděla jsem, co přesně hledat. Ale i přesto mě velice nadchla. Líbil se mi způsob provedení, způsob psaní i celkový vzhled.
Byla velice naučná, v něčem více, v něčem ovšem méně, docela dobře se četla, nemusela jsem se extra zastavovat nad nějakými výrazy či poučkami, mělo to spád, rychlost, hlavu i patu.
Podle mého názoru měl autor i perfektní výběr témat na rozbor. Každé mělo své kouzlo, ke každému měl opravdu co říci. Už jsem se potkala i s knihou, která se zabývala tématy, o kterých autor neměl ani ponětí a spíš to stáčel do toho svého oboru a koníčku. To pak nelze číst, nedává to smysl. Ale Pozvání do filozofie je pro mě perfektní filosofická kniha.
Rozebíral i problémy, které jsou primární, a to se mi velice líbí, protože přece ani tyhle nemůže odsouvat na druhou kolej, jen proto, že otrlý a přechytralý autor si sám o sobě bude myslet, že je nejchytřejší a že se přece nesníží až na úroveň toho, aby rozebíral tak jasné věci, které přece všichni musí znát. To se v tomhle případě nestalo.
Jediné, co bych autorovi snad vyčetla, ale to je pouze můj subjektivní názor, je až přespřílišné používání logiky. Samozřejmě, k filozofii logické uvažování patří, ale mně se zdá, že se autor na tu logiku příliš odkazuje a že na ni až příliš spoléhá, což je podle mě zbytečné. Ale třeba to bylo v plánu, třeba dílo mělo být stavěno jako logicky – filozofické.
Na konec bych snad mohla říci, že se autorovi dílo vcelku povedlo, myslím, že mohlo splnit svůj účel. Nebylo moc složité, ale za to ani moc jednoduché, dalo se číst, dalo se mu rozumět, celkově to byla pěkná kniha.